Ačokča – paprikookurka je vynikající a bohatě plodící zelenina. Syrová chutná po okurkách, tepelně zpracovaná spíš po paprice – odtud její název papriokookurka. Konzumujeme ji, vařenou, pečenou, smaženou, grilovanou… Nároky na teplo má podobné, jako tykve a papriky, což znamená, že ji můžeme úspěšně pěstovat i u nás v době, kdy nehrozí mrazy. Navíc má léčivé účinky na naše zdraví, především na různé civilizační choroby, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak.
Ačokča (Cyclanthera pedata), paprikookurka, pochází z rodu Korila a z čeledi tykvovitých. Jedná se o liánu s velkými, dlanitě členěnými listy, která dorůstá tří až pěti metrů délky. Pochází z Jižní Ameriky, pěstovali ji už peruánští Indiáni, a potřebuje podobné podmínky, jako dýně. Lodyha je tenká a hustě rozvětvená. Bílé až nažloutlé květy rostou ve větších skupinách. Ačokča tvoří oblé lusky 10-20 cm dlouhé (se špičkou na konci), které se sklízejí nezralé, dokud mají měkká bílá semena, chutnající trochu jako hrášek. V době své zralosti hranatá semena paprikookurky zčernají a ztvrdnou tak, že je nelze rozkousnout (z plodu se pak odstraňují). Lusky pukají a semena vystřelují do okolí. Po dozrání je vnitřek plodu dutý. Vegetační doba Ačokči je 90–110 dnů a z jediné rostliny můžeme sklidit až sto plodů.
Stanoviště
Ačokča potřebuje teplé a slunné stanoviště. Vzhledem k tomu, že tato rostlina starých Inků dokáže zdárně růst na malé ploše, je vhodná pro všechny typy zahrad, i pro ty velmi malé. Jako liána se může popínat po opoře, po zdi domu, po plotu, ale stejně dobře poroste i jako plazivá na záhonu.
Pěstování Ačokči – paprikookurky
Semena Ačokči vyséváme přímo na záhon v dubnu, sazenice pak až druhé polovině května po tzv. Ledových mužích. Předpěstování není nutné. Paprikookurka potřebuje dobře vyhnojenou půdu a dostatek vláhy. Je velmi odolná vůči chorobám, netrpí ani plísní okurkovou a nepotřebuje tedy žádné chemické postřiky. Nepřátelé Ačokči jsou jen slimáci, mráz a sucho (trvá-li dlouho, mohou přestat plodit). Při správných podmínkách vykazuje vysokou plodnost. Plodí o něco později než okurky, zato víc a až do prvních mrazíků. Plody sklízíme, když jsou velké asi čtyři centimetry.
Léčivé účinky
Ačokču můžeme pěstovat nejen pro kuchyňské využití, ale i pro její léčivé účinky na civilizační choroby. Paprikookurky snižují vysoký krevní tlak, regulují cukrovku (diabetes), vysokou hladinu cholesterolu, léčí choroby cest dýchacích a snižují riziko arteriosklerózy. Ačokča je přírodní antioxidant, zabraňuje stárnutí buněk. Listy mají antibakteriální účinky – lze je přiložit k otlakům, odřeninám apod.
Ačokča v kuchyni
Nedozrálé plody Ačokči s ještě bílými semínky jsou vynikající syrové v různých zeleninových salátech, na chlebu s máslem, do tvarohových pomazánek, jako příloha k masu. Zralé plody musíme upravit – vybereme všechna černá semena (6-12 kusů v plodu), protože bychom si na nich vylámali zuby. Poté je tepelně upravujeme. Dusíme, přidáváme do leča, do polévek, pod maso, skvělé jsou plněné ochuceným sýrem či okořeněným mletým masem a zapečené, nebo jako plněné papriky uvařené v rajské omáčce, recept ZDE grilujeme samostatně nebo napícháme na špízy s masem. Dále je můžeme nakládat jako okurky, připravit z nich čalamádu, naložit je do oleje, či z nich vyrobit pikles (kvašené) – recept ZDE.
