Zahrada v září

Léto pomalu odchází, ale ještě bývá spousta hřejivých dnů. Ale i přes krásné indiánské léto je patrné, že se zahrada připravuje k zimnímu odpočinku. Je doba sklizně ovoce a některých druhů zeleniny. A než přijdou studené podzimní plískanice, měli bychom mít úrodu pod střechou.

V okrasné zahradě kvete ještě spousta letniček i trvalek, ale ve vyšších polohách už je mohou poničit první noční mrazíky.

Okrasná zahrada

– Trávník po posledním sestřihu provzdušňujeme vertikutátorem do hloubky necelého centimetru, aby se ulehlý povrch oživil a kořínky mohly lépe snášet zimní dobu. Tráva nesmí být při vertikutaci mokrá.

– Zakládáme nové trávníky.

– Dosbíráme semena letniček, abychom je ještě za teplých dnů stihli dosušit.

– Vysazujeme dvouletky a přezimující cibuloviny. Přesazujeme a množíme trvalky.

– Koncem měsíce vyrýváme hlízy jiřin, mečíků a dalších druhů.

– Po polovině měsíce řežeme růže, odstraňujeme nežádoucí výhony. Pnoucí formujeme řezem.

– Přestěhujeme do zimní zahrady, skleníku nebo na světlou chodbu domu choulostivější rostliny v nádobách, které jsme letnili.

– Přesazujeme jehličnany a stálezelené dřeviny. Všechny potřebují dostatek závlahy pro přípravu na přezimování.

– Koncem měsíce přihnojíme dřeviny draselnými hnojivy pro lepší vyzrávání a mrazuodolnosti. Přihnojujeme trvalky kombinovanými hnojivy.

Ovocné stromy a keře

– V září začíná hlavní sklizeň jádrového ovoce. Popadané červivé plodů nenecháváme ležet pod stromy, aby se larvy, které z nich vylezou, nezakuklily v zemi.

– Ze stromů otrháme i nemocné ovoce, které zlikvidujeme, jinak by choroboplodné zárodky prostřednictvím spór šířily choroby.

– Stromy před příchodem zimy dostatečně zavlažíme, a to nejlépe 100 litrů vody na kmen. Zaléváme do rýhy v místech okapu koruny.

– Sbíráme poslední odrůdy broskvoní, dokončujeme sběr letních hrušní, slívy dozrávají, ale především od konce měsíce se sklízejí podzimní odrůdy jablek a hrušní.

– Zmlazujeme peckoviny, ke kmínkům stromů dodáváme draselné hnojivo.

– Připravujeme jámy, do kterých doplníme kompost nebo hnůj s půdou, aby byly náležitě ulehlé před vlastní výsadbou nových stromků.

Záhonové pěstování

– Protože naprostá většina zemin trpí nedostatkem organické hmoty, měli bychom jí dodat dostatečné množství organických látek. V září, kdy je půda ještě teplá, podpoříme rozvoj mikroflóry tak, že na každý m² zapravíme 10 litrů (kbelík) substrátu nebo rozložené listovky, kvalitního kompostu, případně rozloženého hnoje.

– Dokončíme sklizeň letních plodin a tak nového rostlinného odpadu budeme mít dost pro založení kompostu.

– Brukvovité zeleniny napadené nádorovitostí (Plasmodiophora brassicae) ze záhonů odstraníme i s kořenovým balem a zlikvidujeme je. Do kompostu nesmí přijít v žádném případě, protože by hrozilo rozšíření choroby na celou zahradu, kde by se pak nemohly tyto zeleniny pěstovat pět let.

– Dokončujeme sklizeň rajčat, papriky, letních košťálovin, ředkviček a ředkví. Naopak až v závěru měsíce sklízíme pozdní mrkve, petržel, listové zeleniny vyseté po polovině července (pekingské zelí, saláty, čekanky, fenykl, kedlubny).

– Připravujeme místo pro výsadbu česneku, je dobré záhony ponechat alespoň tři týdny po zrytí ulehnout, aby se česnek v zimě nevytahoval.

–  Zeleniny, které chceme uchovat déle, můžeme přenášet do pařeniště nebo alespoň nakrývat fólií či textilií, abychom je sklízeli třeba i v listopadu.

– Prázdné záhony po sklizni ihned oséváme směskou na zelené hnojení. Do listopadu ještě dobře naroste a doplní organickou hmotu do půdy.

Pozdní kořenové zeleniny sklízíme od konce září, ale v případě příznivého počasí pozdržíme sklizeň, aby kořeny dobře zesílily a zvýšil se výnos.

– Pokud jsme tak neučinili v srpnu, vysadíme ještě jahodník.

This entry was posted in Tvorba zahrady and tagged . Bookmark the permalink.