Střapaté a barevné Jiřiny jsou typicky podzimními květinami, i když zdobí zahrady i předzahrádky již od druhé poloviny léta. Kvetou dlouho i v mizerném počasí a vydrží až do mrazů. Jiřiny jsou velice oblíbené a nenáročné trvalky s hlízovitými kořeny – hlízami. Pocházejí z Mexika, kde se dokonce hlízy jedly a používaly jako léčivé rostliny. Jiřiny mají květy snad všech barev kromě modré, jsou jedno i vícebarevné, žíhané. Kvetou od konce července až do prvních mrazů. Zdobí tedy zahradu v době, kdy toho již mnoho nekvete.
Jiřina či Jiřinka (Dahlia) se v Čechách pěstuje od 19. století. V roce 1837 byla v České Skalici založena první neformální jiřinkářská společnost. V roce 1926 založili v Pardubicích Dokoupil a Vaněk Národní jiřinkářskou společnost – jednu z nejstarších v Evropě i na celém světě. Vyšlechtili mnoho nových odrůd.
Druhy a odrůdy
Rod Dahlia tvoří mnoho tisíc odrůd. Podle odrůdy dosahují výšky od 25 do 180 centimetrů. Jiřiny se rozdělují do skupin a ke každé z nich patří mnoho odrůd s různou barvou květů a různými tvary, podle kterých se dělí do skupin: pomponkovité, kulovité, pivoňkovité, orchidejovité, anemonkovité, kaktusovité, dekorační, mimoňkovité, jednoduché, okružovité… K nejžádanějším druhům patří dvoubarevné a nízké rané odrůdy. Pro truhlíky a přenosné nádoby jsou vyšlechtěné Gallery, jejich květy mají průměr deset centimetrů a dorůstají třiceticentimetrové výšky. Musíme se zaštipovat, aby bohatě kvetly.
Stanoviště
Aby Jiřiny krásně kvetly, potřebují především slunné stanoviště a půda by měla obsahovat vápník. Jiřiny špatně rostlou v těžkých a přemokřených půdách, kde hlízy snadno hnijí. O typech půdy více ZDE.
Sázení
Mladé rostliny z řízků vysazujeme „po zmrzlých“, tedy po půli května, hlízy o tři týdny dřív. Podle velikosti vzrůstu odrůdy je sázíme 50 – 100 cm od sebe. Půdu předem vyhnojíme (na podzim) chlévskou mrvou nebo použijeme kompost. Zemina by měla být kyprá, rostliny dostatečně zaléváme po celou vegetaci. Kolík pro oporu rostliny je nejlepší zatlouci předem, abychom hlízu nepoškodili. Vrcholky zaštipujeme, aby se jiřiny dobře rozrostly, bohatěji kvetly a lépe odolávaly větru. U velkokvětých odrůd ponecháváme maximálně tři výhony, boční poupata o velikosti hrášku vyštípneme.
Pěstování
U velkokvětých odrůd ponecháváme maximálně tři výhony, boční poupata o velikosti hrášku vyštípneme. Proti mšicím postřikujeme Metathionem. Na konci června a ještě na sklonku července jiřinky přihnojíme umělým hnojivem (NPK, Cererit). Pokud bychom použili dusíkatá hnojiva později v létě, rostliny by sice bujně rostly, ale kvetly by málo. Odkvetlé úbory odstraňujeme. Po zmrznutí listů, zpravidla koncem října, rostliny seřízneme tak, aby u hlízy zůstalo asi 10 cm stonku. Den, dva počkáme a pak křehké hlízy opatrně vyryjeme. Zbavíme je zeminy, postavíme stvoly dolů, aby z nich vytekla voda, několik dní necháme oschnout (zatáhnou se krčky hlíz, což je velmi důležitá prevence proti plísním).
Uskladnění
Uskladníme je v chladné, ale nepromrzající místnosti v bedničce se suchým pískem nebo rašelinou. Hlízy by se neměly vzájemně dotýkat. Protože nesnášejí průvan, velké vlhko a ani sucho, raději je během zimy několikrát zkontrolujeme, zahnívající odstraníme a napadené plísní ošetříme Fundazolem. Hlízy stejné odrůdy označíme štítkem, neznáme-li přesný název, poznamenáme si alespoň barvu a výšku, abychom na jaře věděli, kam na záhonech s nimi.
Množení a předpěstování
Jiřiny se poměrně snadno množí dělením hlíz na jaře nebo z vrcholových řízků. Řízky odebereme je v létě a necháme je přes zimu ve skleníku zakořenit. Z trsu je množíme tak, že ho rozdělíme na jednotlivé hlízy a z nich vypěstujeme sazeničky – řízkovance. Krabici vyložíme fólií, na dno nasypeme 1,5 až 2 cm ostrého říčního písku a stejnou vrstvu dobré kompostové zeminy. Navrch přijdou jedna vedle druhé od zbytečných kořenů očištěné hlízy. Zasypeme kompostem tak, aby horní část a zejména kořenový krček zůstaly nad zeminou. Krabici na světlém a teplém místě mírně zaléváme jednou až dvakrát týdně. Do měsíce z oček vyraší výhony. Když dosáhnou délky 5–7 cm, odřízneme je nebo odtrhneme a sázíme do mělkých misek s výživným substrátem. Zakoření během čtrnácti dnů, do května zesílí a pak už mohou jít na záhon. Chceme-li, aby nám rostliny vykvetly dříve, předpěstujeme si je na světlém místě s teplotou kolem 15 °C. V únoru hlízy opatrně, poklepem o ruku, zbavíme pilin a zeminy, která zůstala mezi kořeny. Nůžkami ostříháme uschlé kořeny. Vzniklé rány zasypeme popelem z dřevěného uhlí nebo přípravkem proti plísním.
Použití a přínos
Podle výšky odrůdy můžeme rostliny vysazovat jako solitéry, nebo do smíšených záhonů pro zpestření – vyšší rostliny potřebují oporu. Nízké Jiřiny jsou hezké na obrubách květinových záhonů nebo v okrasných nádobách na terase či dokonce i do okenních truhlíků. Jiřiny jsou vhodné k řezu a vytvářejí zajímavých aranžmá v bytě. Dokonce je můžeme s úspěchem u sušit.