Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Kamčatská borůvka, jejíž sazenice se v současnosti objevily i v našich zemích, není žádná borůvka. Podlouhlé fialovomodré plody sice chutí i tvarem mohou toto oblíbené ovoce připomínat, ale druhově spolu tyto dvě rostliny nemají nic společného. Velká obliba kamčatských borůvek roste nejen pro jejich medově borůvkovou chuť, ale hlavně proto, že je můžeme sklízet už v květnu.
Pokračovat ve čtení „Zimolez kamčatský čili kamčatská borůvka“
Mochyně, židovská třešeň, lampiony a mnoho dalších názvů má podzimní rostlina s oranžovými lampionky, které uvnitř skrývají kulaté plody podobné třešním. Ale pozor! Přestože si jsou podobné, některé druhy jsou jen k dekoraci, neboť jsou mírně jedovaté, zatímco jiné obsahují lahodné a zdravé plody, které obohatí náš jídelníček.
Pokračovat ve čtení „Mochyně židovská a chutná mochyně peruánská“
Zahradní jahody patří mezi nechutnější ovoce a jejich využití při přípravě dezertů, moučníků a dalších pochoutek je široké. Jahody si poměrně snadno vypěstujeme na téměř každé zahrádce, a existují i převislé odrůdy pro balkony. Při zakládání jahodníkového záhonu vysadíme alespoň dvě odrůdy s různou dobou zrání, abychom sklizeň prodloužili na co nejdelší dobu. A pokud již nějaké jahody máme, můžeme si je namnožit z odnoží, jež se tvoří na mateční rostlině od května do konce vegetace.
Pokračovat ve čtení „Zahradní jahody – pěstování“
Na rozdíl od lesních borůvek tvoří kanadské borůvky rozložité keře dorůstající až dvou a půl metru, které se dožívají desítek let. Plody jsou obzvláště velké a z jednoho vzrostlého keře jich sklízíme až pět kilogramů. Po celou sezónu si můžeme užívat borůvek na koláčích, v dortech, v ovocných knedlíkách, na lívancích, v koktejlech… A co nesníme, zmrazíme nebo zavaříme – kompoty, marmelády, povidla a sirupy. Borůvky, i ty kanadské, nám prodlužují život a chrání nás před stařeckou demencí a taky napomáhají k hubnutí.
Pokračovat ve čtení „Kanadské borůvky – pěstování a recepty“
Některé choroby a škůdci napadají různé ovocné stromy, ale jiné se koncentrují na jeden druh. Choroby a škůdci rybízu mohou napadnout i keře stromky v naší zahrádce. Proto je užitečné vědět, jakými chorobami a škůdci mohou trpět. To proto, abychom proti nim mohli účinně zakročit a sklízet jen bohatou úrodu zdravých plodů. Choroby a škůdci rybízu jsou například Mšice rybízová, Vlnovník rybízový, Štítenka zhoubná, Pilatka rybízová, Zvrat černého rybízu a Virová neplodnost.
Pokračovat ve čtení „Choroby a škůdci rybízu“
Černý rybíz je právem považován za vitaminovou bombu, i když ne každému je příjemná jeho chuť nebo charakteristická vůně éterických silic, pro kterou bývá nazýván smradlavý rybíz. Toto drobné ovoce má čtyřikrát více C vitamínu než citron a vysoký podíl ovocných kyselin, které aktivují látkovou výměnu. Cévy udržuje pružné a má i léčivé účinky. Jeho pěstování je snadné a keřík se vejde i na docela malou zahrádku u domu.
Pokračovat ve čtení „Pěstujeme černý rybíz“
Angrešt neboli srstka nám poskytuje brzkou, pravidelnou a při dobrém ošetřování i vysokou sklizeň drobné ovoce plného zdraví prospěšných látek a vitamínů. Angrešt lze pěstovat i tam, kde se nedaří ovocným stromům a je vhodný i pro začínající zahrádkáře. Pěstujeme ho ve formě keřů nebo malých stromků.
Pokračovat ve čtení „Pěstujeme angrešt stromkový i keřový“
Cukrovka, zejména diabetes II. typu, se mezi obyvateli šíří jako epidemie. Vzniká v důsledku nesprávné výživy, stresu, genetických vlivů a velmi často je spojena s nadváhou, kdy je tuk uložen v pase – typ jablko. A vůbec nejhorší je, když nám chybí fyzická aktivita. Cukrovka je v podstatě nevyléčitelná, ale existuje množství bylin, ze kterých se vyrábí účinné přírodní léky na cukrovku, snižující hladinu cukru v krvi a nebo posilující slinivku.
Pokračovat ve čtení „Přírodní léky na cukrovku“
Leden a únor jsou vhodnou dobou pro zimní řez, tedy pro zdravotní a opravný řez stromů a keřů. Dáváme pozor, aby se při dořezávání, zejména pokud odřezáváme silné větve, neodloupávala žádná kůra. Můžeme tomu zabránit dvoufázovým řezáním – nařízneme větev zespoda, blíž ke kmeni a potom shora kousek dál od kmene.
Pokračovat ve čtení „Zimní řez stromů a keřů“
Horečka má za úkol urychlit procesy látkové výměny a spálit viry a bakterie. Horečka a zvýšená teplota jsou cenným obranným mechanismem proti infekci. Pokud však dosahuje hodnot okolo 39 °C, anebo trvá delší dobu, měli bychom začít s jejím umělým snižováním. To proto, že by v tomto stádiu již mohla ohrozit některé základní funkce organismu. Člověk v podstatě nedokáže bez vážných důsledků přežít horečku, která přesahuje 42 °C.
Pokračovat ve čtení „Co dělat, když nás trápí horečka a zvýšená teplota“