Mšice – domácí postřiky a ekologická likvidace

Prvními příznaky napadení rostlin mšicemi jsou zkrabacené nebo stočené listy. Na spodní straně listů jich většinou nalezneme celé kolonie. Mšice způsobují zpomalení růst napadených rostlin, které pokrývá tlustá vrstva lepivé medovice. Také poškozují rostliny sáním šťáv a mohou přenášet viry. K přemnožení dospělých samiček mšic dochází při vyšších teplotách během března až června.

Názvem mšice označujeme více druhů polokřídlých hmyzích škůdců na našich rostlinách. Z rodu lze jmenovat nejčastěji vyskytované: mšice maková, mšice zelná, mšice broskvoňová, mšice jabloňová, mšice maliníková, vojtěšková, krušinová, řešetláková, tavolníková a mnoho dalších.

Prevence

Zabránit většímu výskytu mšic můžeme prevencí: včasným výsevem do dobře připravené půdy a pravidelné odstraňování plevelů, neboť například mšice maková napadá právě celou řadu plevelných hostitelů, z nichž pak přechází na pěstované kultury. Mšice může také přežívat na různých okrasných keřích. Růže proti mšicím spolehlivě ochráníme vysetím levandule, některé rostliny vysetím aksamitníků (afrikánů).

Co způsobují mšice

Mšice zapříčiňují vznik hálek, zpomalení růstu rostlin, přenos různých virových chorob, jakými je například kadeřavost brambor, svinutka, mozaika a žloutenka řepy, okurek či květáku a dalších, i na okrasných rostlinách. Vysávají šťávy z rostlin a ty postupně vadnou a hynou. Také napadené rostliny vypadají velmi neesteticky – do vázy si takové květiny nebudeme chtít nařezat a napadená zelenina se nám bude ošklivit¨.

Hubení mšic jejich přirozenými nepřáteli

Kromě predátorů, které si můžeme objednat přes internet – dravé mšicomorky a parazitické vosičky, zlatoočka, si některé druhy dravých slunéček  si nasbíráme v přírodě. Slunéčkovití jsou typickými predátorů na stejnokřídlých, jako jsou právě mšice, ale i červci. Vyskytují se v asi pěti tisících druzích. Slunéčko sedmitečné, beruška je vynikajícím lovcem mšic, dokáže jich zlikvidovat až 150 denně. Použití létajících ochránců našich rostlin má svá úskalí. Pokud je umístíme mimo např. skleník, těžko je na volném prostranství udržíme. Prostě ulétnou. Neulétnou nám ale škvoři, kteří jsou také účinní likvidátoři mšic, a to zejména těch, které škodí stromům. Již naši předkové umisťovali do korun stromů dnem vzhůru obrácené kořenáče s dřevitou vlnou nebo slámou. V nich se škvoři zdržují přes den. Po západu slunce pak napadají kolony mšic, kterými se živí.

Postřiky domácími prostředky

Pro ekologickou likvidaci mšic si můžeme vyrobit různé domácí postřiky:

– Rebarbora, reveň

Při sklizni rebarbory – tedy dlouhých jejích řapíků – nám jako odpad zbude množství listů. Právě z nich připravíme účinný postřik, a to tak, že asi 1 kg reveně nahrubo nasekáme a svaříme v 5 litrech vody. Po vychladnutí stříkáme tento neředěný přípravek na listy rostlin i půdu kolem nich. Kromě proti mšicím působí tento prostředek i housenkám a larvám různých škůdců.

– Řeřišnice

Na louce najdeme rostlinu řeřišnici luční, které se lidově říká slepička. Kytici, kterou natrháme, trochu posekáme a necháme vylouhovat v pěti listrech vody na slunci celý den a noc. Ráno nezředěným nálevem potíráme štětcem shluky mšic krvavých, vyskytujících se převážně na jabloních. Tak je účinně zahubíme.

– Kopřivy

S nalezením kopřiv určitě nebudeme mít problém. Kousavý výluh, který si vyrobíme, mšice zaručeně zlikviduje. Je jedním z nejúčinnějších přírodních prostředků. Asi tak půl kilogramu kopřiv kopřivy necháme v pěti litrech vody stát celý den na a druhý den vzniklá výluh zředíme v poměru 1:5 (tedy 25 litry vody). Množství si připravíme podle rozsahu napadení a velikosti zahrady. Zředěný výluh přecedíme do postřikovače a stříkáme. Kromě mšic tento výluh působí i proti jiným škůdcům, např. proti molicím. Použité kopřivy nemusí být nutně čerstvé, lze použít i sušené, účinek bude stejný. Pozor! Tento druh výluhu nesnášení luštěniny, jako fazole a hrách a ani cibule! Těm se při postřiku musíme vyhnout.

– Mýdlový roztok

Mýdlový roztok získáme rozpuštěním mýdla ve vodě. Tím pak postřikujeme napadené rostliny. Mýdlo znemožní mšicím dýchat a ty pak rychle hynou.