Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Pěstování zeleniny a její využití v kuchyni.
V předjaří se připravujeme na jarní výsevy do skleníku a pařeniště. Pokud je máme k dispozici, časně napěstované sazeničky se vyplatí. Již od půlky února předpěstováváme hlávkový salát, kedlubny, mrkev, ředkvičky, ředkve, od března další zeleninu.
Pokračovat ve čtení „Jarní výsevy do skleníku a pařeniště“
Reveň rebarbora se počítá sice mezi zeleninu, ale používá se jí v kuchyni jako ovoce. Používáme ji jako nádivku do koláčů, buchet nebo žemlovky i do kynutých knedlíků, džemů a kompotů apod. Stonky se pro kuchyňské využití sbírají jen do července, protože pak má zvýšené množství kyseliny šťavelové, což je nezdravé. Reveň je trvalka s dlouhou životností, takže při správné péči poskytuje sklizeň po mnoho let.
Pokračovat ve čtení „Reveň rebarbora“
Ačokča – paprikookurka je vynikající a bohatě plodící zelenina. Syrová chutná po okurkách, tepelně zpracovaná spíš po paprice – odtud její název papriokookurka. Konzumujeme ji, vařenou, pečenou, smaženou, grilovanou… Nároky na teplo má podobné, jako tykve a papriky, což znamená, že ji můžeme úspěšně pěstovat i u nás v době, kdy nehrozí mrazy. Navíc má léčivé účinky na naše zdraví, především na různé civilizační choroby, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
Pokračovat ve čtení „Ačokča – paprikookurka“
Jarní zeleninová sadba – čerstvou a voňavou zeleninu plnou vitamínů si můžete snadno vypěstovat na zahrádce či v truhlíku za oknem nebo na baloně. Ze semínek byste rostlinky piplali od února, sadbu vysadíte až v polovině května. A krásná rajčata papriky mají červenou.
Pokračovat ve čtení „Jarní zeleninová sadba – rajčata a papriky“
Rajčata, pokud nemáme skleník, vysazujeme na venkovní záhony nebo na balkony a terasy až po „ledových mužích“, což je v druhé polovině května. V tomto období, kdy již nehrozí, že by tyto teplomilné rostliny zmrzly, sázíme vzrostlé silné sazenice rajčat, které jsme si sami vypěstovali třeba doma na okně. Pěstování rajčat ze semínek do připravených pěstebních nádob již v únoru, nejpozději v březnu.
Pokračovat ve čtení „Pěstování rajčat ze semínek“
Dýně muškátová, která má tvar jako tmavě zelený nebo okrový žebrovaný meloun, je francouzská odrůda, ta jako velká béžová je odrůda máslová, a hadovitě protáhlá je trumpeta. Mají sytě žlutou nebo oranžovou barvu dužinu, která má jemně oříškovou chuť, a silnou slupku, díky níž je lze skladovat od podzimu do jara. Pěstování muškátové dýně je snadné, jen potřebuje dostatek tepla, slunce a na živiny bohatou půdu. Daří se jí skvěle i na kompostu. Je skvělá na hubnutí a má i ozdravné účinky na organismus.
Pokračovat ve čtení „Dýně muškátová“
Jednou z nejmódnějších zelenin, které je vyhledávaná v obchodech i pěstovaná na zahradách, je dýně. Vyskytuje se v nejroztodivnějších druzích, z nichž je velká část jedlá. Mezi nimi najdeme opravdové zeleninové delikatesy, jedno z čelních míst zaujímá bezesporu Hokkaidó. Také nepotřebujeme žádné speciální znalosti k tomu, abychom si dýně vypěstovali na zahradě.
Pokračovat ve čtení „Dýně – druhy, pěstování, účinky a recepty“
Vzácná lahůdková zelenina Kardy, Artyčok kardový je u nás poměrně málo známá, přestože se pěstovala již ve starověku. Vypadá tak trochu jako velký bodlák, je příbuzný s artyčokem, jen má daleko menší květy. Ke konzumaci se z rostliny používají především vybělené řapíky, které svou chutí připomínají chřest.
Pokračovat ve čtení „Kardy, Artyčok kardový – pěstování a recepty“
Mangold je lahodná listová zelenina s širokým využitím v kuchyni. Křehké listy můžeme používat jako špenát a šťavnaté řapíky jako chřest. Mangold je velmi dekorativní – může mít bílé, žluté nebo fialovočervené řapíky a kadeřavé nebo ploché listy. Má velmi příznivé účinky na zdraví, snadno se pěstuje a sklízet ho lze i pod sněhem. Na rozdíl od špenátu neobsahuje kyselinu šťavelovou a chutná i lidem, kteří špenát nemusí.
Pokračovat ve čtení „Mangold – pěstování a recepty“
Brambory jsou plodinou, kterou si snadno vypěstuje každý, kdo má kousek volné půdy, tedy pokud není přemokřená. Sázíme je od konce března (po Josefovi), a to nejlépe postupně až do konce dubna, abychom je mohli používat v kuchyni průběžně. Brambory – pěstování začínáme ranými odrůdami, které pak sklízíme již od poloviny června, a končíme pozdními odrůdami k uskladnění.
Pokračovat ve čtení „Brambory – pěstování v zemi i v seně“