Máta – pěstování a nové odrůdy

Máta se dělí na dva základní druhy – máta peprná a máta klasnatá. Každá z nich má množství odrůd a kultivarů. Tato výrazně kořeněně vonná bylinka patří mezi velmi oblíbené přísady chlazených osvěžujících nápojů, známého alkoholického nápoje Mojito, čajů, žvýkaček, dezertů, zmrzlin, zeleninových i ovocných salátů a dalších pokrmů. Snadno se pěstuje jak na záhonu, tak i v pěstebních nádobách.

Máta (Mentha spec.) pochází z jižní Evropy a Středomoří, ale všude v mírném podnebném pásu dávno zdomácněla. Rostlina dorůstá až 75 cm, má lesklé tmavě zelené listy, fialové stonky a květy podle druhu bílé, světle růžové nebo fialové barvy. Máta obsahuje siličnaté látky, které podmiňují její typické aroma a chuť. Nejdůležitější složkou je menthol, i když mnohé další silice spoluvytváří charakteristickou vůni mátových lístků. Rostlina je také bohatá tříslovinami.

Druhy a odrůdy máty

 

Druhů máty je vícero, ovšem každý druh má svoji typickou vůni, kterou se může značně odlišovat, a proto nemusí být vhodný pro každé uplatnění. Máta vonná (M. suaveolens) má listy svraštělé a jemně chloupkaté. Kvete bledě růžově. Má zvláštní pronikavou vůni máty a jablek. Máta klasnatá (M. spicata ‘Moroccan’) má jasně zelené listy a bílé květy. Voní jemně kořeněně. Máta klasnatá ‘Tashkent’ (M. s. ‘Tashkent’) Tento kultivar má velké listy a temně růžové květy. Intenzivně voní i chutná. Máta klasnatá ‘Variegata’ (M. s. ‘Variegata’) má drobnější světle zelené smetanově lemované listy, které v mládí voní po tropickém ovoci. Máta huňatá f. psárkovitá (M x villosa f. alopecuroides) kvete fialovými květy. Má měkké, plstnaté listy a po uříznutí rychle vadne. Využití v kuchyni je široké. Máta peprná (M. x piperita) má výraznou mentolovou chuť a po požití zanechává v ústech svěží chladivý pocit. Tato nejběžnější máta je křížencem máty klasnaté a máty vodní. Je hodně pronikavá a ostrá. Přidává se do chladivých nápojů a alkoholického nápoje Mojito. Máta peprná (M. x piperita f. piperita) – tento hybrid má temně purpurové lodyhy, tmavozelené listy s purpurovým žilkováním a jemnou vůni. Máta peprná citrónová (‘Chocolate’ M. x piperita f. citrata ‘Chocolate’) má tmavozelené a purpurové listy a voní po čokoládě s mátou. Hodí se k přípravě čokoládových dezertů a zmrzlin. Máta peprná citrónová ‘Basil’ (M. x piperita f. citaáta Basil’) má tmavozelené listy s purpurovým nádechem, kořeněnou vůní s náznakem vůně bazalky. Je dobrá na k přípravě zeleniny a zeleninových salátů. Máta rolní (M. arvensis) má jemně ochlupené šedozelené listy a růžově kvete. Má vysoký obsah mentolu.

Stanoviště

Máta vyžaduje půdy hlinitopísčité až hlinité, humózní, s dostatečnou zásobou vody. Na rozdíl od ostatních siličnatých bylinek nemá ráda suchá místa. Stanoviště by mělo být dobře sluněné, aby se plně vyvinulo její aroma.

Pěstování

Máty jsou trvalky a snadno se pěstují. Protože máta pochází z máty vodní, vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku. Kvete v druhé polovině léta. Protože roste delší dobu na jednom místě, příprava záhonu je velmi důležitá. Dobře ho odplevelíme a vyhnojíme. Ale ne hnojem, nýbrž uleželým kompostem. Máta se hojně šíří podzemními výhonky, pokud ji nechceme nechat volně se rozrůstat, vysadíme ji raději do nádoby. V předjaří mátu seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů. Druhy máty se snadno vzájemně kříží.

Množení

Mátu rozmnožujeme vegetativním způsobem, protože jako hybrid nevytváří semena. Většinou rozdělujeme starší rostliny na více trsů s několika výhony a oddenky, ale je možné také zakořeňovat pouze menší části stonků s oddenkem.

Sklizeň a sušení

Sbíráme průběžně listy nebo celé mladší výhonky od počátku nakvétání porostu. Nejvhodnější doba sklizně je pozdní dopoledne. Po ukončení sběru odstraňujeme poškozené a napadené části, abychom urychlili další vývoj a růst rostliny. Mátu sušíme v zatemněných a dobře větratelných prostorách při teplotě do 35 °C, které zaručí zachování aromatických složek máty. Správně usušená nať se drolí a při ohybu praská.

Léčebné účinky

Máta má dezinfekční účinky, podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení. Zmírňuje nadýmání, uvolňuje křeče v trávicím traktu, ale i jinde. Léčí záněty horních cest dýchacích. Léčivý nálev připravujeme jako neslazený čaj. Při rýmě a zánětech průdušek vhodíme několik kousků máty do vařící vody a poté inhalujeme vzniklé siličnaté páry, které mají uvolňující a dezinfekční efekt. Odvar z máty přilitý do koupele pomáhá hojit různé kožní ekzémy.

Využití v kuchyni

Mátu v čerstvém stavu použijeme v kuchyni do různých míchaných zeleninových, ale i ovocných salátů. Také ji v menším množství přidáváme do nádivek a různých dalších pokrmů. V letním období je velmi osvěžující jemně nasekaná máta do míchaných nápojů. Čistá mátová silice (olej) se používá v likérnictví, při výrobě cukrovinek, žvýkaček nebo do zmrzliny.

This entry was posted in Ovoce, zelenina a koření and tagged . Bookmark the permalink.