Svída bílá je pro svou červenou kůru větví nejkrásnější v zimě, kdy zářivě svítí. Během vegetace plní spíše funkci výplně, i když na jaře pěkně kvete bílými květy. Skutečně zajímavé svídy začínají být až od října, a to svými bílými nebo namodralými plody a podzimním vybarvením listů, které jde od sytě žluté až po intenzivně červenou. Svída krvavá má plody modročerné až černé na fialově červených stopkách a podzimní listí rudé. Svída bílá a Svída krvavá – jakou si vybrat?
Svídy sdílí společný rod Cornus s dříny a patří do čeledi svídovitých (Cornaceae), která má asi dvacet pět druhů. Vyznačují se nápadně vínově červenou barvou prutů. Vyskytují se ve všech oblastech mírného podnebního pásu. Jsou to opadavé listnaté keře, dobře odolávají mrazu a silným větrům, spokojí se i s chudší půdou. Květou zjara, plody podle druhu jsou buď bílé nebo skoro černé, dozrávají v září, a těmito bobulemi bývá keř hojně obsypán.
Odrůdy a kultivary
Svída bílá (Cornus alba) má jasně červenou kůru prutů i kmínku, jednoduché listy, bělavé květy a bělavé až namodralé plody. Dvou až třímetrový keř má dlouhé prutovité rovné větve, které nekoření. K dalším druhům patří opadavý strom Svída japonská (C. kousa) – více o ní ZDE. Svída sporná nebo pochybená (Cornus controversa) je strom dorůstající až 15 metrů, její stříbro-žlutý kultivar Variegata je oblíbeným solitérem v okrasných zahradách.
Svídy s červenou kůrou
Svída krvavá (Cornus sanguinea) je keř nebo malý strom výšky až více než pěti metrů. Větve jsou přímé nebo převislé. Kůra prutů ke zpočátku zelenavá, později se barví do vínově červeného odstínu. Listy se na podzim zbarvují do červena, bělavé květy rostou asi v 5cm květenstvích, plody tmavofialové visí na purpurových stopkách. Patří drm Svída krvavá uherská (C. sanguinea subsp.hungarica) a S. krvavá jižní (C. sanguinea subsp. australis). Ze zmíněných druhů vyšlechtili různobarevné kultivary. Např.: Elegantissima a . Nrgenteomarginata mají bíle panašované listy. Žluté listy má Aurea a žlutě panašované Gouchaultii. Kesselringii má sytě červené větve a načervenalé listy. C.alba Sibirica světle červenou kůru. Svída výběžkatá má kultivary s barvou kůry temně červenou nebo zlatožlutou. Z dalších druhů – Svída japonská (C. kousa) – více o ní ZDE. Svída sporná nebo pochybená (C. controversa) je strom dorůstající až 15 metrů, její stříbro-žlutý kultivar Variegata je oblíbeným solitérem v okrasných zahradách.
Stanoviště
Přirozeným stanovištěm svíd jsou slunné stráně, břehy malých vodních toků, okraje světlých lesů se slabě kyselými nebo slabě zásaditými půdami. Roste na slunci i v polostínu.
Pěstování
Svídy rostou dobře v propustné a vlhčí půdě. Jsou odolné vůči mrazu i suchu, dobře snášejí i znečištěné ovzduší. Škůdci ani chorobami většinou netrpí. Základem pěstování svídy je pravidelný řez. Snáší ho dobře jak během vegetace, kdy po jarním řezu rychle obráží, tak i v době vegetačního klidu. Svídy ale nikdy neseřezáváme až zcela u země, ale za venkovním očkem nejvíce 10 centimetrů nad zemí. Tento radikální řez provádíme jednou za tři roky, nejlépe koncem zimy, než začne keř rašit. Týká se to zvláště kultivaru Swida alba Sibirica a dalších s barevnými pruty. Seřezáváme na vnější pupen asi 5 cm nad starými pahýly, které zůstávají po každoročním řezu. V červnu po odkvětu všechny keře starší tří let kvetoucí v květnu prořežeme tak, že výhony zkrátíme o jednu třetinu. Tento řez keřům obecně prospěje,kdežto svídy (Swida alba a S. stolonifera) bez řezu po čtyřech letech zdegenerují.
Množení
Svída bílá a svída krvavá se rozmnožuje dřevitými nebo bylinnými řízky, a také výsevem semen. Starší rostliny vytvářejí na svém obvodu výhony, které snadno zakořeňují. Svídy se také dobře rozmnožují semínky z početných plodů. Při množení řízky si keře ponechávají vlastnosti matečních rostlin, to znamená, že ztratí některé vlastnosti kultivarů jako je panašování listů apod.
Použití a přínos
Svída bílá a svída krvavá je oblíbená dekorativní dřevina vhodné do okrasných zahrad, a to jak barvou kůry, tak i panašovanými listy některých kultivarů a plody. Díky své odolnosti a bezproblémovému tvarování se hodí u do živých plotů, které se zakrátko díky zahuštění stanou zcela neprostupné. Svídy jsou také ideálním větrolamem. Svídu krvavou můžeme snadno přetvořit v bonsaj a některé kultivary lze pěstovat v nádobách na terase. Na zimu ale musíme nádoby dobře zabalit, aby rostlinám nezmrzly kořeny. Tvrdé dřevo se používalo k výrobě násad k nářadí anebo k výrobě luků.