Na jaře a počátkem léta na sebe na zahradě výrazně upozorňují okrasné dřeviny. Zlatice svůj název získala právě proto, že celý keř se časně z jara obalí zářivými žlutými květy, jejichž odstíny mohou být od světlé po sytě žlutou. A to v době, kdy se ostatní keře sotva probouzejí ze zimního spánku. Forzýtie, Zlatice je v době svého květu nesmírně dekorativní, ale po odkvětu jako okrasný keř není hezká. Proto ji nejlépe rovnou seřežeme a před keř vysadíme vysoké trvalky. Využití forzýtie na zahradě je opravdu široké.
Forzýtie, Zlatice (Forsythia) je opadavý keř, vysoký jeden až čtyři metry a do šířky se rozrůstá až do dvou a půl metrů. Větve jsou bohatě větvené, listy drobné, matně zelené, koncem léta tmavnou, žluté květy jsou jednoduché hvězdicovité, plodem je tobolka. Forzýtie se jako okrasný keř pěstuje od začátku 20. století. Od samého počátku se uplatňovala jako parková rostlina. Dnes její četné kultivary využíváme v zahradách takřka ve všech možných podobách, počínaje solitéry, konče živými ploty.
Odrůdy a kultivary
Forzýtie se vyskytuje v sedmi druzích, v Evropě však roste pouze Zlatice prostřední. Ostatní druhy se nacházejí v subtropech a Asii a jejich odlišnost spočívá především ve velikosti a odstínu květů a počtu jejich okvětních lístků. Zlatice prostřední je kříženec, který pochází ze Zlatice převislé (Forsythia suspensa) – dorůstá do dvoumetrové výšky, zato rozrůstá do šířky a větve má obloukovitě překloněné a Zlatice zelené (F. viridissima) – z ní vyšlechtěný kultivar ´Bronxensis´ dorůstá pouhých 50 – 60 cm. Dále vyšlechtěné kultivary: ´Spring Glory´, ´Beatrix Farrand´, ´Lynwood´, ´Kalr Sax´, ´Spectabilis´,´Arnold Dwarf´ ´Maluch´ a další. Kultivar ´Tetragold´ vyšlechtěný z druhu F. ovata dorůstá něco okolo jednoho metru a má velké zlatožluté květy. F. intermedia Spectabilis je asi nejčastěji na zahradách pěstovaný druh.
Stanoviště
Zlatice je nenáročný keř, kterému se daří téměř všude. Stanoviště má ráda slunné, v polostínu špatně kvete, ve stínu pravděpodobně nepokvete vůbec.
Pěstování
Forzýtie vyžaduje vlhčí, propustnou a výživnou humózní půdu. Postačí jí ale každá normální zahradní půda. Hnojíme organickými hnojivy. Prosvětlovací řez provádíme nejlépe hned po odkvětu, kdy hluboce seřízneme větve, které kvetly. Poslední stříhání by mělo být v červenci, to proto, aby před zimou stačila forzýtie dostatečně obrazit, neboť v tom se skrývá bohatství květů pro následnou sezonu. Pokud zlatici pěstujeme jako živý plot, který tvarujeme pozdě na podzim, nelze očekávat, že by výrazně kvetl.
Množení
Množit forzýtii lze na jaře hřížením – dlouhý výhon ohneme a přichytíme k zemi. Na tomto místě ho zasypeme zeminou a počkáme, až zakoření. Uchycený výhon odstřihneme od keře a zasadíme. Druhým způsobem je řízkování – ustřihneme mladý zelený výhon, zasadíme ho do země a do měsíce zakoření.
Použití a přínos
Forzýtie na zahradě bohatě uplatníme. Podle druhů ji umístíme jako solitéru, do skupiny keřů, jako živý plot, k porůstání zdí a pergol, dokonce i jako půdopokryvná. Jako solitéry a skupiny nejlépe vyniknou před tmavým pozadím jehličnanů. Nizoučké kultivary se skvěle vyjímají ve velkých skalkách nebo v přenosných nádobách na terase či podél vstupu do domu a podobně. Vhodná je i jako řezaná květina. Tip: Někteří lidé nazývají Forzýtii, Zlatici omylem Zlatým deštěm, což je ale jiný název pro Štědřenec, který kvete daleko později.