Šalvěj – pěstování a léčivé účinky

Šalvěj je jako kuchyňské koření i jako velmi cenná léčivá bylina již od starověkého Řecka. V kuchyni i v léčitelství nachází široké možnosti uplatnění. Šalvěj lékařská má dezinfekční a stahující léčivé účinky, usnadňuje hojení a účinně působí proti krvácení z dásní. Jako koření se šalvěj hodí pro zvýraznění chuti masa a tučnějších jídel – usnadňuje jejich trávení. Šalvěj – pěstování a léčivé účinky –Šalvěj byla vyšlechtěna v mnoha druzích, které mají nejen odlišný vzhled, ale i chuť  a její pěstování je snadné.

Šalvěj (Salvia) pochází ze severní části Středomoří. Je to vytrvalá rostlina, která může dosáhnout téměř metrové výšky. Vyrůstá ve velkých trsech. Snadno u nás přezimuje a v té době její nadzemní část zasychá. Původně zelená barva šalvěje je překryta hustým porostem jemných chloupků, které způsobují její stříbrošedé zabarvení. Lístky jsou protáhle vejčité, celokrajné a poměrně tuhé. Rostliny jsou podle druhu velmi rozmanité – sametové listoví s pěknou texturou může být od bledě šedozelených listů po zelené, stříbřitě nebo zlatavě stříkané, ale i tmavě purpurové. Celá rostlina intenzívně voní.

Druhy a odrůdy šalvěje

Z pronikavě voňavé Šalvěje lékařské (Salvia officinalis), která kvete nejčastěji celé léto fialovými květy, se vypěstovalo mnoho kultivarů. Všechny druhy a kultivary lze využít i v kuchyni k přípravě chutných kořeněných jídel. Každý z nich má vlastní příchuť. Jiné druhy mají jemnější chuť a výraznou ovocnou vůni.

• Šalvěj lékařská Tricoloť (S. o. Trikolor) – tento kultivar má nápadné strakaté listy, na nichž se střídá zelená se slonovinově bílou a růžovou barvou. Květy jsou modré, chuť lahodná.
• Šalvěj lékařská Icterina (S.o. Icterina) má zlatozeleně panašované listy, málokdy kvete. Chutná výrazně jemněji než původní druh.
• Šalvěj sličná (S. elegans) se vyznačuje tím, že její dlouhé listy voní jako ananas. Lze ji úspěšně hrnkovat pro domácí pěstování. Na zahradě z ní při dobrém pěstování vyroste velký keř. Kvete na podzim nápadnými červenými kvítky.
• Šalvěj drobnolistá (S. microphylla) kvete koncem léta temně purpurově růžovými květy. Při rozemnutí listů silně voní po černém rybízu. Nemá-li velmi dobře chráněné místo, může vymrzat.
• Šalvěj muškátová (S. sclarea) má mírně nahořklou a balzámovou chuť. Aromatická dvouletka s velkými vrásčitými listy voní po muškátovém víně.
• Šalvěj levandulolistá, španělská šalvěj (S. lavandulifolia)– tato polodřevitá trvalka má kompaktní vzrůst a užší, šedozelené aromatické listy. Je poměrně mrazuvzdorná, až do -35 °C. Přidává se do bylinných směsí. Do hotových jídel lze přidat i květ, který dodá pokrmu barvu i vůni.
• Šalvěj keřovitá (S. fruticosa) má velké šedozelené ochlupené listy, fialově kvete a intenzivně voní po pryskyřici. K přípravě čajů se používá jen malé množství.

Stanoviště pro Šalvěj – pěstování a léčivé účinky

Šalvěj je rostlinou středomořskou, z čehož vyplývá její zvýšený nárok na slunné stanoviště, kde se příliš nedrží voda. Zahradní zeminu proto vylehčujeme pískem, perlitem nebo drobným štěrkem. Vysadit ji můžeme i na svažitá místa, ze kterých voda rychleji odtéká. Bylinavydrží na jednom stanovišti až deset let. Intenzita její vůně kolísá v závislosti na půdě a podnebí.

Pěstování

Šalvěj snadno vypěstujeme i ze semínek, ale protože nám pro rodinu stačí pár keříků, koupíme si sazenice a v květnu po zmrzlých je vysadíme na záhon asi v půlmetrové vzdálenosti nebo na bylinnou spirálu. Půda by neměla být vyhnojená, raději použijeme kompost. Na podzim pak můžeme zeminu obohatit malým množstvím draslíku a fosforu, po zimě ledkem vápenatým. Podstatnou živinou šalvěje je vápník, kyselé půdy nesnáší. Lístky sklízíme průběžně podle potřeby. V pozdním podzimu rostlinu seřízneme na asi čtvrt metru cm a na jaře odstraníme zaschlé výhony. Formy Šalvěje lékařské s purpurovými a panašovanými listy jsou méně zimovzdorné než původní druh a Šalvěj sličná, takže vyžadují ochranu před mrazem.

Množení

Množíme oddělky z matečného trsu, který odřízneme i s částí kořenů, a semínky.

Využití a léčivé účinky

K léčebným účelům používáme listy a stonky (čerstvé i sušené). Sušíme ve stínu při teplotě do 35 °C. Dokonale usušené se lehce drolí. Listy Šalvěje lékařské jsou bohaté na silice, flavonoidy, hořčiny a třísloviny. Hojí rány, krvácení z dásní, osvěžuje dech, pomáhá při zánětech horních cest dýchacích, potížích se zažíváním, nachlazení či bolestech zubů, je dobrá na pleť a proti pocení. Šalvějový čaj ze dvou lžiček sušené šalvěje užíváme při nachlazení, kašli, bolesti v krku i pro lepší zažívání. Silnější nálev je vhodný ke kloktání při potížích s dásněmi, kdy obohatíme o směs hřebíčku, heřmánku a fenyklu. Proti pocení a k omývání pleti je odvar ze dvou lžic sušené šalvěje a litru horké vody. Omýváme se dvakrát týdně nebo odvar přidáváme do koupele. Nálev lžičky sušené šalvěje v šálku horké vody užíváme při trávicích potížích a chorobách žlučníku. Neužíváme však neustále – doporučuje se po 20 dnech 10 dní přestávky.