Jmelí známe jako rostlinu, kterou o Vánocích věšíme nade dveře, aby nám přinesla štěstí. Zmínky o jmelí se objevují ve starých ságách a pohádkách. Nám ale tentokrát jde o léčivé účinky, které jmelí bílé má na náš organismus, a také o to, jaké choroby dokáže vyléčit.
Jmelí, pod kterým se na Vánoce líbáme, je v podstatě poloparazit, protože sice odebírá hostiteli důležité minerální látky, ale na oplátku mu poskytuje část svých, které chrání strom před škůdci a některými houbami. Vždy zelené listy jmelí jsou kožovité a žlutozelené. Bobulky bílé jakoby průsvitné jsou uvnitř slizovité a lepkavé. Těmito semeny se Jmelí bílé rozmnožuje tak, že je roznášejí ptáci nestrávená v trusu. Jiným způsobem ho ani pěstovat nelze, semena prostě nevzejdou ani ve vodě ani v zemině.
Kde jmelí hledat
Jmelí bílé (Viscum album) je rozšířeno po celé Evropě s výjimkou severních oblastí a v malé a jihovýchodní Asii. Setkáme se s ním od nížin až do hor nejčastěji na borovicích, vzácněji na jedlích, v některých oblastech hojně na listnatých stromech, kde se objevuje na lípě, topolu, dubu, jabloni, javoru… Stáří těchto hostitelských stromů bývá nad dvacet let, jmelí zde vyrůstá v tvaru koule o průměru až jeden metr.
Jmelím léčili už Keltové i staří Římané a Řekové
Keltští kněží, neboli druidové, považovali jmelí za posvátné. Byla v podstatě všelékem, který odháněl každé zlo. A tak se k němu i chovali – odřezávali je zlatými noži a během tohoto úkonu se odehrával slavnostní ceremoniál. Léčivé účinky rostliny zvané jmelí bílé znali i staří Řekové a Římané. Jmelím mimo jiné léčili padoucnici (epilepsii) a tanec svatého Víta (pokročilý stav roztroušené sklerózy). Ve středověku se používaly bobule k přípravě lepu na ptáky.
Sběr drogy
Sbírají se listy a mladé slabé větvičky, které odřezáváme nebo lámeme pomocí lana. A to pouze v zimě (prosinec, leden, únor) případně zjara (březen, duben). V ostatních měsících jsou léčivé účinky zanedbatelné. Nejúčinnější je jmelí, které rostlo na dubu, hlohu nebo na jabloni. Dále na borovicích a ovocných stromech. Některé zdroje udávají, že jmelí rostoucí na neovocných listnatých stromech, zejména na topolu, má jedovaté účinky. Po sběru z jmelí pečlivě odstraníme všechny bobule: POZOR – JSOU JEDOVATÉ! Jarní sběr má tu výhodu, že jmelí v této době již bobule nemívá. Odstraníme i větvičky jiné barvy, než je zelená. Sušíme ve stínu nebo v sušárně při teplotě okolo 40 °C. Suché jmelí musí mít nazelenalou barvu se žlutým odstínem (žádná část nesmí být černá) a nesmí zapáchat.
Chemické složení jmelí
Míra účinných látek ve jmelí je závislá na hostiteli i době sběru. Jmelí obecně obsahuje pryskyřice, polypeptid viskotoxin (ve vyšší míře je jedovatý, ale v mírné, v jaké je obsažen ve jmelí, působí cytostatiky – tedy protirakovinově), lektin, cholin, acetylcholin, histamin, lipidy, sacharidy, alkaloidy, flavonoidy, organické kyseliny, triterpeny, aminokyseliny, fenylové sloučeniny, dále vosk, škrob aj. Droga chutná nasládle, posléze má nahořklou příchuť. Podává se nejčastěji ve formě macerátu, kdy se luhuje ve studené vodě, tinktury nebo jemně pomleté na prášek.
Choroby a neduhy, které jmelí léčí
- Tlak vysoký i nízký: jmelí obsahuje látky, které dokáží normalizovat organismus tak, že vysoký tlak snižují a nízký zvyšují – tedy upravují na správné hodnoty. Výsledek léčby poznáme i podle absence znaků, které vysoký nebo nízký tlak provázejí, jako jsou například závratě, hučení v uších a poruchy zraku.
- Choroby srdce a krevního oběhu: jmelí účinkuje proti všech poruchách srdce, které uklidňuje, i krevního oběhu. Odvápňuje cévy a macerát ze jmelí je vhodný při mrtvici (i jako prevence před ní).
- Krvácení z nosu: vychladlý čaj vtáhneme nosem, čímž se krvácení z nosu zastaví. Pomáhá i vnitřně při krvácení střev.
- Problémy s močením: močopudný (diuretický) prostředek, podporuje vylučování moči.
- Pomalý metabolismus: povzbuzuje látkovou výměnu i funkci všech žláz. Při chronickém onemocněním metabolismu je vhodné pravidelné pití macerátu ze jmelí po dobu půl roku.
- Cukrovka: reguluje vylučování žluče a ovlivňuje slinivku břišní – dlouhodobá čajová kúra výrazně napomáhá léčbě cukrovky.
- Potíže při klimaktérium nebo menstruaci: má uklidňující účinky, zejména při návalech, bušení srdce a křečích. Také pomáhá, když nemáme v pořádku hladinu hormonů.
- Revma: jmelí má i protirevmatické účinky a působí antiskleroticky.
- Bércové vředy: jmelí umí uzavírat rány, proto jsou při této chorobě vhodné koupele nohou.
- Rakovina: pravidelné pití čaje z jmelí pomáhá předcházet některým druhům rakoviny. Pročišťuje organismus a bráni vzniku volných radikálů.
Příprava léku z jmelí
- Macerát: Čaj ze jmelí se připravuje pouze ve studeném stavu. Jednu vrchovatou čajovou lžičku dáme na noc do 1/4 litru studené vody, ráno se jen ohřeje a scedí. Je-li třeba na den větší množství, musí se přechovávat v termosce, která je vypláchnutá vřelou vodou, nebo čaj před použitím vždy ohřát ve vodní lázni.
- Tinktura: V lékárně je možno koupit kapky ze jmelí hotové.
- Čerstvá šťáva: Čerstvé listy a větvičky se umyjí a ještě ve vlhkém stavu z nich v odšťavňovači získáme šťávu.