Koncem zimy můžeme zejména ve starších zahradách v podrostu vzrostlých listnatých stromů nebo keřů spatřit celé koberce drobných, zářivě žlutých kvítků. Jsou to první poslové jara, kterým neublíží ani mráz, a někdy dokonce vykukují zpod sněhové přikrývky. Nízká žlutá kytička má název talovín zimní.
Talovíny jsou vytrvalé, 5 až 25 cm vysoké bylina. Každý citrónově žlutý květ má pod sebou zelený límeček z hluboce dělených listů. Listeny jsou přímo pod květem uspořádány v přeslenu, se široce čárkovitými úkrojky. Květy jsou jednotlivé, kvete v únoru a březnu a jeho takřka nerozlučnými sousedkami bývají často bílé sněženky. U nás asi nejznámější je Talovín zimní (Eranthis hyemalis), případně trochu robustnější hybridní E. tubergenii, jehož květy jsou o trochu větší. Talovín turecký Eranthis cilicica je o něco větší a listy má víc dělené.
Stanoviště
Rostlina vyžaduje slunné až polostinné stanoviště. Libuje si především v podrostu starších listnatých stromů nebo keřů, kde často s oblibou zplaňuje – samovolně se vysemeňuje a vyrůstá často i z povrchu štěrkovitých chodníků a cest.
Pěstování talovínů
Talovín je hlíznatá rostlina, na péči zcela nenáročná. Nejlépe se mu daří v běžných zahradních půdách, hlinitých, humózních a vlhčích nebo s lesní zeminou či listovkou, důležité je, aby zemina byla dobře propustná. Před výsadbou vložíme hlízy na noc do vody a poté je vysadíme a dobře přikryjeme rašelinou. Listy talovínu vytrvávají až do června, proto musíme při vyhrabování listí dávat pozor, abychom nepoškodili hlízy.
Množení
Talovín se množí hlízami, které se během léta vysazují asi 5 cm hluboko a ve vzdálenosti asi 10 cm, během několika let se rozroste do větších trsů. Talovín lze rozmnožit i semeny, ty vyséváme ihned po dozrání semen. Další variantu představuje dělení větších trsů koncem jara.
Použití a přínos
Talovín zimní vyséváme pod porosty stromů a keřů, kde je necháme zplanět. Anebo na obruby chodníčků, jezírek, případně i do skalek. V zimě, kdy sníh téměř není, rozzáří jinak smutné barvy zahrádek, které v tomto období mívají.
Upozornění
Jarní květiny jsou většinou jedovaté, obsahují v hlízách a cibulích alkaloidy (lycorine, galanthamin, tazetin). Talovín jich má dokonce více než ostatní. Na to bychom měli pamatovat při manipulaci s hlízami, jejich šťáva může vyvolat silné podráždění kůže. Nejen u lidí, ale i u hospodářských zvířat může požití rostliny vyvolat trávicí potíže, bolesti, koliky a srdeční slabost.