Škumpa orobincová je krásná v každém ročním období- na jaře a začátkem léta je svěže zelená, na podzim se listy vybarví do exoticky červené barvy a dokonce i v zimě je velmi dekorativní rudými plody. Vyskytují se jako stromy nebo keře. Celá rostlina je jedovatá a neměli bychom ji pěstovat tam, kde si hrají děti. Problémem může být rozpínavost škump, neboť zakrátko by se rozmnožily po celé zahradě. Často tedy bývá otázkou ne jak škumpu pěstovat, ale jak se jí zbavit.
Škump je více druhů a některé si sobě nejsou ani podobné, jako Škumpa orobincová (Rhus typhina) a Škumpa vlasatá (Cotinus coggygria). Obě jsou krásné a Škumpa vlasatá na rozdíl od Škumpy orobincové (ocetné) není invazivní. Lidový název ocetná pochází od dřívějšího přidávání plodů škumpy do octa pro zdůraznění chuti. Tříslovin ze škumpy se využívalo i v koželužství k vydělávání kůží. Škumpa pochází ze severní Ameriky a u nás se objevila teprve v polovině 19. století. Strom nebo keř škumpa patří do čeledi Anacardiaceae – ledvinovníkovité a rodu Rhus. Dorůstá do výšky 4-5 metrů a vytváří vzdušný vícekmenný. Listy má střídavé, lichozpeřené, vroubkované a dlouze zašpičatělé. Na podzim se barví do šarlatově červené. Květenstvím je vzpřímená lata, objevuje se v červnu až červenci. Samčí květenství je žlutozelené, samičí laty jsou tmavě červené.
Pěstování
Škumpa orobincová nepotřebuje téměř žádnou péči, což vyplývá z jejího plevelného růstu. Nejraději má slunnou polohu a mírně vápenitou půdu, která může být i poměrně suchá. Zimu přežívá bez problémů, na jaře dobře obráží. Množí se kořeny i semeny. Květy jsou velké až třicet centimetrů, samčí jsou žlutavě zelené a samičí do červena, plody jsou rudé plstnaté peckovice, v hustých přímých plodenstvích, velmi dekorativní i přes zimu. Tvarovací řez děláme v předjaří.
Obsah jedovatých látek
Škumpa vylučuje z poraněných míst mírně jedovatou šťávu s pryskyřičným olejem, tříslovinami a glykosidy (polyfenolické látky zvané urushioly). Na tuto tekutinu mohou citlivější osoby a zvláště děti reagovat alergickým podrážděním kůže, puchýři, případě zánětem pokožky.
Jak udržet škumpu orobincovou v mezích
Invazivní rozrůstání škumpy orobincové hrozí nejen zaplevelením pozemku, ale jejich kořeny mají takovou sílu, že si hravě poradí i s dlážděným chodníčkem, který nadzvedne, a dokonce dokáží prorazit i betonovou nádrž na vodu – jezírko nebo bazén. Proto ji raději nesázíme v blízkosti staveb a komunikací. Snadno ale dosáhneme toho, aby se nerozmnožovala – stačí kolem pěstovaného stromu pravidelně projet travní sekačkou nebo křovinořezem. To invazi zabrání. Pokud už se rozrostla, nebo ji na svém pozemku nechceme kvůli dětem, škumpu seřízneme a ránu potřeme některým arboricidem, což jsou herbicidy (pesticidy) určené k hubení dřevin. Vhodný je například Garlon 4EC. Zbytky rostlin je také dobré zamulčovat ve velkém kruhu od kmenu, a to tak, že nejprve položíme tři vrstvy lepenky a na ni naklademe množství pokosené trávy nebo slámu či piliny apod. Uhynutí dřeviny není okamžité, trvá až rok. Teprve pak pahýl vykopeme.
Použití a přínos
Škumpu vysazujeme jako okrasný strom v zahradě, ale často je vidět i v parcích. Její předností je, že roste i tam, kde jiné dřeviny hynou. Je krásná zvláště na podzim svým červeným listím i plody. Semeny se v zimě živí někteří ptáci. Červené dřevo škumpy se používá v řezbářství.