Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Křenem nazýváme oddenky vytrvalé mrazuvzdorné rostliny křenu selského, která se vyskytuje zplanělá po celé Evropě na místech s dostatkem vláhy. Jako kulturní rostlina se u nás křen pěstuje ve velkém zejména v Malíně, ale jinak vyroste téměř na každé zahrádce.
Pokračovat ve čtení „Křen pro zdraví a na bystrost“
Rajče jedlé je jedním z nejvýznamnějších zelenin v naší stravě a patří i k těm nejoblíbenějším. Téměř každý, kdo má zahrádku, nebo třeba i jen balkon, má s pěstováním rajčat nějaké zkušenosti, a většinou dobré.
Pokračovat ve čtení „Rajče jedlé, pěstování a recepty“
Nedozrálé plody – fazolové lusky, které konzumujeme jako zeleninu celé, v našich krajích sklízíme v červenci a v srpnu. Rostliny podobné fazoli jsou v Evropě známé již od starověku, avšak zeleninové fazolky pocházejí z Ameriky a jejich pěstování se u nás rozšířilo až v 18. století.
Pokračovat ve čtení „Fazolové lusky – pěstování a recepty“
Brokolice je přechodná forma mezi květákem a ostatními košťálovinami. Dělíme ji na dva typy – stonkovou a květákovou. Stonkové brokolici se říká i chřestová, na jejím stonku vyrůstá množství dužnatých větviček s mohutnými listy, avšak poupat má jen málo. Květáková brokolice naopak vytváří otevřenou růžici květenství s množstvím malých růžiček okolo, z nichž poté, co sklidíme hlavní růžici, vyrůstají další růžice k pozdější sklizni.
Pokračovat ve čtení „Brokolice – pěstování a recepty“
Trendem je dnes zdravý životní styl se správným stravováním: od potravin žádáme výbornou chuť, málo kalorií a snadnou přípravu, což všechno do písmene splňuje lahůdková zelenina chřest lékařský, jehož bonusem navíc je, že působí jako přírodní afrodisiakum.
Pokračovat ve čtení „Chřest – pěstování a recepty“
Špenát setý je listová zelenina, která pochází z jihozápadní Asie a v Evropě se ve větší pěstuje asi od 14. století. Jeho obliba zejména u dětí nastala začátkem 20. století, o což se zasloužila ve velké míře kreslená postava s plechovkou špenátu nepřemožitelného Pepka námořníka.
Pokračovat ve čtení „Špenát setý – pěstování a recepty“
Mrkev obecná na rozdíl od karotky má delší plody a sklízí se na podzim, kdežto karotka je kratší, zakulacená chuťově jemnější, sladší a konzumní velikosti dosahuje již po 8–10 týdnech. Mrkev je vhodná nejen k přímému konzumu, ale i k dlouhodobému skladování. Čistou a s ukroucenou natí je ukládáme do přepravek a na suché, chladné místo s dobrou cirkulací vzduchu.
Pokračovat ve čtení „Mrkev a karotka – pěstování a recepty“
Cibule kuchyňská je dvouletá vytrvalá rostlina s jednoduchými listy z čeledi česnekovitých. Neměla by chybět v žádné kuchyni, neboť je všestranně využitelná a obsahuje i množství vitamínů a minerálů. Snadno se pěstuje a k jídlu si z ní můžeme sestavit celé menu. Druhů cibule je velké množství, k jednotlivým odrůdám se budeme vracet.
Pokračovat ve čtení „Cibule kuchyňská – pěstování a recepty“
Příroda nám poskytuje vše, co ke zdraví potřebujeme. Nemáme-li zahrádku, stačí zajít do lesa či na louku, pokud možno neznečištěnou exhalacemi. Nalezneme zde spoustu planých rostlin vhodných ke kuchyňskému využití. Jednou z velmi užitečných bylin je překvapivě ten protivný žahavý plevel – kopřiva dvoudomá.
Pokračovat ve čtení „Kopřiva dvoudomá v kuchyni“
Barvy ředkviček mohou být od bílé k žluté, červené, fialové a černé, tvar od kulatého po protáhlý. Dužinu mívají bílou, někdy s nádechem do růžova, chuť od čerstvě vodové do ostře pálivé. Příbuzná ředkvičky je ředkev barvy bílé, hnědé nebo černé. Je významně větší a mívá ostřejší chuť. Ředkev a ředkvička je vhodná zelenina i pro úplné začátečníky.
Pokračovat ve čtení „Ředkev a ředkvička“