Kamélie na zahradě i na terase

Sytě růžový květ Kamélie japonské
Kamélie japonská, foto med

V zimě u nás pravidelně rozkvétají stálezelené keře nebo malé stromy – kamélie. Bývají nazývány čínskými růžemi, a opravdu se květům růží podobají. Kamélie je krásná, ale na rozdíl od růží nevoní; na druhou stranu zase nemá trny. V posledních letech jsou tyto půvabně kvetoucí keře velmi vyhledávané, a to nejen jako pokojové rostliny, ale otužilejší odrůdy především do okrasných zahrad a také do velkých nádob na terasu. A protože jsou krásné, jsou i na péči poněkud náročné.

Keřík Kamélie japonská, foto med

Kamélie, Camellia pochází z východní Asie, kde se volně vyskytuje asi v osmdesáti druzích. Kamélie podle stáří vytvářejí různě vysoké keříky, celoročně ozdobené lesklými temně zelenými kožovitými listy. Světle šedá kůra větévek a kmene je hladká. Jednoduché nebo plné květy v barvě od čistě bílé přes růžovou až po sytě červenou, případně květy dvoubarevné, se objevují podle odrůd v období od listopadu do začátku dubna. V závislosti na odrůdě bývají květy velké až 12 centimetrů.

Druhy a odrůdy

Kamélie sazenka, foto med

Nejčastěji pěstovaným druhem je Kamélie japonská (Camellia japonica), méně známá je menší K. sazanka (C. sasanqua Thunb.) . Jsou vyšlechtěné i zcela mrazuvzdorné odrůdy. Je blízkou příbuznou čajovníku čínského.

Stanoviště

Kamélie japonská, foto med

Kamélie potřebují dostatek světla, ale současně je musíme chránit před slunečním úpalem a také před větry. V původních lesích východní Asie tvoří tyto rostliny keřové patro, tudíž nesmí být vystaveny přímému svitu a nejlépe se jim bude dařit v rozptýleném (filtrovaném) světle pod stromy. Proti severním větrům je zasadíme na jižní nebo západní stranu domu. Rozhodně je však nesázíme do vápnité půdy ani blízko zídek natřených vápnem apod. O pH půdy více ZDE.

Pěstování

Kamélie, Camellia japonica, foto med

Pěstování kamélií je poněkud náročné. Citlivě reagují na všechny prudší změny v osvětlení, teplotě i vlhkosti. Při náhlé změně počasí mohou shodit květy i listy. Potřebují kyselejší půdu (pH 4,0-5,4), použít lze např. substrát pro azalky. Optimální je vyšší vzdušná vlhkost, a zálivka měkkou vodou. V době květu a zjara zaléváme hojně, od června do července mírně, od podzimu do květu zase zálivku o něco zvýšíme. Rostliny nikdy nenecháme zcela přeschnout! Snížení zálivky a vzdušné vlhkosti na počátku léta podpoří vysokou násadu poupat.

Ochrana a péče Kamélie

Camellia japonica – květy a poupata, foto med

Kamélie patří spíš mezi chladnomilné rostliny. V zimě krátkodobě snesou teploty až do -6 °C, ale nesmí se pak prudce oteplit. Jsou ale vyšlechtěné i zcela mrazuvzdorné odrůdy, které běžně snášejí teploty až do – 25 °C. Ale i tak je pro jistotu chráníme obalem ze slámy, juty, bublinkové fólie, netkané textilie apod. A na zeminu kolem kořenů nasypeme vrstvu borky, aby nedošlo k promrznutí kořenů. Tvarovací řez většinou nepotřebují. Starší nevzhledné exempláře můžeme řezem zmladit, pak je ale dobře zaléváme a hnojíme, pokud znova neobrostou. Pokud pěstujeme tyto rostliny na terase v nádobě, měli bychom ji na jaře každoročně přesadit. Na zimu pak nádoby přestěhujeme do zimní zahrady, skleníku nebo do chladné a světlé místnosti.

Množení

Kamélie množíme řízkováním. Obtížnější, ale možný způsob je si vysévání semen do skleníku.

Použití a přínos

Kamélie japonská, foto med 

Jak je patrné z textu, kamélie jsou náročné, velmi citlivé a dalo by se říct, že až rozmazlené krásky. Ale i přes všechno to piplání se s nimi, i přes jejich občasné shození květů, stojí jejich pěstování za to. Keře obalené zářícími květy rozjasní každou zahradu, terasu i zimní zahradu. Pěstujeme je nejlépe v přenosných nádobách, které v době květu vystavíme a po odkvětu zase odklidíme z očí.