Jak správně pěstovat skalničky

Kvetoucí alpínky na skále
Tařice a Iberka, foto med

Skalničky aneb alpínky, ať již rostou na skalce, na suché zídce nebo v kamenném korytu, jsou na pravidelnou péči poměrně dost náročné. Musíme je pravidelně a včas zbavovat plevelů, které by rostlinky udusily, chránit je před slimáky a jinými škůdci, v zimě choulostivější skalničky zakrývat, v létě za sucha zavlažovat… Ze všeho nejdůležitější je správný výběr alpínek, aby se jim dařilo právě na naší skalce a za podmínek, které jim můžeme poskytnout.

Rozchodnice růžová, foto med

Téměř všechny pěstované skalničky potřebují pěstební substrát, který vodu volně propouští, ale také ji zároveň v dostatečné míře zadržuje. Představa, že skalničky se uchytí na holé skále, je poněkud scestná. Do štěrbin a skulin skalky nebo na sucho stavěné kamenné zídky musíme napěchovat kvalitní výsadbovou směs zeminy, do níž pak sázíme sazenice alpínek.

Působení kamenů

Rozrazil, foto med

Na správný růst skalniček ve skalce působí i kameny, které pro ně vytvářejí příznivé prostředí. Většina alpínek vyžaduje chladnější půdu u kořenů a neustálé jemné vlhko, což jim přinášejí právě kameny zapuštěné do země, které rostlinám zároveň poskytují přistínění a ochranu před větrem. V předjaří sníh taje vždy nejdříve v okolí kamene a ke kořenům rostlinek je tak přenášeno teplo. V teplých měsících je kolem kamenů půda naopak chladnější.

Zeminy a směsi pro skalky

Protěž, Plesnivec alpský, foto med
  • Standardní výsadbová směs: namícháme 1 díl ornice, 1 díl kamenné drtě nebo drobného štěrku a 1 díl rašeliny nebo dobře rozložené listovky. Tuto směs napěchujeme do štěrbin a skulin skalky a nejméně tři týdny ji necháme usazovat. Před výsadbou pak ještě trochu směsi přidáme a přitlačíme tak, aby se povrch mírně svažoval ke kameni za místem výsadby.
  • Listovka je kvalitní humózní zemina, obvykle z kompostu nebo nabraná pod korunami vzrostlých buků, dubů, lip a podobně.
  • Drnovka je zemina získaná vytřepávání drnů trávy, anebo hromádky krtinců, které nasbíráme třeba na louce.
  • Rašelina vylehčuje a provzdušňuje půdu a dokáže v ní udržet přiměřenou vlhkost. Pozor ale, nesmí přeschnout, pak vodu téměř nepřijímá.
  • Štěrk se přidává téměř do všech půdních směsí pro výsadbu skalniček, mimo rostlin vřesovištních. Nejlepší je štěrk ze stejného materiálu jako kameny ve skalce.
  • Písek je univerzální materiál, který vylehčuje a provzdušňuje substrát a udržuje vlhkost v přiměřené míře. Nejvhodnější je písek říční, prosetý tak, aby zůstala zrna maximálně velikosti rýže.
  • Jíl (mazlavý nebo rozpadavý) přidáváme do směsí pro rostliny, které vyžadující těžší půdu. Nasušíme ho a nadrtíme na granule, které pak přidáme do polosuché směsi.
  • Lehká humózní směs pro suchomilné rostliny: namícháme 1 díl listovky, 2 díly štěrku, 1 díl písku.
  • Univerzální směs pro většinu alpínek: namícháme 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 2 díly štěrku, 1 díl rašeliny a 1 díl písku.
  • Těžší směs (např. pro rod Primula, Gentiana): namícháme 1 díl drnovky, 1 díl štěrku, 1 díl písek a 1 díl jílu.

Výběr a nákup skalniček

Rozchodník, foto med

Ideálním obdobím pro výsadbu skalniček je jaro (březen až květen), kontejnerované rostliny můžeme vysazovat i v létě. Skalničky kupujeme v zahradnictví nebo na trhu. Pozorně je prohlédneme a vybereme jen ty, které mají kompaktní kořenové baly a nejsou povadlé ani nažloutlé. Informujeme se, zda vybrané druhy snášejí plné slunce a suché stanoviště, nebo upřednostňují stín. Jakmile skalničky nakoupíme, nejprve ji na skalce zkusmo rozmístíme tak, aby působily co nejpřirozeněji. Plazivé druhy umístíme spíše nahoru, trsy nízkých ozdobných trav k patě kamenů, polštářové druhy mezi ploché kameny apod. Nedbáme na pocit, že je na skalce rostlin málo, musíme brát v úvahu, že se budou rozrůstat. Po výsadbě vše dostatečně zalijeme, doplníme slehlou zem ve spárách a pak povrch zasypeme drobným štěrkem ze stejné horniny, jakou jsme použili. Ten dokonale udrží vláhu, zabrání růstu plevele a bude udržovat skalničky v hezky kompaktním tvaru.

Příklady k osázení skalky

Osazování skalky začneme výsadbou dřevin. Vhodné jsou pomalu rostoucí a zakrslé druhy listnáčů a jehličnanů, například javor (Acer), stromkový modřín nebo Jedle korejská (Abies koreana) – pomalu rostoucí jehličnan se stříbřitě zabarvenými jehlicemi. Z alpínek bychom neměli zapomenou například na Koniklec (Pulsatilla) obecný nebo velkokvětý, který v přírodě (kde je chráněný) roste ve skalních štěrbinách, kde jeho kořeny sahají hluboko do skály, což je součást přirozené ochrany proti sluneční výhni. Plamenky (Phlox) zahrnují rod jednoletých a víceletých rostlin, kvetoucích na jaře a v létě nádhernými barvami. Phlox Polomoniaceae vyžaduje úrodnou a poměrně vlhkou půdu. Po odkvětu je seřízneme. Rozmnožují se semeny nebo vegetativními řízky. Stálezelenou kobercovou rostlinou s poléhavými, patnácticentimetrovými stonky je Phlox adsurgensis, kvete růžově, fialově nebo. Menší Phlox bifida není stálezelený a po odkvětu ho sestříháme na asi pět centimetrů pro zachování kompaktního tvaru. Phlox divaricata kvete modře, malý Phlox procumbens kvete višňově červeně.

Další příklady osázení skalky

Lomikámen, foto med

Lomikámen dlouholistý (Saxifraga longifolia) se rozrůstá do polštářů a koberců. Má husté listové růžice, chlupaté a červenofialově žláznaté lodyhy a bílé květy. Zvonek lžičníkolistý (Campanula cochleariifolia) se snadno pěstuje, rychle porůstá zem a vytváří zelené koberce s malými modrými nebo bílými zvonečky. Netřesky (Sedum Sempervivum) velice dobře rostou na slunných a suchých místech a snášejí velice dobře sucho i sluneční úpal. Iberka vždyzelená – Štěničník (Iberis sempervirens) tvoří keříčkovité polštáře s poměrně velkými květy bílé květy. Toto je jen ukázka malého množství alpínek, k tomuto tématu budeme vracet.