Kompost vzniká tlením organického materiálu, který je domácím a zahradním odpadem. Ten se rozkládá a s pomocí půdních organismů se přeměňuje se na humus. Aby do kompostu tyto půdní organismy, jako například bakterie, houby, červi, brouci a další drobní živočichové, mohli pronikat, musí mít kompost ve své spodní části kontakt se zemí. Kompostér, který má pevné dno, je jen popelnicí na odpad. Zralým kompostem obohacujeme půdu o živiny, které ke zdárnému růstu potřebují všechny rostliny.
Správný rozklad rostlinného odpadu na kompost může zdárně probíhat jen za předpokladu, že se do něj dostane určitý podíl vzduchu. Proto ho provzdušňujeme tak, že do něj dodáváme rozdrcené větvičky a další hrubý materiál. Pokud do kompostu nebude mít vzduch přístup, to třeba v případě, že na něj navrstvíme velké množství posekané trávy bez proložení, místo přeměny na kvalitní humus se hmota změní v hnijící břečku. O kultivaci půdy ZDE.
Co patří a co nepatří do kompostu
- Do kompostu patří: zahradní odpad (kromě nemocných rostlinných částí), syrový kuchyňský odpad, mulč, posečená tráva, listí, větvičky z ostříhaného živého plotu, keřů a stromků, sláma, popel ze dřeva, v rozumné míře papír, kávová sedlina, peří…
- Do kompostu nepatří: odpad z impregnovaného dřeva, chemicky ošetřené citrusové plody, semena a kořeny invazivních plevelů, odpad z masa (ani kosti), vařený kuchyňský odpad, plasty, ani mikrotenové sáčky…
Přerývání kompostu
Nejméně tři měsíce starý kompost z jednoho kompostéru (z jedné hromady) přeházíme do druhého kompostéru (ohrady určené pro kompost). Na dno navršíme asi čtvrt metru hrubého materiálu, na to střídavě vrstvu syrového humusu a pěticentimetrovou vrstvu zahradní zeminy nebo kompostu. Také můžeme přidat kompostový startér, což je biologicky aktivní a ekologicky nezávadný přípravek k rozkladu organických látek v zahradních kompostech. Podstatou tohoto přípravku je směs bakteriálních kultur, enzymů a živin nutných pro činnost mikroorganismů. Výsledkem působení přípravku je urychlení rozkladu organických látek v zahradních kompostech. Navrch přerytého kompostu přijde vrstva zahradní zeminy. Kompost nejlépe přehazujeme na jaře nebo a na podzim.
Zrající kompost
Ve zrajícím kompostu teď pracují žížaly, které se pravidelně prokousávají hromadou, a vyrábějí tak tmavý humus, který svou vůní připomíná lesní půdu. Počkáme ještě tři měsíce a máme hotový kompost. Důležité je nechat ve fázi zrání kompost v klidu, ale můžeme ho osázet cuketami, dýní nebo okurkami, které zde budou skvěle prospívat. Jak pěstovat dýně ZDE.
Prosévání kompostu
Po ukončení procesu zrání vždy ještě zůstanou hrubé kousky, které se nerozložily. Před použitím proto kompost prosejeme.
Zapravení kompostu
Zralý kompost prosejeme a uskladníme, nebo použijeme na vylepšení půdy na záhonech. Rozprostřeme ho do asi centimetrové vrstvy na záhon a do země ho zapravíme rycími vidlemi – jak si správně vybrat nástroj na rytí, píšeme ZDE. Tyto práce děláme nejlépe na podzim, po sklizni.