Jasmín nahokvětý rozkvétá už v prosinci

keř kvetoucí v zimě
Jasmín nahokvětý, foto med

Jasmín nahokvětý vykvétá v době, kdy většina ostatních rostlin i dřevin hluboce spí. Jakoby zimě navzdory se jasně žluté květy, které mohou mít i načervenalý nádech, objevují již kolem Vánoc. Téměř třícentimetrové květy jsou odolné a nepoškodí je ani několikastupňový mráz. Kvetou zpravidla od prosince po celou zimu, mnohdy až do dubna. Jasmínem nahokvětým nahrazujeme v českých podmínkách bílý ovíjivý jasmín voňavý, který porůstá pergoly v teplejších krajinách. Pěstování i množení tohoto jasmínu je snadné.

jasmín nahokvětý
Jasmín nahokvětý, foto med

Jasmín nahokvětý (Jasminun nudiflorum) pochází z Číny a je jediným ze všech druhů jasmínů, který roste v našich podmínkách. Ostatní druhy pravých jasmínů najdeme v tropech a subtropech. Často se říká jasmín i pustorylu, který však s rodem jasmínů nemá nic společného. Jasmín nahokvětý, lidově jasmín zimní, je rozložitý popínavý keř s dlouhými, štíhlými, obloukovitě převislými větvemi a metlovitého růstu. Větve jsou zelené, hranaté, vyrůstají na nich po třech temně zelené vejčité lístky, jednotlivé lístky jsou drobné, 1 – 3 cm. Je opadavý, ale díky zeleným větvím nevypadá jako holý. Keř se přirozeně rozkládá nízko nad zemí, ale velmi dobře ho můžeme vést na opoře, kde dorůstá až do výšky tří metrů. Květy vyrůstají v paždí listů a bývají podél celých snítek. Doba jejich kvetení je nepravidelná – v mírné zimě v prosinci, v tuhé třeba až v únoru.

Stanoviště

Tvarovaný Jasmín nahokvětý, foto med

Jasmín nahokvětý potřebuje slunné stanoviště chráněné před větrem. Můžeme ho vysadit podél domu, zahradních zídek, sloupků, mříží, pergoly, nebo hospodářských budov. Nároky na zeminu nemá velké, vyhovuje mu především lehčí, propustná, hlinitopísčitá půda.

Pěstování zimního jasmínu

Mladé rostliny koupené v kontejnerech sázíme přímo na stanoviště. V suchém létu, na podzim, případně i v suché bezmrazé zimě ho důkladně zaléváme. Normální zimu přestojí bez poškození, ale některé větvičky mohou namrznout. Rozhodně uděláme dobře, když před zimou nasteleme kolem kořenů jasmínu vysoký mulč, a to buď z listí, či sena překrytého chvojím, nebo drcenou kůrou. Chráníme je tak před namrzáním v tuhé zimě. Tento keř můžeme vysadit i do skalky, nechat jím porůst svah, ale nejlépe vynikne na treláži – mřížkové opoře s políčky ve tvaru čtverců nebo kosočtverců, kde jej vyvazujeme. Je vhodný i pro pěstování v přenosných nádobách. Roste-li jasmín blízko zdi domu, kontrolujeme, zda převis střechy nebrání v přísunu vláhy a podle potřeby zavlažujeme.

Množení

Zimní jasmín, foto med

Jasmín nahokvětý množíme polovyzrálými zelenými řízky, které odebíráme v červnu a červenci a na podzim. Další variantou je množení hřížením, které provádíme nejlépe na podzim. Hřížení děláme tak, že ohneme vybranou větvičku k zemi, kde ji přichytíme drátkem ohnutým do skobičky a místo zahrneme zeminou. Na jaře z něj vyraší kořínky a v létě nově vzniklou rostlinu oddělíme od mateční a zasadíme ji na nové stanoviště, čímž množení hřížením dokončíme.

Použití a přínos

Jasmín zimní, foto med

Jasmín nahokvětý svými jednoduchými, ale výraznými květy, kontrastuje se zelenými větvemi, které opět v zimě více upoutají. Jednoduchý habitus keře je výborným nenápadným doplňkem výrazných květů. Výborně kontrastuje s vlhkomilnými trvalkami, červenými pruty svídy bílé (Cornus alba) nebo nízkými vrbičkami, proto vysazujeme jasmín i na okraj zahradního jezírka nebo mokřadu. Dobře bude vypadat i když ho podepřeme jen nad zemí, aby nepoléhal, a necháme ho splývat jako vodopád. Oporou pro jasmín může být také jiný keř, například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea),  s jejímiž červenými nebo žlutooranžovými plody žluté květy jasmínu nádherně kontrastují. Výhodou jasmínu je i jeho snadné množení, neboť hřížené větve snadno zakořeňují. Také si můžeme nařezat větvičky jako barborky do vázy, kde snadno rozkvetou.