Zdraví a krása v přírodě i na zahrádce
Patison je zcela zvláštní druh dýně velice dekorativního tvaru. Zralý patison vypadá jako disk s vlnitým okrajem, nebo UFO, jak říkají Němci, v průměru má 10 – 20 cm a výšku 6 – 10 cm. Čím jsou plody mladší, tím jsou chutnější a lze je konzumovat i se slupkou. Jsou chutné, výživné, lehce stravitelné, pomáhají zlepšit látkovou výměnu a jsou vhodné při redukční dietě. Patisony si můžeme snadno vypěstovat na zahradě.
Pokračovat ve čtení „Patison – pěstování a recepty“
Odedávna známe celer hlíznatý, kde konzumujeme zdužnatělé kořeny – bulvy, a nať v malém množství přidáváme do polévky. Řapíkatý celer je na našem trhu poměrně krátkou dobu. Byl vyšlechtěn z hlíznatého celeru, o odlišuje se od něj nenápadnou bulvou, ale mohutnou nadzemní částí se zesílenými dužnatými řapíky a nať z celeru listového. Konzumují se hlavně křehké řapíky, které mají výraznou aromatickou chuť, a to jak syrové, tak i tepelně upravené.
Pokračovat ve čtení „Řapíkatý celer – pěstování a předpěstování“
Cibule šalotka má oproti běžné kuchyňské cibuli výhodu tu, že je jako rostlina vytrvalá a mrazuvzdorná. Můžeme ji tedy pěstovat na záhonu, kde se průběžně rozrůstá, a mít i v zimě k dispozici čerstvou cibuli i zelenou nať, která se také konzumuje. Chuť má jemnější než cibule kuchyňská, chybí jí typicky palčivá chuť.
Pokračovat ve čtení „Cibule šalotka – pěstování a využití v kuchyni“
Plané růže vytvářejí nádherné jednoduché květy, ze kterých se na podzim vyvíjejí červené šípky. Bohatě kvetoucí keře dokáží i na zahradě vytvořit romantická voňavá zákoutí. Kytice se zralými šípky rozjasní náš byt. Šípky poskytují potravu ptákům a nám lidem potřebné vitamíny. Navíc si z nich můžeme připravit ovocné víno, báječnou marmeládu a z ní pak vařit vynikající šípkovou omáčku, z květů růží uděláme lahodný sirup.
Pokračovat ve čtení „Šípky léčí i chutnají“
Na rozdíl od lesních borůvek tvoří kanadské borůvky rozložité keře dorůstající až dvou a půl metru, které se dožívají desítek let. Plody jsou obzvláště velké a z jednoho vzrostlého keře jich sklízíme až pět kilogramů. Po celou sezónu si můžeme užívat borůvek na koláčích, v dortech, v ovocných knedlíkách, na lívancích, v koktejlech… A co nesníme, zmrazíme nebo zavaříme – kompoty, marmelády, povidla a sirupy. Borůvky, i ty kanadské, nám prodlužují život a chrání nás před stařeckou demencí a taky napomáhají k hubnutí.
Pokračovat ve čtení „Kanadské borůvky – pěstování a recepty“
Lilek čili baklažán, baklažán, lampion a kdoví, kolik krajových jmen vlastně má, je dužnatá bobule kulovitého, vejčitého nebo válcovitého tvaru. Barva dužniny je smetanově bílá, ovšem pokožka kromě nejrozšířenější tmavě fialové barvy může být zbarvena bíle, zeleně nebo žlutě. Lilek obsahuje množství zdraví prospěšných látek a lze z něj připravit kulinářské pochoutky.
Pokračovat ve čtení „Lilek čili baklažán – pěstování a recepty“
Granátové jablko je u nás dosud poněkud exotické ovoce s korunkou o velikosti pomeranče. Kůru má zlatočervenou a uvnitř jsou v ochranných blánách rubínově červená semínka velikosti podobné rybízu. Kůra i vnitřní blány jsou hořké, je nutné je odstranit. Granátovník, na kterém tato jablka rostou, si můžeme sami vypěstovat, nejlépe ve velké přenosné nádobě.
Pokračovat ve čtení „Granátové jablko pro zdraví a recepty na jeho přípravu“
Růžičková kapusta je hodnotná přezimující zelenina, která odolává mrazu až do – 17 °C. Má vegetační dobu tak dlouhou, že ji můžeme sklízet až v předjaří dalšího roku. Povrch listů je totiž pokryt voskovým povlakem s ochrannou funkcí proti zimě. Růžičková kapusta má mnoho příznivců i odpůrců. Říká se, že když se ji nenaučíme jíst v dětství, nebude nám chutnat ani v dospělosti. A to je velká škoda, protože růžičky kapusty prospívají nejen našemu organismu, ale i duševnímu zdraví.
Pokračovat ve čtení „Růžičková kapusta – jak ji pěstovat a co z ní vařit“
Brukev, kedluben, kedlubna získává rok od roku na své popularitě a již patří mezi oblíbené zeleniny. Tuto typickou domácí zeleninu je snadné vypěstovat takřka na jakékoli zahradě, její kvalita však závisí od kvality půdy, zálivky a období, kdy ji pěstujeme. Křehká křupavá zelenina je vhodná k přímému konzumu, do salátů i k tepelné úpravě.
Pokračovat ve čtení „Kedlubna – pěstování a recepty“
Ostružiny jsou lahodné plody ostružiníku, který roste ve volné přírodě. Jeho vyšlechtěné odrůdy zaujímají společně s maliníky a přechodovými druhy malinoostružiníky pevné místo při pěstování v ovocnářské části zahrad. Možná není příliš známá další funkce, k níž se ostružiníky využívají – tvoříme z nich na jednoduchých konstrukcích živé ploty, předěly částí zahrady nebo zelené stěny pergoly. Z ostružin můžeme podle receptů připravit vynikající pochoutky, které jsou navíc zdraví prospěšné.
Pokračovat ve čtení „Ostružiny – pěstování, tvarování a recepty“