Ochrana okrasných keřů v zimě

stálezelená Bobkovišeň lékařská, v ochranné síti
Bobkovišeň lékařská, ochranná síť, foto med

Stálezelené keře na rozdíl od keřů opadavých potřebují v zimě určitou ochranu před mrazem. Stromy a keře, z kterých opadá listí totiž neztrácejí vodu vypařováním, proto ochranu nepotřebují a nepřízeň zimy snášejí dobře. Ochrana okrasných keřů se netýká ani otužilých druhů stálezelených rostlin a ani většiny jehličnanů. Výjimkou jsou choulostivější druhy neopadavých listnatých dřevin a čerstvě vysazené jehličnany, které může poškodit mráz, sníh i silný mrazivý vítr.

Pazerav cedrový, foto med

V zimním období jsou nejvíce ohrožené na teplotu citlivé a také mladé, čerstvě zasazené nebo přesazené keře a stromky. Ohrožují je nejen silné mrazy, ale také mrazivé větry s vysušujícími účinky, které mohou způsobit, že jehličí či listy na stromech a keřích zhnědnou. V krajním případně může dojít až k úhynu dřeviny. Předejít tomu lze jejich výsadbou na místo chráněné zdí nebo jinými, mrazu odolnějšími rostlinami.

Ochrana před mrazem a větrem

Sníh na mladém jehličnanu může způsobit jeho rozklesnutí, foto med

Ochrana okrasných keřů na nechráněném místě je nutná v případě většiny dřevin ze Středomoří, včetně palem a citrusů pěstovaných venku, citlivější druhy cesmín, leukothoe, abélii velkokvětou, magnólie, mahónii prostřední, nandinu, olivovník, blýskavku a další nemrazuvzdorné neopadavé keře. Postavíme k nim clonu proti větru, před mrazovým poškozením kořenů a přízemních částí je chráníme přikrývkou z listí a chvojí. Proti větru chráníme i nově vysazené jehličnany a keře, neboť nejsou ještě dostatečně zakořeněné. Známé je také nakopčení zeminy, čehož nejčastěji využíváme k zimní ochraně růží. To se dělá tak, že zemina v okolí rostliny nahrneme lopatou nebo rýčem na střed trsu téměř do půlmetrové výšky. Kořeny dřevin nenamrznou, jestliže je dostatečně vysoko namulčujeme borkou nebo jinou kůrou, případně jí rostlinu zasypeme celou.

Ochrana před množstvím sněhu

Svázání jehličnanu, foto archiv

Sníh je sice kvalitní přikrývkou rostlin před mrazem, ale napadne-li ho mnoho, může některé stromy a keře polámat. Ohrožené jsou zvláště vysoké sloupovité jalovce a další jehličnany, u nich hrozí rozštěpení celé rostliny, nebo ulomení velkých větví. Proto je vhodné větve nebo celé rostliny ohrožených druhů svázat. Kromě již zmíněných jde i o křehké rostliny ze Středomoří nejsou svou jemnou stavbou připraveny na takový nápor sněhu. Svážeme je tak, jako se váže vánoční stromek, který si neseme z trhu domů. Provázek odstraníme až na jaře. Stromky a keře také můžeme zabalit do bílé (v černé by se rostlina mohla přehřívat) netkané textilie nebo do juty. Důležité je, aby zakrývací materiál propouštěl světlo a mohla u rostlin nadále probíhat fotosyntéza. Máme-li tu možnost, velké vrstvy sněhu ze stromů a keřů setřásáme. Led nevadí, stejně jako sníh chrání před mrazivými větry, a až roztaje, rostlinu rovnou zavlaží.