Rakytník řešetlákový – pěstování a recepty

Trnitý keř s jemnými šedozelenými listy a zářivě oranžovými vejčitými plody, které jsou na větvích přisedlé a zůstávají na keři dlouho do zimy. Nádherně vypadají i obalené jinovatkou nebo na pozadí sněhu. Rakytník řešetlákový pěstujeme nejen jako okrasnou dřevinu, ale především pro její kyselé, ale nesmírně zdravé plody. Vyrábíme z nich léčivé sirupy, oleje, marmelády i kompoty. Dlouhověký rakytník je nenáročný a snadno se pěstuje na zahrádce.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) pochází z Evropy a severní Číny, výšku mívá mezi 2,5 až 4 metry. Až 8 cm dlouhé trny se na tomto opadavém keři vyskytují od třetího roku od výsadby a krátce na to také začíná plodit. Kvete nenápadně žlutě, ještě před rašením, zhruba v březnu, listy má úzké a šedavě stříbřité. Trny ve velkém množství poněkud znesnadňují sklizeň, velmi snadno se zapichují do kůže a špička se vzápětí ulomí – je to poměrně bolestivé, ale údajně léčivé. Rakytník je keř dvoudomý, což znamená, že blízko sebe musí být vysazeny samčí i samičí keře. Protože samčí a samičí rostliny od sebe téměř nerozeznáme, je lepší kupovat sazenice v zahradnictví a odborných prodejnách.

Obsah zdraví prospěšných látek

Plody rakytníku řešetlákového jsou doslova vitamínové bombičky. Pro nebývale vysoký obsah vitaminu C je nazýván citronem severu. O C vitamínu více ZDE. Rakytník obsahuje řadu dalších vitaminů, zejména B1, B2, B6, P, K, E, F, A, dále rutin, flavonoidy, pektin, silice, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály, důležité aminokyseliny a mnoho biogenních látek, jako alkaloid hippopheinu, který se v těle přeměňuje na serotonin, což je hormon, který náš organismus chrání před nádory, účinně zahání depresi i zajišťuje nám celkovou vitalitu. O vitamínu B ZDE a jeho nedostatku ZDE.

Co léčí rakytník řešetlákový

Plody rakytníku a produkty z nich:
– zvyšují odolnost proti infekcím, stresu i arterioskleróze
– pomáhá léčit záněty sliznic dýchacího i trávicího ústrojí, žaludeční vředy, nemoci jater, hemeroidy, Crohnovu chorobu, podrážděné žlučovody,
– příznivě ovlivňují krevní oběh
– snižují únavu, zlepšují stav po mrtvici a infarktu
– rakytníkový olej léčí kožní problémy včetně bércových vředů a omrzlin
Listy, kůra a trny – odvar:
– zastavuje průjem
– působí protinádorově

Stanoviště

Rakytník řešetlákový je znám jako na půdu skromná dřevina, která roste i v zasolené půdě. Přesto upřednostňuje vápenitou zeminu a slunné stanoviště. Ve stínu a na zamokřené kyselé půdě bude chřadnout.

Pěstování

Rakytník řešetlákový je mrazuodolný. Vysadit ho lze i v příkrém svahu, pokud na něj bude svítit slunce. Do výsadbové jámy zapravíme hnůj a v prvních letech přihnojujeme draselno-fosforečnými hnojivy, avšak nikdy ne dusičnany, které by způsobily špatné vyzrávání dřeva. Chceme-li plody, musíme zasadit samčí i samičí rostlinu. Plodů se dočkáme zhruba čtyři roky po výsadbě a sklízíme je nejlépe, když přejdou mrazem, kdy je opatrně sklepeme na rozloženou plachtu. Trhání plodu rukama by bylo značně bolestivé kvůli ostrým trnům. Po odplozené samičí keř prořežeme, a to tak, že odstraníme větve, na nich byly plody. Po takovém zmlazovacím řezu keř rychle obroste.

Použití a přínos

Rakytníkové keře jsou vhodné k výsadbě nepropustného živého plotu. Také je vhodný ke zpevnění svahů, neboť má hluboko sahající a rozvětvené kořeny. Plody rakytníku, ale i listy a kůra jsou bohaté na biogenní látky. Využívá se čerstvá i sterilovaná šťáva, protlaky, dřeně či džemy. Rozmačkané plody včetně semen se také míchají s olejem a posléze filtrují, olej je skvělý na popáleniny, omrzliny, po nadměrném slunění pro regeneraci kůže a různé kožní defekty včetně regenerace tkání po ozařování. Používá se i v kosmetice.

Recepty

Oblíbené jsou rovněž sirupy, marmelády a likéry. Sušené plody jsou výborné k přípravě čaje.

– Rakytníkový sirup
1,5 l opláchnutých plodů umeleme nebo nasekáme v robotu, zalijeme je litrem vody, ve které rozpustíme 10 gramů kyseliny citronové a necháme 24 hodin stát. Přecedíme před plátno, které vymačkáme, nalijeme do hrnce, přidáme cukr v poměru 1 kg krystalového cukru na 1 litr šťávy a pomalu zahříváme (bez vaření) jen do rozpuštění cukru. Teplé plníme do vypařených láhví, pro delší trvanlivost přidáme špetku Petolu, pro rychlou spotřebu ho vynecháme.

– Rakytníkový džem
Na 1 kg plodů potřebujeme jedno balení želírovacího cukru. Omyté plody krádce podusíme a smícháme s želírovacím cukrem. Po zhoustnutí horké nalijeme do vyvařených skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru až do vychladnutí.

– Rakytníkový likér
1 kg plodu rozmačkáme a zalijeme 1 l vodky. V pokojové teplotě necháme 10 dní louhovat. Poté přecedíme přes plátno a smícháme s vychladlým cukerným nálevem (svaříme půl litru vody s 1 kg cukru, nejlépe hnědého). Nalijeme do vypařených lahví, zašpuntujeme a uskladníme v chladnu. Používáme uleželejší po dvou až třech měsících.

This entry was posted in Léčivé rostliny, Ovoce, zelenina a koření and tagged , , . Bookmark the permalink.