Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Petržel zahradní – kořen i nať – známe především ze zeleninových polévek, omáček a salátů, které příjemně aromaticky ochucují. Tato zelenina obsahuje velké množství vitamínů a minerálů, a užívá se i v léčitelství. Už jen častějším zařazením petržele na jídelní lístek můžeme působit preventivně proti různým nemocem. Kromě jiného působí jako ženské afrodiziakum.
Pokračovat ve čtení „Petržel zahradní do kuchyně i pro zdraví“
Tato rostlina pochází ze Středomoří. Staří Římané ale konzumovali jen její listy a stonky, neboť bulvu považovali za lék a jako takovou ji i požívali. Červená řepa totiž obsahuje velké množství vitamínů, minerálů a dalších významných látek a dokáže dokonale detoxikovat organismus.
Pokračovat ve čtení „Červená řepa – pěstování a recepty“
Křenem nazýváme oddenky vytrvalé mrazuvzdorné rostliny křenu selského, která se vyskytuje zplanělá po celé Evropě na místech s dostatkem vláhy. Jako kulturní rostlina se u nás křen pěstuje ve velkém zejména v Malíně, ale jinak vyroste téměř na každé zahrádce.
Pokračovat ve čtení „Křen pro zdraví a na bystrost“
Mrkev obecná na rozdíl od karotky má delší plody a sklízí se na podzim, kdežto karotka je kratší, zakulacená chuťově jemnější, sladší a konzumní velikosti dosahuje již po 8–10 týdnech. Mrkev je vhodná nejen k přímému konzumu, ale i k dlouhodobému skladování. Čistou a s ukroucenou natí je ukládáme do přepravek a na suché, chladné místo s dobrou cirkulací vzduchu.
Pokračovat ve čtení „Mrkev a karotka – pěstování a recepty“
Barvy ředkviček mohou být od bílé k žluté, červené, fialové a černé, tvar od kulatého po protáhlý. Dužinu mívají bílou, někdy s nádechem do růžova, chuť od čerstvě vodové do ostře pálivé. Příbuzná ředkvičky je ředkev barvy bílé, hnědé nebo černé. Je významně větší a mívá ostřejší chuť. Ředkev a ředkvička je vhodná zelenina i pro úplné začátečníky.
Pokračovat ve čtení „Ředkev a ředkvička“
Co je někde plevel, jinde považují za lahůdku. Exotická zelenina gobo – kořeny lopuchu -je, oblíbená ponejvíce v Asii. Gobo jsou kořeny našeho známého, ale vyšlechtěného bodláku s botanickým názvem Lopuch větší. V Japonských domácnostech i restauracích nechybí takřka v žádném menu. Také u nás má pro pěstování příznivé podmínky, jen musíme dávat pozor, aby znovu nezplaněl.
Pokračovat ve čtení „Gobo – kořeny lopuchu jako zelenina“
Černý kořen je významná zelenina zimního období, známá také pod botanickým názvem „hadí mord španělský“. To proto, že se používal proti hadímu uštknutí. Chutí se černý kořen podobá chřestu, ale daleko jej předčí svými dietetickými vlastnostmi. Zelenina černý kořen pochází pravděpodobně ze Španělska, odkud se od 16. století počala šířit po Evropě i Asii.
Pokračovat ve čtení „Černý kořen – pěstování a recepty“
Celer bulvový, správně Miřík celer, pochází ze Středomoří a u nás se rozšířil začátkem 17. století. Je jednou z nejčastěji používanou zeleninou pro kuchyňské využití. Bulvy skladujeme v chladu a vyšší relativní vzdušné vlhkosti.
Pokračovat ve čtení „Celer bulvový – Miřík celer“