Řez převislých vrb

Převislé kočičky, foto med

Vrba jíva je oblíbená pro své jarní, ochlupené květy, které se díky pylu zbarvují do žluta. Sametově hebké kočičky, jsou vlastně samčí jehnědy vrby jívy.

Převislá Vrba jíva, foto med

Kočička – Vrba Jíva ‚Pendula‘ (Salix caprea ’Pendula’) je převisle rostoucí stromek s větvemi splývají až k zemi. Vypadá trochu jako deštník. Hnědozelené letorosty jsou lysé a opadavé, tmavě zelené listy jsou vespod ojíněné a 3-10 cm dlouhé. Kvete v březnu až květnu velkými, sytě žlutými přisedlými kočičkami, které se objevují ještě před rašením listů. Původní druh roste v celé Evropě a západní Asii a bylo vyšlechtěno množství kultivarů.

Kroucená vrba, foto med
  • Vrba převislá Jíva (Kilmarnock Salix caprea Kilmarnock, Pendula) je oblíbený kultivar pěstovaný na kmínku. Kilmarnock je světlomilný, mrazuvzdorný do -34 °C, na půdu nenáročný. Dobře zakořeňuje. Samičí chlupaté jehnědy se žlutými tyčinkami jsou obalené pylem a jsou první potravou pro včely. Jsou až 5 cm dlouhé, a právě pro ně je tento kultivar tak vyhledávaný. Větve sahají až na zem, pro pěkný vzhled je zapotřebí je stejnoměrně zkrátit. V intervalu 1-2 let zastřihujeme po odkvětu převislé větve tak, aby na každé větvi zůstalo vždy nejméně 3-5 oček.
  • Vrba kroucená (Salix erythroflexuosa) je oblíbená kroucená vrba s převislými pokroucenými větvičkami a listy.
  • Vrba jíva ‚Curly Locks‘ (Salix caprea ‚Curly Locks‘ Pendula) dorůstá do výšky 1,5-2 m a vytváří převislou korunu. Má pokroucené, lehce převislé větve s červenohnědou kůrou, eliptické listy jsou matně zelené, na rubu šedozelené. Okraje listů jsou zvlněné. „Kočičky“ – jehnědy jsou šedobílé, chlupaté. Později se samčí květy zbarví do žluta tyčinkami s pylem. Tento kultivar je pouze samčí.
Převislá jíva v nádobě, foto med

Převislou vrbu vysazujeme do vlhčí, živné hlinito-písčité půdy. Vápnitou zem nesnášejí. Tento světlomilný druh vyžaduje plné slunce, takže se převážně pěstují jako solitérní rostliny na otevřené ploše. Mohou být i v polostínu. Snese spíš přísušky než trvalé zamokření a dobře snášejí zimu, konkrétně vrba jíva je plně mrazuvzdorná.

Převislá vrba jako deštník, foto med

Protože se roubují na korunku, určuje to výšku jejich kmínku i konečnou velikost stromku. Do výšky roste velmi pomalu, neboť výhony se hned ohýbají k zemi a převislá koruna je hustá a úzká. Stromek ani po 10 letech nedosáhne výšky vyšší než 180 cm. Dodatečnou závlahu potřebují stromy jen v prvním roce po výsadbě.

Střih převislé vrby, foto archiv

Pro pěknou hustou koruny převislé vrby ihned po odkvětu (přelom dubna a května) ostříháme všechny větve na krátké čípky se 2-4 pupeny. V létě pak vyroste řada silných výhonů až k zemi a v následujícím roce bohatě pokvete. Rána řezu je menší, když řez vedeme kolmo k větvi a na horní straně přímo u kmene. Malé rány se pak rychleji zacelí novou kůrou. Větev krátce nařízneme pilkou odspodu a poté řežeme shora. Zabráníme tím vytržení kůry. Na větší rány použijeme štěpařský vosk nebo balzámem, abychom předešli případným hnilobám.

Po odkvětu hluboce seřízneme, foto archiv
  1. Kočičky se rozvíjí na převislých větévkách, kvetou časně zjara. Po odkvětu větve hluboce zastřihneme.
  2. Nestříháme konce větví na vnitřní očko, ale větve kolem kmínku sestřihneme na čípky, poslední očka směřují ven.
  3. Rány zamázneme balzámem. Zde čípky znova obrazí. Nové větve narostou letos a příští jaro bohatě pokvetou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *