Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Letnička Dvoutvárka kvete bohatě od jara do podzimu květy, které se podobají kopretinám nebo paprskovkám. Dvoutvárka kvete pouze během slunných dnů, květy se při dešti nebo chladu uzavírají – odtud výraz dvoutvárka anebo dešťová kopretina. Jsou oblíbené dlouhé kvetení a výrazné barvy. Jejich pěstování je nenáročné, a to jak na květinových záhonech, tak i v nádobách na balkonech a terasách.
Pokračovat ve čtení „Dvoutvárka, Dimorphotheca“
Suchomilné trvalky (xerotermní) jsou ideální volbou pro slunná, suchá a propustná stanoviště, kde odolávají dlouhodobému nedostatku vláhy, vysokým teplotám i intenzivnímu světlu. Jsou tedy ideální pro české klima s častými přísušky. Tyto druhy s dlouhou dobou kvetení, a především s minimální údržbou, přežívají bez častého zalévání, přitahují opylovače a často mají aromatické nebo dekorativní květy.
Pokračovat ve čtení „Suchomilné trvalky pro slunná stanoviště“
Mavuň červená není nijak náročná na naši péči. Stačí jí slunné a suché stanoviště, kde bohatě pokvete od května až do zámrazu. Pochází ze Středomoří, kde se nachází na skalách, na rumištích a dalších nehostinných místech s minimem vláhy. U nás se pěstuje v zahradách na skalkách či suťových záhonech, kde se rozrůstá do bohatých trsů se zářivě červenými květy.
Pokračovat ve čtení „Mavuň červená“
Mezi květiny odolné suchu a libující si na slunečním žáru řadíme Krásnoočko. Pochází ze severoamerických stepích, tak takové klima je mu přirozené. Zpravidla kvete žlutě, jsou ale i růžově nebo červeně kvetoucí odrůdy. Nepotřebuje téměř žádnou péči a na zahradě vynikne zejména ve štěrkovém záhonu, na skalce nebo ve skupině suchomilných květin, kde dlouho a bohatě kvete.
Pokračovat ve čtení „Krásnoočko snáší i sucho“
Perovskie lebedolistá tvoří modrofialově kvetoucí polokeře, které připomínají levanduli, ale jejíž listy silně voní po šalvěji. Sympatické je ti to, že nevyžaduje téměř žádnou péči, ani zálivku, neb se spokojí s deštěm. Pevné stonky se stříbrošedými listy vypadají na zahradě skvěle i v zimě. Pěstovat ji lze i v nádobách.
Pokračovat ve čtení „Perovskie lebedolistá“
Šuškarda klasnatá, Shorakvět tvoří vyšší trsy a kvete klasnatými, růžovými či fialovými květy celé léto až do konce září. Na rozdíl od většiny klasnatých rostlin rozkvétá postupně seshora dolů, proto je též nazývána Shorakvět. Nároky na pěstování nejsou velké, je vhodná i na celodenně osluněná a sušší místa. Vysazujeme ji od září do listopadu. Šuškarda je vhodná k řezu u na sušení do suchých aranžmá.
Pokračovat ve čtení „Šuškarda klasnatá, Shorakvět“
Je takové sucho, že si už během setí a sázení rostlin na zahradě klademe otázku, zda to má smysl, když úroda bude pravděpodobně velmi chatrná. Vodou se musí šetřit – leckde je zákaz jejího používání na zálivku i plnění bazénů – jak udržet na zahradě vláhu? Nebude to snadné, ale něco pro to udělat můžeme. Dostatek vláhy je snad tím nejdůležitějším, co rostliny ke spokojenému růstu potřebují.
Pokračovat ve čtení „Jak udržet na zahradě vláhu“
Suchá zahradní zídka z velkých kamenů, které necháme pestře obrůst rostlinami, se bezpochyby stane nepřehlédnutelným skvostem zahrady. Máme-li k dispozici dostatek kamenů, není stavba takové zídky nijak zvlášť složitá. A protože suché zídky hojně navštěvuje hmyz a různí drobní živočichové, obohatíme zahradu její výstavbou rozhodně o víc, než jen o výsostně estetický prvek.
Pokračovat ve čtení „Zahradní zídka stavěná nasucho“
Skalničky, čili alpínky, obvykle pěstujeme ve skalkách, ale co když na skalku nemáme místo, nebo naše zahrada nemá správnou polohu, či ji z nějakého dalšího důvodu mít nemůžeme? Skalniček se ani tak vzdávat nemusíme, protože naštěstí existují alternativní způsoby jejich pěstování. Dobře se jim daří v kamenných zídkách, ve štěrkové zahrádce, či na suťových nebo vyvýšených záhonech, kde všude můžeme pěstovat skalničky bez skalky.
Pokračovat ve čtení „Skalničky bez skalky“
Skalky budujeme, abychom mohli pěstovat speciální druh rostlin, které se obecně nazývají skalničky nebo alpínky. Skalničky většinou vyžadují množství slunečního světla, proto je pro ně ideálně umístíme základy pro skalku na jižním svahu. Půda může být i bezcenná a neúrodná, stačí i rumiště po stavbě domu. Skalku lze vybudovat na strmém svahu, a pokud zahrada svažitá není, můžeme kopcovitý útvar vytvořit uměle navezením zeminy.
Pokračovat ve čtení „Budování skalky“