Tvorba zahradního jezírka

Málokdo má to štěstí, že se na jeho zahradě nachází přírodní vodní útvar, jakým je jezírko nebo rybníček. Dnes ale není nic složitého, si takové jezírko uměle vybudovat a jeho velikost závisí jen na velikosti pozemku a našich finančních možnostech. Voda v zahradě je přirozený prvek, svědčí rostlinám, osvěžuje vzduch a uklidňuje nervy.

V dřívějších dobách bylo vybudování a zejména pak jejich údržba poměrně složitá a přinášela řadu potíží. Od počátku osmdesátých let však počet vodních ploch v našich zahradách nepřetržitě roste, a to proto, že na trh se dostaly nové materiály, zejména jezírkové fólie a nejrůznější čerpadla. Tak dnes přinášejí nové materiály a technologie možnost těšit se z věčně proměnlivého kouzelného vodního zrcadla prakticky všem, kdo se pro něj rozhodnou.

Co musíme zjistit, než začneme stavět

Při hledání ideálního místa pro zahradní jezírko musíme brát v úvahu nejrůznější aspekty. Mohlo by se totiž stát, že v některých lokalitách narazíme na skálu, zbytky základů či jiný těžko překonatelný problém. Také bychom si měli ověřit, že vybranou částí pozemku neprochází elektrické vedení nebo kanalizace. Důležitým hlediskem je i bezpečnost – máme-li malé děti, měli bychom počítat s instalací ochranných překážek.

Velikost jezírka ovlivňuje přírodní rovnováhu

Čím větší jezírko vybudujeme, tím budou podmínky pro biotop rozmanitější. Pochopitelně za předpokladu, že dno jezírka a břehové partie příhodně osázíme. Velikost jezírka ovlivňuje též vytvoření přírodní rovnováhy. Pozdější vývoj rybničního prostředí je významně závislý na jeho poloze. Je to přirozené, protože na prosluněné straně se daří jiným živočichům než ve stínu, a tak je ideální chráněná, polostinná poloha. Abychom se vyhnuli růstu řas, měli bychom se vyvarovat trvale osluněných míst, na nichž by se voda příliš ohřívala a kazila. Okrasné jezírko má být dobře přístupné, ale také by mělo vhodným seskupením pobřežních rostlin poskytovat dostatek ochrany živočichům, kteří se zde zabydlí.

Postup  budování zahradního jezírka

1. Křídou nebo provazem označíme obrys jezírka. Vyznačený obrys obryjeme rýčem. Teď máme na vybranou – buď celé jezírko vyhloubíme vlastními silami, nebo si od nějaké firmy pronajmeme malý bagr, který práci udělá za nás.

2. I tak budeme dost sil potřebovat po odjezdu bagru. Zóny s různou hloubkou vody totiž nejlépe vymodelujeme lopatou. Uprostřed je hlubší zóna pro lekníny, následuje mělčí pro květenu bažin či močálů a ještě mělčí okraj pro břehový porost.

3. Různé stupně hloubky změříme jednoduše: na hraničící břeh položíme dřevěnou hůl či laťku a k ní přiložíme v odpovídající zóně skládací dřevěný metr. Nejhlubší místo jezírka v našem případě měří sto centimetrů.

4. Vytvarovanou jámu vyložíme miralonem (vláknitým rounem, které se používá např. pod plovoucí podlahy). Jednotlivé kusy klademe několik centimetrů přes sebe. Rouno používáme proto, aby se fólie neprotrhla o nějaký kámen nebo kořen na dně jezírka.

5. Na rouno pak položíme 1 mm silnou jezírkovou PVC fólii, která musí dobře překrývat celé dno jezírka. K jejímu rozvinutí budeme potřebovat nejméně jednoho pomocníka. Tuto práci bychom měli provádět během teplých dnů, kdy je fólie flexibilnější a lze s ní snadněji zacházet. Fólii měříme raději velkoryse, přečnívající části můžeme posléze odstřihnout. Okraje fólie provizorně fixujeme kameny.

6. Pozvolna začneme napouštět vodu tak, aby se fólie mohla optimálně přizpůsobit reliéfu dna. V tomto stádiu můžeme provádět případné nezbytné úpravy.

7. Na břehu – po obvodu již podle potřeby zastřižené fólie – rozmístíme dekorativní kameny, kterými fólii jednak fixujeme a jednak zakrýváme. Důležité je, aby druhově odpovídaly zvoleným prvkům pro konkrétní zahradu.

8. Osázíme břeh bahenními rostlinami a dosud viditelné kousky fólie jednoduše zakryjeme tenkou vrstvou kamínků a drobného štěrku.

This entry was posted in Tvorba zahrady and tagged , . Bookmark the permalink.