Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Jak se chytře zbavit plevelů? Jednoleté i víceleté plevele ubírají rostlinám prostor, vodu a živiny. I když máte k jeho hubení celou řadu účinných herbicidů, určitě je stále nejlepší způsob jeho likvidace klasický – ruční pletí. To vám může zpříjemnit speciální plecí motyčka či vypichovač plevele. Každou rostlinku plevele je třeba vytrhávat i s kořínkem
Pokračovat ve čtení „Jak se chytře zbavit plevelů“
Je takové sucho, že si už během setí a sázení rostlin na zahradě klademe otázku, zda to má smysl, když úroda bude pravděpodobně velmi chatrná. Vodou se musí šetřit – leckde je zákaz jejího používání na zálivku i plnění bazénů – jak udržet na zahradě vláhu ? Nebude to snadné, ale něco pro nic udělat můžeme. Dostatek vláhy je snad tím nejdůležitějším, co rostliny ke spokojenému růstu potřebují.
Pokračovat ve čtení „Jak udržet na zahradě vláhu“
Vyvýšené a ohraničené záhony mají několik výhod: nemusíme ohýbat záda, protože o rostliny pečujeme pěkně vestoje nebo si k práci vezmeme židli. Vysoké záhony mají při správném založení několikaletou zásobu živin. Postavit je můžeme i na půdě přemokřené nebo s nevhodným složením pro pěstované rostliny. Ohraničením zpravidla neprorůstá tráva a plevel, a také se nesplavuje zemina.
Pokračovat ve čtení „Vyvýšené a ohraničené záhony“
Předpěstování Petúnií, Surfinií a Milion Bels můžeme provádět od konce ledna do poloviny března. Předpěstovanou sadbu vysazujeme do venkovních nádob zpravidla od poloviny května, nehrozí-li noční mrazíky, můžeme již v dubnu. Zakrátko se pak množstvím barevných květů stanou okrasou oken a balkonů.
Pokračovat ve čtení „Předpěstování Petúnií, Surfinií a Milion Bells“
Kořeny ukotvují rostlinu k zemi a jemné kořenové vlášení zajišťuje přísun vody a výživných látek a odvod odpadních látek. Při přesazování stromů a keřů se množství tohoto jemného vlášení potrhá, takže dochází k velkým problémům s metabolismem, které mohou vést až k uhynutí rostliny. Musíme vědět, jak stromy a keře na zahradě správně přesazovat a poté co nejdříve zajistit regeneraci. První známku přizpůsobení se dřevin novému prostředí bývá, že začnou obracet listy k slunci.
Pokračovat ve čtení „Přesazování stromů a keřů“
Říjnu se přezdívá „měsíc dřevin“. Je to totiž nejvhodnější období pro výsadbu nových keřů a stromů, které se mohou přes zimu dobře adaptovat a neuschnou. Podzimní výsadba keřů a stromů vaši zahradu vždy pozvedne, změníte její charakter, vzhled, ale také užitkovost. Stromy vám poskytnou stín, zmírní vítr a připraví spoustu krásných koutů pro relaxaci. Proto se dnes podíváme na základní zásady výsadby stromů, díky kterým se ujme úplně každý.
Pokračovat ve čtení „Podzimní výsadba keřů a stromů“
Spirála na byliny se může stát efektním prvkem zahrádky. Můžeme na ní vytvořit malá políčka pro pěstování bylinek s rozdílnými nároky. Například na vrcholu bude suché místo s chudou půdou a dole výživná a vlhká zemina. Bylinkovou spirálu postavíme blízko domu, nebo u letní kuchyně či místě, kde grilujeme, abychom potřebné koření měli pěkně po ruce.
Pokračovat ve čtení „Spirála na byliny“
Když už víme, jakou máme na své zahrádce zem, můžeme se snadno rozhodnou, jaké rostliny budeme pěstovat, protože se jim u nás bude dařit. Některé dávají přednost kyselému, jiné zásaditému pH. Je jasné, že v kyselé půdě budou vápnomilné rostliny – například většina skalniček chřadnout a v zásadité se nebude dařit ani borůvkám, ani třeba rododendronům. Zásaditá půda je vhodná pro celou řadu rostlin. Co tedy v ní lze pěstovat a jak ji vylepšit?
Pokračovat ve čtení „Zásaditá půda a její kultivace“
Záhony jsou sklizené a před námi stojí otázka: Rýt či nerýt? Možná je to překvapivé, ale rytí nemusí nutně patřit k pravidelným podzimním nebo jarním pracím na zahradě. Jak se správně ryje? Máme-li dobrou půdu, nemusíme to dělat každý rok. Stačí, když ji jednou důkladně zryjeme, přidáme dostatek organického materiálu, rozumnou dávku hnojiva a doplníme chybějící vápník, a další dva až tři roky rytí nebude zapotřebí.
Pokračovat ve čtení „Jak se správně ryje“
Kompost vzniká tlením organického materiálu, který je domácím a zahradním odpadem. Ten se rozkládá a s pomocí půdních organismů se přeměňuje se na humus. Aby do kompostu tyto půdní organismy, jako například bakterie, houby, červi, brouci a další drobní živočichové, mohli pronikat, musí mít kompost ve své spodní části kontakt se zemí. Kompostér, který má pevné dno, je jen popelnicí na odpad. Zralým kompostem obohacujeme půdu o živiny, které ke zdárnému růstu potřebují všechny rostliny.
Pokračovat ve čtení „Kompost a jak s ním pracovat“