Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Vzácná lahůdková zelenina Kardy, Artyčok kardový je u nás poměrně málo známá, přestože se pěstovala již ve starověku. Vypadá tak trochu jako velký bodlák, je příbuzný s artyčokem, jen má daleko menší květy. Ke konzumaci se z rostliny používají především vybělené řapíky, které svou chutí připomínají chřest.
Pokračovat ve čtení „Kardy, Artyčok kardový – pěstování a recepty“
Mangold je lahodná listová zelenina s širokým využitím v kuchyni. Křehké listy můžeme používat jako špenát a šťavnaté řapíky jako chřest. Mangold je velmi dekorativní – může mít bílé, žluté nebo fialovočervené řapíky a kadeřavé nebo ploché listy. Má velmi příznivé účinky na zdraví, snadno se pěstuje a sklízet ho lze i pod sněhem. Na rozdíl od špenátu neobsahuje kyselinu šťavelovou a chutná i lidem, kteří špenát nemusí.
Pokračovat ve čtení „Mangold – pěstování a recepty“
Odedávna známe celer hlíznatý, kde konzumujeme zdužnatělé kořeny – bulvy, a nať v malém množství přidáváme do polévky. Řapíkatý celer je na našem trhu poměrně krátkou dobu. Byl vyšlechtěn z hlíznatého celeru, o odlišuje se od něj nenápadnou bulvou, ale mohutnou nadzemní částí se zesílenými dužnatými řapíky a nať z celeru listového. Konzumují se hlavně křehké řapíky, které mají výraznou aromatickou chuť, a to jak syrové, tak i tepelně upravené.
Pokračovat ve čtení „Řapíkatý celer – pěstování a předpěstování“
Mizuna je asijská listová zelenina, která se konzumuje čerstvá v podobě salátu nebo zeleninové oblohy, nebo tepelně upravená v omáčkách nebo dušená jako příloha. Snadno si ji vypěstujeme na zahrádce, kde postupně podle potřeby sklízíme jednotlivé listy, případně i celé růžice. Po sklizni znovu obráží, a tak nám zajišťuje cenné vitamíny celou sezonu. Na podzim můžeme celé trsy vyrýt, zasadit do květináčů a rychlit podobně jako třeba pažitku. Mizuna je velmi vhodná pro diabetiky i redukční diety, neboť obsahuje nepatrně cukru.
Pokračovat ve čtení „Exotická zelenina Mizuna“
Špenát setý je listová zelenina, která pochází z jihozápadní Asie a v Evropě se ve větší pěstuje asi od 14. století. Jeho obliba zejména u dětí nastala začátkem 20. století, o což se zasloužila ve velké míře kreslená postava s plechovkou špenátu nepřemožitelného Pepka námořníka.
Pokračovat ve čtení „Špenát setý – pěstování a recepty“
Příroda nám poskytuje vše, co ke zdraví potřebujeme. Nemáme-li zahrádku, stačí zajít do lesa či na louku, pokud možno neznečištěnou exhalacemi. Nalezneme zde spoustu planých rostlin vhodných ke kuchyňskému využití. Jednou z velmi užitečných bylin je překvapivě ten protivný žahavý plevel – kopřiva dvoudomá.
Pokračovat ve čtení „Kopřiva dvoudomá – v kuchyni a na zahradě“
Kadeřávek pochází z východního Středomoří, má rád chladnější a vyšší polohy a přezimuje. Řadí se mezi zeleninu s vysokým obsahem vitaminů, stopových prvků a minerálních látek. Je příbuzný kapustě, netvoří však hlávku, ale jeho listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Kadeřávek je otužilý a díky tomu můžeme sklízet čerstvou zeleninu i ze zasněžené zahrady.
Pokračovat ve čtení „Kadeřávek, Kapusta kadeřavá“