Skalky budujeme, abychom mohli pěstovat speciální druh rostlin, které se obecně nazývají skalničky nebo alpínky. Skalničky většinou vyžadují množství slunečního světla, proto je pro ně ideálně umístíme základy pro skalku na jižním svahu. Půda může být i bezcenná a neúrodná, stačí i rumiště po stavbě domu. Skalku lze vybudovat na strmém svahu, a pokud zahrada svažitá není, můžeme kopcovitý útvar vytvořit uměle navezením zeminy.
Umělý svah nebude příliš pravidelný, přirozeněji vypadá, bude-li mít různé prohlubeniny a zářezy. Taková skalka ale vyžaduje poměrně velký prostor. Ostatně podle odborníků by správná skalka neměla být menší než 2,5 x 1,2 metry. Velmi efektně vypadá, přechází-li skalka k vřesovištní nebo bažinaté zahradní partii či k vodnímu prvku, jakým je potůček nebo jezírko. V okolí skalky by neměly chybět ani okrasné keře a stromky.
Kameny do skalky
Kameny mají ve skalce tvořit asi polovinu celé její plochy. Kámen používáme jednoho druhu a skalce dáváme nepravidelný tvar, aby působila co nejpřirozeněji. Kámen nejsnáze získáme v místním lomu a podle možnosti si jednotlivé kusy vybereme sami. A to s odpovídajícím velikostním rozsahem – od 15 do 100 kilogramů, přičemž upřednostňujeme kameny zvětralé. Vhodné kameny však můžeme najít i sami, v okolí lomu, v lese nebo podél polních cest, ale pamatujme, že například na skalku o rozměrech 3 x 1,5 metru je třeba nejméně jedné tuny kamene.
Vhodné druhy kamene
Vhodným kamenem vápenec, jehož velkou předností je snadné zvětrávání a celkově působivý vzhled. Avšak některým skalničkám vápno neprospívá. Vápenci blízké nerosty travertin a tuf lze s úspěchem také použít. Tuf je lehký, porézní (zadržuje vodu a prorůstají do něj kořeny), zároveň měkký a dá se opracovávat podle potřeby a tvořit do něj otvory pro rostliny. Jeho stinnou stránkou je, že je poměrně drahý. Oblíbený je pískovec, který si můžeme pořídit v několika zajímavých odstínech, navíc má měkký vzhled s výrazným zrněním. Středně vhodná ve skalce: opuka, hrubozrnná žula, granodiorit nebo břidlice. Zpočátku má ostré hrany, ale časem zvětrává) či z hloubky vytěžená břidla (postupem času se rozpadá v zajímavé struktury). Zcela nevhodné: oblé kameny jako křemen a oblé druhy z pískoven či říčních břehů.
Výběr skalniček
Atraktivní vzhled skalky tvoří vybrané rostliny, obvykle nižšího vzrůstu a v přírodě pocházející z horských oblastí. Každá skalka potřebuje spolehlivé rostliny – skalničky neboli alpínky, které se mírně rozrůstají a zaplňují holá místa a lícní stranu kamenů. Skalničky nejsou na péči nenáročné, ale i tak jim připravíme takové prostředí, aby nestrádaly.
Výběr místa pro skalku
Vybereme vhodné místo – nejlepší je jih a přilehlé strany. Vhodná je i východní strana zahrady, protože rostlinám vyhovuje zejména dopolední slunce. Letní polední žár skalničkám příliš nesvědčí, proto by na ně v tomto čase měj dopadat stín. Tvar i budoucí osázení pečlivě naplánujeme. Skalka by měla vypadat pokud možno přirozeně, logicky zapadat do kompozice zahrady. Také bychom ji měli mít na očích, abychom se z ní mohli těšit. Obecně platí, že svažitá skalka je atraktivnější než skalka ve stejné výškové úrovni. Skalka má mít nad sebou otevřené nebe, proto ji nikdy nezakládáme pod stromy, a už vůbec ne pod listnatými, které na podzim opadávají.
Postup budování skalky
- Připravíme si stavební místo. Pro práce se zemí vybereme den, kdy půda není příliš vlhká. Sejmeme drny a odstraníme vytrvalé plevele. Není-li místo skalky ve svahu, měli bychom udělat i drenáž i drenáž pro lepší propustnost.
- Máme-li podorniční vrstvu půdy jílovitou, odstraníme asi čtvrt metru zeminy a namísto ní položíme patnácticentimetrovou vrstvu cihel nebo kamenů, na ni pět centimetrů říčního písku a teprve pak naneseme vrchní vrstvu půdy.
- Na připravený terén ukládáme kameny, které zapouštíme alespoň třetinou do půdy. Mezi kameny pěchujeme humózní a propustnou zeminu. Spáry vytváříme nepravidelně široké, ale s vědomím, že mezi nimi budou rostliny s kořenovým balem.
- Pamatujeme na dobrý přístup k rostlinám, které občas plejeme a zaléváme. Proto na příhodná místa usadíme několik šlapáků, abychom měli kudy procházet.
- Skalku stavíme z vrstveného kamene. Jednotlivé kameny tedy pokládáme tak, aby na sebe vizuálně navazovaly a netvořily pouhé samostatné body (dbáme na to, aby linie vrstevnatosti probíhaly ve stejném horizontálním směru a aby půda vyplnila všechny škvíry) a rostliny pak sázíme do spár.
- K usazení kamenů potřebujeme sochor, rýč, několik prken a silnou hůl pro upěchování půdy mezi kameny. Umístění každého kamene věnujeme patřičnou pozornost. Vybereme, z kterého pohledu je kámen nejhezčí a pečlivě zvážíme a promyslíme jeho polohu v rámci celého útvaru. Je pěkné uspořádat kameny do skupin s tím, že se při okrajích skalky snižují ve výšce. Zkrátka – skalka by se nám měla líbit už bez rostlin.