Řetězovka virginská je oblíbená trvalka, která poměrně dlouho kvete od léta až do podzimu. Pěstujeme ji na okrasných záhonech s trvalkami, nebo v přenosných nádobách na terase či balkonu. Řetězovka virginská vytváří atraktivní květy různých barevných odstínů a na pěstování nemá žádné velké nároky.
Řetězovka virginská, včelník (Physostegia virginiana) je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), která pochází z teplejších oblastí Severní Ameriky, kde roste ve vlhčích listnatých lesích. Vyšlechtěné řetězovky často nacházíme v okrasných zahradách, ve smíšených trvalkových záhonech. Vzpřímená oddenkatá rostlina s tuhými, čtyřhrannými lodyhami dorůstá výšky 60 až 120 cm. Listy v přeslenech jsou kopinaté se zubatými okraji. Květy jsou v hustých klasech ve čtyřech řadách na koncích lodyh. Mají světle zelený nadmutý kalich a pyskatou korunu s trubkou. Jednotlivé květy jsou jakoby na kloubech, lze jimi otáčet na strany a v té poloze pak zůstanou. Barva květů původních rostlin je lila růžová, ale šlechtěním přibylo množství dalších odstínů. Řetězovka kvete od července až do poloviny října. Plodem je tvrdka.
Druhy a odrůdy
Rod Physostegia zahrnuje 12 druhů, které se přírodně vyskytují výhradně v Severní Americe. Rozeznáváme dva poddruhy, a to:
- Physostegia virginiana ssp. Praemorsa: má drobnější květy, bez podpůrných listenů, roste v trsech a rozrůstá se oddenky.
- Physostegia virginiana ssp. Virginiana: má větší květy s podpůrnými listeny a netvoří oddenky.
Současné zahradní kultivary byly vyšlechtěné z obou těchto poddruhů a jsou barvou květů mnohem bohatší než původní druhy.
Kultivary
Kromě základního druhu (lila růžové květy) byly vyšlechtěné kultivary:
- ‚Alba Grandiflora‘ má velké bílé květy, dorůstá až 120 cm;
- ‚Bouquet Rosea‘ má květy živě růžové, dorůstá 70-80 cm;
- ‚Compacta Rosea‘ kvete růžově a patří mezi nižší – 30-40 cm;
- ‚Crown of Snow‘ má bílé květy;
- ‚Pink Bouquet‘ kvete růžově;
- ‚Rosy Spire‘ má růžové až modrofialové květy;
- ‚Summer Snow‘ kvete sněhově bíle, dorůstá 70-90 cm;
- ‚Variegata‘ má růžové květy a zelenobíle panašované listy;
- ‚Vivid‘ má zářivě fialově červené květy, výšku mívá 60 cm. A další.
Stanoviště
Stanoviště Řemenatka upřednostňuje slunečné, případně polostinné. Dobře se jí bude dařit v dobře propustné, živné a kypré půdě. Je mrazu odolná, ale ve velkých mrazech ji raději zakryjeme chvojím. Prospívá i v přenosných nádobách.
Pěstování
Řetězovka viržinská nemá zvláštní nároky na pěstování. Nejlépe se jí daří v kypré zahradní půdě s dostatkem živin a vláhy. Sázíme ji na vzdálenost 50-60 cm. Rostliny pěstované v přenosných nádobách vysazujeme celou vegetační dobu. Zaléváme průměrně, zemina by neměla zcela vyschnout, zejména v pěstební nádobě. Vysoké odrůdy podpíráme, anebo je tvarujeme, jinak se bude ohýbat a rozklesávat. Na jaře řetězovky na záhonu pohnojíme dobře rozloženým kompostem. Na podzim rostliny zastřihujeme, odstraníme suché zbytky nadzemních částí. Velké trsy rozdělíme. Přestože je řetězovka mrazu odolná, na zimu rostliny, zvláště ty mladé, zakryjeme chvojím nebo slámou.
Množení
Physostegiu množíme snadno dělením trsů na jaře nebo na konci léta. Při ideálních podmínkách má řetězovka tendenci se agresivně rozrůstat. Pěstování ze semínek provádíme v květnu až červnu setbou do skleníku nebo pěstebních květináčů. Předpěstované sazenice vysazujeme do venkovního prostředí od poloviny září do listopadu.
Použití a přínos
Řetězovky vysazujeme nejlépe do skupin nebo do smíšených trvalkových záhonů. Ideálně na břehy vodních toků, v okolí jezírek a dalších vodních ploch. Květy přitahují včely, motýly a další opylovače. Jsou vhodné k řezu do váz a do různých květinových aranžmá.