Chceme-li, aby naše okrasné keře byly stále krásné a bohatě kvetly po dlouhá léta, měli bychom je kromě láskyplné péče řádně řezat. Některým je třeba jen odstranit omrzlé větve, případně tvarovat. Jiné zas vyžadují pravidelné seříznutí větví asi o třetinu. Další prosvětlení zahuštěné koruny. Ty, které chceme zmladit, potřebují radikální řez. Na jarní řez okrasných keřů je čas právě teď.
Většině okrasných keřů jarní řez celkově zlepší jejich zdravotní stav, zmladí je, esteticky vytvaruje a vyvolá bohatou násadu květů. Je ale třeba vědět, jak to dělat správně. Řez ve špatnou dobu vede k oslabení keře a zvýšení náchylnosti k chorobám. Pokud řez zcela vynecháme, keře budou mít přehuštěný nepěkný vzhled, budou se vyholovat a špatně pokvetou.
Poškození mrazem
Namrzlé a jinak poškozené větve řežeme až do zdravého dřeva. Jedině tak se řez rychleji zahojí. Jestliže namrzly keře, které řez nepotřebují, odstraníme jen zasažené části výhonků. Bez takového zásahu mohou keře onemocnět a zahynout.
Prosvětlení okrasných keřů
Neřezané keře se zahušťují, málo kvetou, od středu vyholují a vypadají zuboženě. Keř důkladně prohlédneme a pak odstraníme všechny větve, které jej zahušťují, pochopitelně i ty namrzlé nebo odumřelé. Ostatní větve zkrátíme a tím je vytvarujeme do požadovaného vzhledu.
Zmlazení keřů radikálním řezem
Starší bujně rostoucí keře, které špatně kvetou a nevytvářejí nové výhony můžeme zmladit radikálním hlubokým řezem. To znamená, že celý keř seřízneme několik centimetrů nad zemí. U citlivějších keřů můžeme řezat postupně – jeden rok odřízneme jeho nejstarší větve a další rok zbylé. Hluboký zmlazovací řez provádíme přibližně jednou za tři roky. Prodloužíme tak život starých bujně rostoucích keřů nejméně o třetinu.
Metoda jedné třetiny
Řežeme keře, které jsou starší tří let. Začátkem března, v době prvních náznaků rašení nových listů, které však nesmí být plně rozvinuté, seřízneme všechny větve o jednu třetinu. Tento řez provádíme každoročně, abychom měli zdravé a silné rostliny. Stejně seřízneme i odkvetlé raně jarní keře. Na tuto metodu velmi vstřícně reagují např.:
- Komule Davidova a Weyerova (Buddleja Davidii) – jarní řez přizpůsobíme aktuálnímu počasí. Vhodná doba je bezmrazá, neboť rostlina snadno namrzá. Pohybuje se mezi koncem února až polovinou dubna.
- Ořechoplodec klandonský (Caryopteris) – jeho výhony zkracujeme asi 30 cm nad zemí, keř pak hustě obroste. Namrzlé větvě po řezu mohou obrazit až hodně pozdě na jaře.
- Hortenzie (Hydrangea) – Hortenzii latnatá (H. paniculata) odstraňujeme jen odumřelé konce větví, ale Hortenzii stromkovou (H. arborescens) každým rokem seřízneme na tři očka nad zemí.
- Leycesterie (Leycesteria) potřebuje jarní hluboký řez.
- Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) Starší keře Ibišku mají často zahuštěné větve, které probereme, abychom keř prosvětlili. Loňské větve zkrátíme až o dvě třetiny. Radikální řez provádíme až v létě.
- Brslenu evropský (Euonymus europaeus) před rašením listů seřízneme větve o třetinu. Pokud rostlina namrzne, ořežeme větve až do zdravého dřeva. Bez problémů obrazí a rychle dorostou. Stálezelené brsleny můžeme pěstovat v různých tvarech podobně jako buxus, a to i v přenosných nádobách, takové pak řezem okrasně tvarujeme např. do koule.
- Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) – tyto stálezelené keře prosvětlujeme nebo zmlazujeme na jaře, ale tvarovací řez odložíme až na květen.
- Rododendrony a azalky (Rhododendron) – stálezelené rododendrony se upravují řezem málo. Radikálně zmlazujeme jen starší keře, a to v průběhu tří let. První rok zmladíme třetinu keře, další roky zbytek. Řežeme je asi čtyřicet centimetrů nad zemí.
- Růže velkokvěté (Rosa) každoročně seřezáváme na tři až pět oček slabší větve více, silnější méně. Pnoucím růžím jen mírně zastřihneme větve.
Další keře k jarnímu řezu
Obdobně řežeme i keře okrasné barevnou kůrou větví jako je např, Svída bílá (Cornus alba) i její kultivary s. výběžkatá a s. krvavá, různé Dříny (Cornus) a mnoho opadavých keřů v živých plotech.