Floxy, plamenky jsou květiny, které nám připomenou prázdniny na venkově či babiččinu zahrádku. Dříve vysoké floxy zdobily téměř každou zahrádku, na nějakou dobu upadly v zapomnění, ale v současnosti znovu zažívají renesanci. A jak by ne, když byly vyšlechtěny nové úžasné odrůdy, které zaujmou zářivými barvami, tvarem i vůní. Plamenky rozkvétají bohatými laty v létě a vydrží až do zámrazu. Lze je zařadit mezi nejodolnější trvalky vůbec, snadno se pěstují i množí.
Floxy, Plamenky latnaté (Phlox) představují jedny ze základních trvalek pro květinové záhony a předzahrádky. Letničky, lidově nazývané plamenky, dorůstají takřka do metrové výšky, drobné kultivary vhodné pro osazení skalky byly vyšlechtěny tak, aby nevyrostly více než 15 cm. Floxy pocházejí ze severní Ameriky a jsou velice nenáročné – často se spokojí i s chudým stanovištěm. Barva květů u původních druhů byla růžová, nafialovělá nebo bílá. Šlechtěním se získaly všechny barevné odstíny od bílé, růžové, ohnivě červené, fialové, po téměř čistě modré, ovšem s výjimkou žluté. Vznikly také vícebarevné květy s odlišným středem – barevným očkem.
Odrůdy a kultivary
Rod plamenka (Phlox)je bohatý. Najdeme zde letničky (P. drummondii), skalničky (P. subulata, P. douglasii), a celou řadu zástupců skupiny trvalek. Mezi nejvýznamnější druhy vysokých, v létě kvetoucích floxů patří: P. paniculata – sem řadíme téměř všechny současné odrůdy vysokých plamenek, souhrnně nazývaných Phlox paniculata – hybridy. Výška rostlin, kvetoucích od července do září, je 60 až 180 cm. P. maculata kvete velmi časně, ještě před P. paniculata. Má více stonků v trsu, lesklé, tmavě zelené listy a květní latu o protáhlém, až válcovitém tvaru. Celkově menší, kolem 45 až 90 cm má barvu květů bílou, růžovou, popř. s nádechem do fialova. V posledních letech se floxy šlechtí na rezistenci vůči chorobám a škůdcům. Novinkou v sortimentu jsou také odrůdy s výrazně panašovaným listem, např. Norah Leigh má bílozelený list a růžový květ, Goldmine má žlutozelený list a červený květ, Silvermine nebo Harlequin.
Stanoviště
Obecně plamenkám vyhovuje slunné stanoviště nebo polostín a běžná zahradní půda, spíše vlhčí a bohatá na humus. Pokud floxy rostou na přímém slunci, potřebují zálivku. Plamenky nemají příliš rády vysoké letní teploty spojené s úpalem.
Pěstování
Výsadbu ze semen trvalek provádíme na jaře nebo na podzim, letniček a skalniček druhů pouze na jaře, stejně jako rozmnožování dělením. Podle druhů dodržujeme vzdálenost mezi rostlinami 20 až 60 cm. Pokud to dovoluje hustota výsadby, je během vegetace vhodná okopávka a prokypření půdy. Nutné je odstraňování plevelů, zejména vytrvalých. Nepotřebují výraznější přihnojování, i když zahradní kompost jim vždy udělá dobře. V polovině června jednotlivé lodyhy plamenek sestřihneme asi o třetinu, což nám přinese dvojí efekt – každá lodyha se do doby kvetení koncem léta rozvětví a posléze přinese i mnohem více květů. A za druhé se celý trs zpevní, což oceníme zejména v deštivých letech, kdy se dlouhé, nevětvené lodyhy z trsu vyklánějí a celá rostlina působí nevzhledně.
Zazimování
Víceleté druhy jsou mrazuvzdorné až do –15 °C. Na podzim, po skončení vegetace, ostříháme odumřelou nadzemní část rostlin a před mrazy je chráníme zimní přikrývkou z chvojí. Některé druhy (např. Penstemon, Gaura, Lobelia) jsou náchylné k vymrzání a proto je zakrýváme zvlášť důkladně, a neuděláme chybu, když alespoň jednu rostlinu od každé odrůdy zazimujeme v studeném skleníku pro opětné namnožení na jaře. Asi po pěti letech na jednom stanovišti trs brzy na jaře celý vyjmeme, rozdělíme a opět vysadíme.
Množení
Floxy množíme dělením trsů nebo řízkováním výhonů v dubnu až červnu. Množení plamenek kořenovými řízky je jedinou metodou, jak si i v domácích podmínkách vypěstovat zcela zdravé rostliny bez háďátek, jež tuto trvalku velice často napadají. V případě pestrolistých kultivarů je však uplatnit nelze, protože výsledné rostliny by měly jen obyčejné zelené listy. Zdravou a silnou rostlinu před příchodem zimy opatrně vyryjeme ze záhonu a kořenový bal zbavíme půdy, abychom dobře viděli na jednotlivé kořeny. Silnější kořeny odřízneme těsně u kořenové hlavy a matečnici znovu zasadíme do půdy. Řízky řežeme dlouhé 5 až 10 cm. Naležato je naskládáme do misky s dvěma třetinami pěstebního substrátu. Poté je zasypeme. Po několika týdnech řízky vyraší. Na jaře narašené řízky opatrně vyjmeme a přesadíme každý zvlášť do menší pěstební nádoby. V dalším roce již můžeme nové rostliny vysadit do záhonu.
Použití a přínos
Výhodou vysokých plamenek je velká přizpůsobivost k danému prostředí, dlouhověkost a nenáročnost. Celá rostlina působí esteticky trochu „těžším dojmem“ vzhledem k velkým listům, květům a kompaktnímu habitu. Je dominantní jak samostatně, tak i ve skupině. Můžeme je kombinovat s dalšími běžnými záhonovými trvalkami jako je: Aster Hvězdnice, Krásnoočko (Coreopsis), Ostrožka (Delphinium), Záplevák (Helenium), Slunečnice (Helianthus), Janeba (Heliopsis), Denivka (Hemerocalllis), Třapatky (Rudbeckia), Zlatobýl (Solidago), apod. Plamenky v průběhu vegetace výborně vyplní místa po odkvetlých pivoňkách.