Sněženka stejně jako Talovín zimní se dokáže probojovat sněhem, neboť jejich květy jsou mrazuvzdorné. Dříve sněženky patřily k našim nejrozšířenějším rostlinám, které ohlašovaly příchod jara. Dnes jsou, žel, řazené mezi ohroženou květenu a částečně chráněné druhy.
Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je vytrvalá cibulovina, z čeledi amarylkovitých, která vyrůstá koncem února a po pár týdnech vykvete. Z drobné cibulky vyrůstají dva až tři podlouhlé, tmavozelené 15 až 20 cm dlouhé listy a květní stvol s jedním listenem a převislým květem. Květy jsou bíle zbarveny, tvoří je tři vnitřní okvětní lístky a tři vnější, které mají zelený lem. Kvetou v únoru a březnu. Po odkvětu rostlina zasychá a zůstává jen cibulka. Sněženky kvetou v přibližně stejné době jako Bledule jarní nebo Talovín zimní.
Druhy a kultivary
Drobné cibuloviny Sněženky (Galanthus) rostou ve střední a jižní Evropě až po Kavkaz. V našich krajinách je nejznámější Sněženka podsněžník. Z ní byly vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se pěstují na zahradách. Dokonce máme už i plnokvěté kultivary. Sněženka Elwesova (Galanthus elwisii) má větší květy i listy a také kvete o něco dříve. Je vhodná i do sušších míst, dokonce i do skalek. Sněženka podsněžník ‚Flore Pleno‘ (G. nivalis ‚Flore Pleno‘) je kultivar, který se vyznačuje plnými květy.
Stanoviště
Sněženka v přírodě roste v humózní a vlhké půdě pod keři nebo mladými stromky v smíšených i lužních lesích, roklích a na loukách, a to na živných hlinitých půdách s dostatkem humusu a zvlhčovaných podzemní vodou.
Pěstování
Často se sněženky pěstují i na zahradách, kde časem mohou zplanět. Vysazujeme je do polostínu a do chladu, půda by měla být humózní a vlhká. Na zahradách s písčinou suchou půdou pěstování sněženek nebývá úspěšné. Sněženky podsněžník vysazujeme od konce léta do podzimu do hloubky asi 10–15 cm, vždy více najednou, vynikne tak jejich krása. Listy po odkvětu na jaře neodstraňujeme, ale počkáme až zcela uvadnou a zežloutnou. Péči tyto drobné cibuloviny téměř nevyžadují, nejlépe uděláme, necháme-li je v klidu.
Množení
Množí se cibulkami, které bývají v létě a na podzim několik centimetrů pod zemí, díky čemuž přežívají i teplejší období. Velké trsy dělíme hned po odkvětu, kdy jsou listy ještě zelené. Také se množí semeny, a to buď samovolně, nebo semínka odebereme z dozrálých tobolek a zasejeme na určené místo.
Použití a přínos
Skvěle se vyjímají jako husté, velkoplošné, kvetoucí koberce v podrostu dřevin. Sněženky oznamují příchod jara a jejich spatření nám koncem zimy určitě vylepší náladu. Patří mezi nejdříve kvetoucí rostliny. Upozornění: Sněženky jsou jedovaté. Nejvíce jedovatých alkaloidů je obsaženo v cibuli. Při požití mohou způsobit žaludeční potíže a při potřísnění kůže šťávou hrozí alergická reakce pokožky. Stejně tak jsou jedovaté i Bledule jarní, které kvetou souběžně.