Je důležité vědět, zda je na naší zahradě kyselá půda, zásaditá nebo neutrální, protože to ovlivňuje výběr rostlin, které zde můžeme pěstovat. Vápnomilným skalničkám, klematisu či karafiátům se v kyselé půdě dařit nebude, a naopak v zásadité půdě budou chřadnout rododendrony, vřesy a další kyselomilné rostliny. Co tedy pěstovat, je-li pH půdy kyselé?
V kyselé půdě můžeme vytvořit nádherná vřesoviště, pěstovat zde mnohé kyselomilné rostliny, jako jsou například Rododendrony, Azalky, borůvky, brusinky, Dlužichy a další. Anebo se můžeme pokusit pH půdy vylepšit. a pěstovat rostliny, které mají ke kyselé půdě nízkou toleranci.
Jak poznat kyselou a jak zásaditou půdu
Máme-li půdu kyselou nebo zásaditou, určíme jednoduchým testem. Vzorek půdy rozpustíme v trošce vody. Lakmusovým papírkem nebo pomocí zakoupené testovací soupravy zjistíme hodnotu pH. Pomůže nám i jednoduché pozorování – jsou-li na zahradě měkké bílé kameny (může se jednat o křídu) či bílé porézní kameny (mohou být vápenec), je pravděpodobné, že půda je zásaditá.
pH půdy
Veličina pH je prostě jen způsob vyjádření, jak kyselá půda nebo zásaditá je substance. Nižší číslo pH znamená kyselejší půdu. Zásaditost nebo kyselost záleží na tom, kolik vápníku půda obsahuje. Kyselé mají vápníku málo, zásadité přebytek, zatímco neutrální půdy s pH 7 mají vápníku právě tolik, aby si s kyselostí uměly poradit. Stupnice pH určuje, jak pohotově jsou stopové prvky obsažené v půdě dostupné rostlinám. V kyselé je mangan a hliník, a mohou otrávit vápnomilné rostliny. V zásaditých mangan a železo chybí, což u acidofilních rostlinách způsobuje žloutnutí listů nebo chlorózu. pH 6,5 značí slabě kyselou půdu, ideální pro většinu rostlin. Kamélie stačí. Méně než pH 5,5 značí velmi kyselou půdu, ideální pro acidofilní rostliny, jako např. Rododendrony a Vřesovce. Vyhovuje i některým dalším rostlinám, jen vápnomilným se nedaří. Kyselé půdy lze vylepšit přidáním mletého dolomitického vápence, který pH půdy zvýší, a navíc obohatí půdu o hořčík.
Rostliny pro kyselé půdy s pH nižším než 5,5
Široký okruh rostlin toleruje kyselou půdu. Pouze acidofilní neboli „vřesovcovité, erikoidní“ rostliny téměř nemůžeme pěstovat jinde než v kyselé půdě.. Pokud nemáme kyselou půdu a toužíme po nich, můžeme acidofilní rostliny pěstovat v nádobách naplněných vřesovcovitým substrátem.
Ke kyselomilným rostlinám patří například:
- Řebčík kostkovaný (Fritilaria meleagis) je vytrvalá jarní cibulovina, jejíž květy jsou velké asi 4-5 cm a mají vínové až purpurové a hnědé skvrny, uspořádané do šachovnice.
- Vřes (Calluna vulgarit) – mnoho kultivarů vřesu je ideálních pro záhony nebo zakrytí půdy. V létě kvetou červenými, růžovými a nachovými nebo bílými květy.
- Vřesovec (Erica carnea) je nízký keřík s mnoha kultivary, které kvetou v různou dobu. Vřesovce mají růžové, nachové nebo bílé květy, některé mají žluté listy.
- Tlustonitník klasnatý (Pachyasandra terminalis) je půdopokryvná rostlina s lesklými, zubatými listy.
Další kyselomilné rostliny
- Lupina mnoholistá – Vlčí bob (Lupinus polyphyllus) se kromě barevných vyšlechtěných druhů vyskytuje i v plané podobě na loukách a okrajích lesů, s květy většinou modré, případně bílé barvy.
- Kamélie (Camellia) je elegantní stálezelený keř na slunce i do stínu, pokud je půda vlhká. Květy jsou většinou růžové nebo červené.
- Hortenzie (Hydrangea) – má květy na středně vysokých keřích s velkými listy uspořádány do bohatých koncových květenství, která mohou být kulatá nebo plochá.
- Rododendron, pěnišník (Rhododendron) – rostou nejlépe na zahradním vřesovišti a podle kultivaru kvetou od dubna do června v škále barev od růžové, lososové, červené, žluté, až po fialové odstíny.
- Pieris japonský (Little Heath) je stínomilný keřík se zajímavými listy, některé druhy mají ohnivě červené mladé výhony a bílé květy.
- Skimie (Skimmia) je statný stalezelený keř s atraktivními listy a květy.
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), někdy nazývaná i střemcha vavřínolistá, pochází ze Středozemí, kde tvoří mohutné, až šestimetrové keře.
- Čilimník raný (Cytisus x praecox), a Janovec metlatý (Cytisus scoparius) jsou dřeviny, které mohou mít tvar až třímetrového keře, nebo nízké, plazivé skalničky.
Stromy:
- Magnólie (Magnolia x soulangeana) – kultivary vyrůstají až do 6 metrů a mají nádherné květy ve tvaru poháru, které se objevují na jaře před a současně s rozvíjejícími se listy.
- Hroznovec (Exchorda) je půvabný keř, větve má na jaře i v létě obsypány miskovitými květy.
- Vilín (Hamamelis) – mnoho vilínů má atraktivní květy koncem zimy, některé z nich velmi příjemně voní.
- Javor dlanitolistý (Acer palmatum) u nás roste jako vzdušný, středně vysoký opadavý keř nebo malý strom s několika kmínky.
Kyselomilné jsou také jehličnany, kapradiny, borůvky, brusinky, kiwi, dlužichy, barvínek a mnohé další.