Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Pěstování zeleniny a její využití v kuchyni.
Konec března a začátek dubna je vhodné období k předpěstování paprik i různé další teplomilné zeleniny. Na výběr máme mnoho zeleninových odrůd sladkých i ostřejších paprik, i paprik kořeninových, z nich se vyrábí koření. Od dubna se na trzích objevují vzrostlé sazenice, ale proč si je nezkusit vypěstovat ze semínek sami . Není to tak složité, jak to vypadá.
Pokračovat ve čtení „Předpěstování paprik ze semínek“
Příroda nám poskytuje vše, co ke zdraví potřebujeme. Nemáme-li zahrádku, stačí zajít do lesa či na louku, pokud možno neznečištěnou exhalacemi. Nalezneme zde spoustu planých rostlin vhodných ke kuchyňskému využití. Jednou z velmi užitečných bylin je překvapivě ten protivný žahavý plevel – kopřiva dvoudomá.
Pokračovat ve čtení „Kopřiva dvoudomá v kuchyni“
Barvy ředkviček mohou být od bílé k žluté, červené, fialové a černé, tvar od kulatého po protáhlý. Dužinu mívají bílou, někdy s nádechem do růžova, chuť od čerstvě vodové do ostře pálivé. Příbuzná ředkvičky je ředkev barvy bílé, hnědé nebo černé. Je významně větší a mívá ostřejší chuť. Ředkev a ředkvička je vhodná zelenina i pro úplné začátečníky.
Pokračovat ve čtení „Ředkev a ředkvička“
Čočka patří mezi nejoblíbenější luštěniny. U nás se v současnosti pěstuje jen minimálně, dovážíme ji především z Kanady. Přesto se čočka jedlá pěstovala již několik tisíc let před naším letopočtem a dá se říci, že je jednou z nejstarších kulturních plodin. Obsahuje mnoho živin, vitamínů a minerálů.
Pokračovat ve čtení „Čočka jedlá“
Málokdo si dnes umí představit jídelníček, kde by brambory zcela chyběly. Receptů na jejich úpravu jsou stovky. A k tomu, abychom si dobré brambory vypěstovali, potřebujeme jen záhon a oblíbenou odrůdu jako sadbu. Určitě si na nich pochutnáme líp, než na těch zčernalých, které se v poslední době objevují v obchodech.
Pokračovat ve čtení „Brambory – pěstování a recepty“
Co je někde plevel, jinde považují za lahůdku. Exotická zelenina gobo – kořeny lopuchu -je, oblíbená ponejvíce v Asii. Gobo jsou kořeny našeho známého, ale vyšlechtěného bodláku s botanickým názvem Lopuch větší. V Japonských domácnostech i restauracích nechybí takřka v žádném menu. Také u nás má pro pěstování příznivé podmínky, jen musíme dávat pozor, aby znovu nezplaněl.
Pokračovat ve čtení „Gobo – kořeny lopuchu jako zelenina“
Černý kořen je významná zelenina zimního období, známá také pod botanickým názvem „hadí mord španělský“. To proto, že se používal proti hadímu uštknutí. Chutí se černý kořen podobá chřestu, ale daleko jej předčí svými dietetickými vlastnostmi. Zelenina černý kořen pochází pravděpodobně ze Španělska, odkud se od 16. století počala šířit po Evropě i Asii.
Pokračovat ve čtení „Černý kořen – pěstování a recepty“
Celer bulvový, správně Miřík celer, pochází ze Středomoří a u nás se rozšířil začátkem 17. století. Je jednou z nejčastěji používanou zeleninou pro kuchyňské využití. Bulvy skladujeme v chladu a vyšší relativní vzdušné vlhkosti.
Pokračovat ve čtení „Celer bulvový – Miřík celer“
Kadeřávek pochází z východního Středomoří, má rád chladnější a vyšší polohy a přezimuje. Řadí se mezi zeleninu s vysokým obsahem vitaminů, stopových prvků a minerálních látek. Je příbuzný kapustě, netvoří však hlávku, ale jeho listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Kadeřávek je otužilý a díky tomu můžeme sklízet čerstvou zeleninu i ze zasněžené zahrady.
Pokračovat ve čtení „Kadeřávek, Kapusta kadeřavá“