Léčivá a omlazující Aloe vera vypadá skvěle v květináči na okně i na okrasném záhonu na zahradě. Vcelku snadno se pěstuje a jako všechny sukulenty má schopnost během vegetačního období zadržovat vodu v listech, stoncích nebo kořenech. Proto se jí dobře daří i v bytech se suchým vzduchem, vytápěných ústředním topením. Také je léčivá, označují ji za jeden z nejúčinnějších přírodních detoxikačních prostředků na světě.
Aloe vera (A. barbadensis) pochází ze suchých a teplých částí země a podle toho s ní zacházíme. Pěstovat ji můžeme jako pokojovou rostlinu jak pro dekoraci, tak i jako domácí lékárničku, anebo ve skleníku a během léta i na zahradě, kde se jí bude dařit do doby, než teploty poklesnou pod 8 °C. Rostlinu tvoří dužnaté zelené až šedozelené listy, u některých druhů s bílými skvrnami. Jejich okraje jsou zubaté a s trny. Uvnitř listu je průhledný polotekutý gel obsahující množství léčivých látek.
Stanoviště
Aloe má ráda hodně slunce, proto květináč umístíme nejlépe na parapet okna orientovaného na jih nebo na východ. V létě v zahradě nebo na balkonu dobře snáší i ostré přímé slunce – sice zčervená, ale po čase se barva vrátí. Nemá ráda chlad a průvan.
Pěstování
Sazeničku Aloe vera zasadíme do vyššího květináče a do lehké a dobře propustné zeminy. Zalijeme ji, aby se zemina trochu slehla a pak už ji zaléváme jen jednou za 14 dnů. Aloe, kterou budeme často zalévat nebo bude ve vlhkých prostorách, nejspíš uhyne. Při letním slunění na zahradě by měla mít tato léčivka dobrou drenáž, aby v nádobě po dešti nestála voda. Umožní-li nám to podmínky, dopřejeme Aloe v zimě vegetační klid bez zalévání a v chladnější místnosti, kde teplota neklesne pod 10 °C. Přihnojujeme nejvíce dvakrát ročně hnojivem na sukulenty a kaktusy, anebo ji každé jaro přesadíme do nové zeminy. Aloe kvete v létě, když dosáhne své dospělé výšky, což je 90 – 100 cm.
Množení
Aloe vera se rozmnožuje semeny nebo řízky. Velmi dobře odnožuje, můžeme tedy odnože po oddělení zasadit do samostatné nádoby, kde rychle zakoření.
Obsah účinných látek
Při řezu z listu Aloe vytékají dvě různé tekutiny – z povrchu listu teče žlutozelená míza (obsahuje projímavý a hořký aloin) a ze středu listu teče průhledný gel (má zklidňující i hydratační účinky a podporuje hojení). Tyto dvě tekutiny se při výrobě léčiv oddělují, aby se omezily nežádoucí efekty na zdraví. Průhledný gel v Aloe je bohatou zásobárnou zdraví prospěšných látek – obsahuje vitamín A, některé vitamíny ze skupiny B, C, kyselinu listovou, z minerálů draslík, sodík, hořčík, vápník, zinek, chróm, měď, dále aminokyseliny, saponiny, enzymy, mono a polysacharidy.
Léčba zevně i vnitřně
K léčbě používáme listy rostlin starých alespoň dva roky. Gel z listů aloe se získá vyříznutím části listu a podélným rozříznutím. Touto řeznou plochou listu potíráme poraněná místa, které se lépe a rychleji hojí. Léčí popáleniny, drobné ranky, říznutí, bodnutí hmyzem, zánětlivá onemocnění kůže, opary, ekzémy, plísně, omrzliny i jizvy. V kosmetice ji využijeme na pleťové masky i proti lupům. Šťávu (1 čajovou lžičku/den) také můžeme nakapat do sklenice s vodou. Vnitřně se užívá k detoxikaci organismu, při zažívacích potíží a k posílení imunitního systému. Užíváním Aloe vera získáme více energie, dobrou náladu, omladíme si pleť, shodíme nadbytečné kilogramy a budeme lépe trávit. Citlivější jedinci ale mohou mít na větší konzumaci Aloe alergickou reakci, která se projeví silně projímavými účinky.