Květy čemeřic se často rozvíjejí ještě na sněhu a některé druhy dokonce kvetou dřív, než sněženky. Čemeřice smrdutá a korsická se vyznačují zvláštní originální krásou a v zahradách se pro ni pěstují již od středověku. Dříve se používaly i jako rostliny magické a léčivé, od čehož jsme v současnosti upustili – jsou totiž značně jedovaté.
Planě čemeřice roste v jižní a západní Evropě, v Británii a v severní Africe, u nás místy zplaňuje. Rostlina je okrasná svým celkovým zvláštním vzhledem a velkým množstvím květů.
Druhy a odrůdy zahradních čemeřic
Zahradní čemeřice dělíme do dvou skupin. V první, méně početné, jsou rostliny, které vytváří lodyhy nesoucí listy. Lodyhy přezimují a na jaře z jejich vrcholu vyrůstá květenství. Do této skupiny patří především čemeřice smrdutá a čemeřice korsická.
–Čemeřice smrdutá
Listnatá lodyha Čemeřice smrduté (Helleborus foetidus) na bázi dřevnatí, květenství má bohaté, až s dvaadvaceti zvonkovitými květy, které mají zelenou barvu různých odstínů a některé i purpurový okraj. Kvete od poloviny zimy až do jara. Některé tyto čemeřice dorůstají až do šedesáticentimetrové výšky, mají hnědočervený stonek a středy listů. Svůj hanlivý název dostala trvalka čemeřice smrdutá díky zápachu, který vznikne pomačkáním listů.
–Čemeřice korsická
Listnatá lodyha Čemeřice korsické (Helleborus arguttifolius) dosahuje v době květu více než metrové výšky, což z ní činí jednu z nejmohutnějších čemeřic. Pochází ze Sardinie a Korsiky, kde roste planě v lesích a křovinatých porostech. Na stonku vyroste okolo dvaceti nápadných květů světle zelené barvy, velkých skoro pět centimetrů. Velké listy jsou trojčetné, tuhé, kožovité, mají ostnitý okraj a někdy jsou bíle panašované. Po odkvětu zůstávají zelené a spolu s plody jsou dlouhé období dekorativní.
Stanoviště
Čemeřice smrdutá roste na slunci i ve stínu, vyžaduje však vlhkou, propustnou půdu. Hodí se do trvalkových záhonů i jako podrost pod vyšší keře a stromy. Korsické čemeřici vyhovuje světlé místo, zvláště přes zimu cloněné před přímým sluncem. Hodí se do teplejších oblastí.
Pěstování
Čemeřice vyžadují humózní, mírně vápenitou půdu a polostín. Na údržbu jsou přitom velice nenáročné a často je najdeme zplanělé ve starých opuštěných zahradách. Půda pro čemeřici korsickou by měla být bohatá, ale dobře drenážovaná. Čemeřice jsou vhodné i k rychlení – třeba jako vánoční dekorace. Rostlinu musíme vyrýpnout před zámrazem ze země a založit ji do teplého skleníku nebo zimní zahrady. Koncem prosince zde vykvete a my můžeme kytice nádherných a atraktivních květů přenést na štědrovečerní nebo novoroční slavnostní tabuli.
Množení
Množí se semenem, které vyséváme ihned po dozrání. Dělením trsů rostlin po odkvětu sice získáme jedince se stejnými vlastnostmi, ale oddělky rostou jen pomalu. Proto se vyplatí předpěstovat si namnožené rostliny nejprve v květináčích, a teprve potom je vysadit na konečné stanoviště. Čemeřice korsická je krátkověká trvalku, kdy původní rostlina může po 3–4 letech odumřít, ale na stanovišti se sama přesívá. Semena vyžadují ke klíčení chladovou stratifikaci.
Použití a přínos
Čemeřice smrdutá a korsická, stejně jako další druhy čemeřic, se uplatní jako solitéry ve velkých travnatých plochách, lze je vysazovat do přírodních skalek a pokud zkombinujeme několik druhů, mohou čemeřice kvést až do půlky května a díky nápadným listům zdobí ty stálezelené zahradu po celý rok.