Popínavé rostliny – jakou si vybrat

popínavé rostliny - trubač oranžově kvetoucí a fialové květy bugenvilie
Bugenviliea a Trubač, foto med

Domy porostlé břečťanem, zdi i loubí ztracená pod vodopády plaménků, ploty a branky půvabně ovinuté barevnými květy, to je nádhera, poměrně velmi dostupná. Dokáží spolehlivě zakrýt každou nevzhlednou zídku, plot nebo kůlnu. Popínavé rostliny jsou navíc při pěstování většinou vcelku nenáročné.

Popínavé, neboli pnoucí rostliny dělíme do dvou skupin:

Trubač kořenující, foto med
  • a/ samopnoucí popínavky se přichytávají pomocí tzv. příčepivých kořínků nebo příchytných destiček (jako břečťany, pnoucí hortenzie, brslen). Patří k nejvděčnějším při snaze zakrýt větší plochy, dobře se rozrůstají, šplhají do výšky třeba i po zdivu bez další pomoci.
  • b/ s podpěrou, které pěstujeme na konstrukci nebo je vyvazujeme. Více o tom ZDE.

Jednoleté druhy

Jednoletky potřebují především slunné stanoviště. Mají většinou velice nápadné a atraktivní květy a bohaté olistění. Jsou vhodné zejména pěstování na menších plochách (balkony, lodžie, špalíry), mnohé lze pěstovat i v nádobách. Patří sem například:

Povijnice nachová, foto med
  • Asarina je liána původem z Mexika, dorůstá 2-3 m výšky a asi 1 m do šířky. Kvete od léta do podzimu, květy jsou trubkovité ke konci široce rozevřené, dlouhé až 7 cm. Potřebuje oporu, teplé stanoviště, hojnou zálivku a přihnojování.
  • Vilec šplhavý (Cobaea scandens) – nápadné a velké zvonkovité modrofialové květy s pevnými stonky vyrůstají mezi bohatým olistění od léta do podzimu. Rostlina dosáhne až 5 m výšky a 3 m šířky.
  • Povijnice nachová (Ipomoea purpurea ) nálevkovité květy, které mají při rozkvětu červený a později namodralý okraj a bílý jícen, nebo kvetou bíle (podle odrůdy) se otevírají pouze ráno. Povíjnice dorůstá do výšky okolo 3 m a potřebuje teplo i slunce.
  • Fazol šarlatový (Phaseolus Coccineus L.) bujně roste a jeho ohnivé květy se pěkně vyjímají na pozadí tmavě zelených listů. Dorůstá až do 5 m výšky a 3 m šířky. Nenáročný na půdu, za sucha zavlažujeme.
  • Rhodochiton (Rhodochiton atrosanguineus) je ovíjivá rostlina vysoká až 1,5 m. Květy se tvoří do pozdního podzimu a jsou dlouhé, převislé, trubkovité, mají pět srostlých okvětních lístků, jsou červeně fialové s nádechem do růžova. Rostlina ocení slunce.

Víceleté druhy

Většina vytrvalých druhů vyžaduje polostinná stanoviště, některé snesou slunce, ale jen výjimky mezi nimi milují stín. Většinou tvoří nápadné květy a u mnoha druhů dochází navíc na podzim k zajímavému zbarvení listů a plodů, z nichž některé jsou jedlé.

Aktinídie, Kiwi, foto med
  • Aktinídie, Kiwi (Actinidia) dosahuje poměrně výšky 7-10 m a až do 5 m šířky. Tvoří husté listy, nese plody kiwi a daří se jí na teplých a chráněných místech.
  • Loubinec (Ampelopsis) bujně roste asi do 4 m výšky, má velice dekorativní listy, které se na podzim ohnivě vybarvují. Daří se mu v hlinité půdě a před větrem chráněné poloze.
  • Trubač kořenující (Campsis) kvete nápadnými oranžově zbarvenými nálevkovitými květy, které se ale objevují až několik let po výsadbě. Trubač vyžaduje dostatek místa, vlhkou půdu a dobře prospívá na drátěné vzdušné konstrukci. Dorůstá až 10 m výšky, rozroste se i do 6 m šířky.
  • Plamének (Klematis) je bohatý na druhy. Květy mohou být až velikosti dlaně. Potřebuje slunce, ale jeho spodní část by měla být zastíněna. Vyroste do 4 m a dosáhne asi 2-3 m šířky.

Další víceleté druhy

  • Opletka, přísavník trojcípý (Fallopia) roste bujně a rychle dosáhne až 15 m výšky. Kvete po celé léto na jednoletých výhonech, každoročně ji seřízneme až k hlavním výhonům.
  • Břečťan popínavý (Hedera) je jednou z mála našich stálezelených popínavek, která postupem času může dorůst obrovských rozměrů. Na stanoviště není břečťan náročný a svědčí mu místa v polostínu i ve stínu.
  • Jasmín nahokvětý (Jasminum) je nápadný svými žlutými květy, které se mohou objevit již v prosinci.
  • Zimolez, růže z Jericha (Lonicera) květy má červené, růžové a žluté, často voní, zejména v podvečer. Má rád polostín, dorůstá do 6 m výšky a asi 3 m šířky.
  • Popínavá růže (Rosa) je v několika druzích. Dorůstá až do 6 m výšky. Je velmi náročná na stanoviště, vyžaduje dostatek místa i péče a v zimním období přikrývku.
  • Vinná réva (Vitis) vyniká dekorativními listy, které se na podzim zbarvují do tmavě červena. Plody jsou jedlé, ale většinou nakyslé. Roste do výšky až 10 m.
  • Vistárie (Wisteria) je oblíbená popínavka, a to pro krásu květů i sytě zelených listů. Výhony dorůstají až 10 m, postupem let dřevnatí. Potřebuje stabilní konstrukci.

Stanoviště

Popínavé rostliny, foto med

Pro severní strany budov vybíráme raději stálezelené rostliny, jih a slunce chce naopak většina růží i plaménky, ty ale vyžadují kořeny chráněné před úpalem – stačí je však podsadit trvalkami. Králem hlubokého stínu je břečťan. Zajímavé jsou zimolezy, které vytvářejí živé ploty a mohou se plazit i po zemi. Popínavé růže vytvářejí dekorativní prvky, jako jsou romanticky kvetoucí loubí. Popínavé růže vysazujeme minimálně 15 cm od stěny budovy, kde jim poskytujeme podpěrné konstrukce.

Pěstování

Většina popínavých rostlin koření hluboce, a proto jim připravíme dostatečnou jámu. Volíme vhodnou půdu – plaménky zasazujeme do propustné, dostatečně vlhké vápnité půdy s přiměřeným množstvím živin, ale třeba hortenzie řapíkatá dává přednost kyselejším humózním půdám. Rostlinu umístíme šikmo do jámy, zaházíme zeminou a povrch lehce ušlapeme. Nezapomeneme na dostatečnou zálivku.

Množení

Některé popínavé rostliny můžeme množit hřížením: dlouhý výhonek nařízneme pod kolénkem listu, položíme na květináč a připevníme kolíkem. Po zakořenění výhonek od mateřské rostliny oddělíme.