Hlubokovodní a okysličující rostliny do jezírka

Stolístek - vodní rostlina vhodná do jezírka
Hlubokovodní a okysličující rostliny do jezírka, foto med

Aby se zahradní jezírko nekalilo, musíme je osázet vodními rostlinami. Hlubokovodní rostliny vysazujeme na dno rybníčku, některé vytvářejí plovoucí listy a květy, zatímco listy a květy jiných vyrážejí na hladinu. Dobrý stav jezírka závisí do určité míry na vodních rostlinách okysličovacích. Hlubokovodní a okysličující rostliny do jezírka zásobují vodu i ryby životně nutným kyslíkem, dusí zelené řasy a rozkládají odpad, který produkují ryby.

lekníny
Lekníny, foto med

Vodní rostliny se dělí do pěti hlavních skupin – lekníny, okysličovaní rostliny,   hlubokovodní rostliny, pobřežní rostliny a plovoucí rostliny. Aby jezírkové rostliny bujně rostly a kvetly, měli bychom se o ně správně starat, to znamená dopřát jim odpovídající množství živin. Ve většině zahradních jezírek se rostlinám nedostává především železo, což se brzy projeví žloutnutím listů. V takovém případě si koupíme specializované hnojivo pro vodní rostliny. V žádném případě nesmíme užívat běžná hnojiva, jinak nám jezírko velmi rychle zaroste řasami.

Hlubokovodní rostliny

Při osazování bychom měli zachovat poměr jedna rostlina na 1,5 m2 vodní plochy. Hlubokovodní a okysličující rostliny do jezírka nabízejí specializovaná zahradnictví. Patří se například:

* Plavín leknínovitý

Plavín leknínovitý, foto med

Plavín leknínovitý (Nymphoides peltata) kvete celé léto zlatožlutými, nálevkovitými květy, podobnými pryskyřníku. Drobné plovoucí listy, které vypadají jako zmenšeniny listů leknínů, nesou ponořené řapíky květy, které se objevují od poloviny léta do začátku podzimu v malých shlucích asi 5-8 cm nad hladinou. Plavín je užitečná rostlina, která rychle vytváří povrchový kryt ještě předtím, než se vyvinou lekníny, avšak má tendenci se příliš rozrůstat.

*  Kala

Kala (Zantedeschia aethiopica) vyniká u většího zahradního jezírka. Vytváří áronovitá květenství s bílým toulcem, který 60 cm nad lesklými listy v průběhu celého léta. Uprostřed toulce je žlutá květní palice. Kalu vysazujeme do hloubky 15 – 30 cm. Na jaře ji dělíme trsy.

* Douška hustolistá

Jezírko, foto med

Douška hustolistá (Egeria densa) roste při teplotě 16 – 28 °C. Vyskytuje se v pestré škále barev od žlutozelené až skoro oranžové po tmavě zelenou. Douška vytváří delší, do široka rozprostřené přesleny, ve kterých rostou čtyři až šest listů, jejichž konce zaobleně přechází do krátké špičky. Málo se větví, roste spíše do výšky a otáčí se za světlem. Nevytváří ani příliš bohatý kořenový systém, pouští jeden kořen a občas na stonku tzv. vzdušné kořeny, které se po čase zachytí ve dnu jezírka.

Okysličovací rostliny

Na první pohled nejsou nikterak atraktivní, ale neměli bychom je podceňovat, protože jsou to právě tyto rostliny, které se starají o okysličování vody, udržování její čistoty a poskytování úkrytu rybám. Patří se například:

* Stolístek vodní

Podvodní svět, foto med

Stolístek vodní (Myriophyllum aquaticum) je zcela ponořeně rostoucí rostlina, u dna přidržována jen několika kořeny. Množství jemných, v přeslenech stojících lístků je velmi vhodné pro okysličování vody. Listy jsou 3-5 cm dlouhé a velmi rychle rostou. Od června do srpna se nad hladinou objevují až 15 cm dlouhá květenství s nepatrnými růžovými až zelenavě bílými kvítky. Při hladině se mohou vytvářet hřebenovitě tuhé vzdušné listy. Při přemnožení ji protrháváme, zaštipování nesnáší.

* Růžkatec ponořený

Jezírko s podvodními rostlinami, foto med

Růžkatec ponořený (Ceratophyllum submersum) je volně plovoucí rostlina vytvářející rozvětvené výhony dlouhé 50 – 100 cm. Tmavozelené štětinovité listy připomínají štětku na lahve, bujné trsy poskytují úkryt rybkám. V pozdním podzimu klesá ke dnu, kde pomocí výhonů kotví a na jaře opět vyplouvá. Od června do září kvete nepatrnými bílými až do zelena květy. Dobře se jí daří při teplotách 15 – 30 °C. Jelikož má vysokou spotřebu živin, je velmi dobrým pomocníkem při boji s řasami. Množí se velmi snadno i ze sebemenší větvičky odlomené z mateřské rostliny.

* Vodní mor kanadský

Vodní mor kanadský, foto med

Vodní mor kanadský (Elodea canadnesis) je nejvýkonnější rostlinou pro okysličování vody a navíc úspěšně likviduje řasy. Prospívá při teplotách 15 – 28 °C, má dlouhé stonky pokryté kopinatými tmavozelenými lístky, kvete zřídka od května do srpna. Vodní mor kanadský pochází ze Severní Ameriky, ale u nás již zdomácněl. Tato vytrvalá sladkovodní rostlina koření na dně nebo se volně vznáší, výběžky ani oddenky nemá. Listy Vodního moru jsou jednoduché, přisedlé, většinou v trojčetných přeslenech. Kvete drobnými bílými kvítky.

* Ďáblík bahenní

Ďáblík bahenní, foto med

Ďáblík bahenní (Calla palustris) je vytrvalá, mrazuvzdorná rostlina rostoucí z oddenku v mělké vodě, hluboké do 20 cm. Její velikosti záleží na výživnosti dna. Kvete bílými květy v červnu a srpnu. U nás je v přírodě chráněná a zařazená mezi ohrožené druhy. Je jedovatá, nejvíce jedu je v oddenku. Vysazujeme ho na břeh zahradního jezírka na polostinné až stinné stanoviště.