Ostružiny – pěstování, tvarování a recepty

Ostružiny jsou lahodné plody ostružiníku, který roste ve volné přírodě. Jeho vyšlechtěné odrůdy zaujímají společně s maliníky a přechodovými druhy malinoostružiníky pevné místo při pěstování v ovocnářské části zahrad. Možná není příliš známá další funkce, k níž se ostružiníky využívají – tvoříme z nich na jednoduchých konstrukcích živé ploty, předěly částí zahrady nebo zelené stěny pergoly. Z ostružin můžeme podle receptů připravit vynikající pochoutky, které jsou navíc zdraví prospěšné.

Ostružiník (Rubus fruticosus) známe z okrajů lesů, z pasek i z luk. Jeho pichlavé šlahouny nás dokážou pěkně poškrábat, když bloumáme lesem v naději, že najdeme hříbky. Kulturní typy pocházejí především ze Severní Ameriky. Keř je nenáročný, pouze vyžaduje chráněnou polohu, nejlépe jižní expozice a slunečné stanoviště. Na ovocnářské zahradě dáváme přednost vyšlechtěným beztrnným druhům. Ostružiníky se dají pěstovat na jakékoliv opoře, stejně jako maliny.

Živé ploty a zástěny z ostružiníku

Pro tvorbu živých plotů je vhodná odrůda Ostružiník japonský (Rubus Ploenicolasius), který je jako rostlina velmi ozdobný, Beztrnná ostružina (R. Thornfree) a další poléhavé typy ostružiníku a malinoostružiníku. Nejprve pro ně vybudujeme opěrnou konstrukci, na plot většinou stačí natáhnou dva dráty, a teprve pak rostliny vysadíme a pěstujeme. Opora poléhavých a popínavých druhů je nutné z důvodu, aby se nově vyrůstající, ještě nezdřevnatělé bylinné prýty ostružiníku nevylamovaly. Šlahouny vědomě vedené k zemi mohou zase tvořit velmi zajímavý půdní pokryv, dekorační krycí prvek. Beztrnné ostružiny vypadají velmi dekorativně, Je to polokeř, jehož výhony dorůstají délky až 3 m. Zajímavé jsou i tím, že listy vytrvávají na rostlině přes zimu.

Druhy a odrůdy

• Ostružiník japonský, Rubus Ploenicolasius, je popínavý, opadavý, samosprašný keř, jehož šlahouny jsou pokryty množstvím drobných ostnů a štětin, které ale nejsou tak pichlavé. Můžeme s nimi manipulovat i bez rukavic. Plody jsou drobnější než ostatní ostružiny, jsou višňově červené barvy a lahodné chuti.
• Beztrnná ostružina Thornfree je pozdní odrůda ostružníku. Má černé, střední velké, silně aromatické plody vynikající sladkokyselé chuti, které začínají dozrávat od září. Vytváří výhony, jenž vyvazujeme nebo k nim připevníme oporu. Ostružina Thornfree je vhodná do teplejších a středních poloh.
• Ostružina Wilsonův raný je vzpřímeně rostoucí ostružiník. Má menší, pevnější plody, které méně voní, ale zato jsou sladší. Tento ostružiník nepotřebuje velkou oporu ani vyvazovat, výhony můžeme pouze zastrkovat mezi dva dráty.
• Ostružina Theodor Reimers je osvědčená a spolehlivě plodící odrůda se silně vonícími černými plody.

Pěstování ostružin

Ostružiníky nejlépe prospívají v hlubokých humózních půdách, ale spokojí se i s chudými a kamenitými. Přezimují vcelku bez problému, pokud teplota neklesne pod – 25°C. Beztrnné ostružiny jsou na vymrzání o něco náchylnější, proto je zejména chladných polohách zakrýváme chvojím nebo slámou. Ostružiny vysazujeme ve vzdálenost asi 3 m, pro živé ploty něco přes metr. Bujně rostoucí odrůdy s výhony, které dorůstají až šesti metrů vyvazujeme k opoře. Kromě plotu, zástěn a pergol můžeme natáhnout vodící drátěnku podél zdi a nechat po ní pnout ostružiny, maliny i malinoostružiny. Bohatou násadu plodů podpoříme na začátku vegetace pravidelným hnojením a případně i zálivkou. Ostružiníky nejvíce plodí na dvouletém dřevě. Plody sklízíme postupně, většinou od srpna do konce září.

Řez ostružin

Základem úspěšného pěstování ostružiníku je pravidelný řez, který zvyšuje násadu plodů a bez nějž by vznikalo husté, téměř neproniknutelné a málo plodící houští. To je sice vhodné pro ploty, které nás mají chránit před vetřelci, ale i ty musíme pravidelným řezem udržovat v určitém tvaru. Mladé pruty sestřihujeme ihned po vysazení na délku 20 až 30 cm. Z kořenů pak necháváme vyrůst každoročně šest mladých silných výhonů, ostatní odstraníme. Šlahouny z paždí listů v létě zkrátíme na dva až tři pupeny. V září, po sklizni, odstraníme všechny odplozené větve těsně nad zemí a také zkracujeme jednoleté výhony, aby dřevo před zimou dobře vyzrálo. Na jaře řežeme jen namrzlé a uschlé dřevo.

Množení

S množením ostružiník většinou problémy nemá, spíše naopak. Snadno se množí hřížením nebo z polovyzrálých řízků. Pěstitelé mají občas problém, jak zamezit rozrůstání se ostružiní po zahradě. Dobrým tipem je výsadba do betonových nebo jiných velkých pěstebních nádob.

Ostružiny a zdraví

Ostružiny mají mimořádně vysoký obsah vitaminu C a šťáva z nich vyrobená pomáhá regenerovat organismus. Kromě C vitamínu obsahují provitamin A, vitaminy skupiny B, vitamin E a K, třísloviny, pektin, vlákninu, draslík, fosfor, vápník, hořčík a železo. Ostružiny a výrobky z nich pomáhají při nachlazení a chřipkách, chrání před volnými radikály a žilním onemocněním, snižují krevní tlak, mají protisklerotický a protizánětlivý účinek, jsou účinné při léčbě zvětšené štítné žlázy.

Recepty 

Ostružinový sirup

Ostružiny rozmačkáme, vložíme do sklenice od okurek a postavíme na okenní parapet na slunce, kde je necháme kvasit 5 – 6 dní. Poté šťávu přes řídké plátno přecedíme, a to tak, aby zbyly jen jadérka. Necháme ji 24 hodin stát, pak opatrně slijeme (usazeninu použijeme třeba do marmelády). Na 1 litr šťávy přidáme 1 kg cukru a vaříme asi 10 minut. Horkou šťávu plníme do vypařených lahví a ihned zazátkujeme.

Sypaný ostružino-tvarohový koláč

Ostružiny, 2 tvarohy, 2 vejce, trochu mléka, 2 šálky polohrubé mouky, 1 šálek cukru, ½ prášku do pečiva, vanilkový cukr, skořicový cukr, máslo nebo Hera, olej na vymazání formy.

V jedné nádobě namícháme suchou směs z mouky, cukru, vanilkového cukru a prášku do pečiva. V jiné nádobě rozmícháme tvaroh s vejci, cukru, ½ vanilkového cukru a s trochou mléka, aby vznikla krémová konzistence. Vymastíme koláčovou nebo dortovou formu a po dnu rovnoměrně rozsypeme půlku suché směsi. Na ni opatrně rozprostřeme půlku tvarohu, ostružiny a druhou půlku tvarohu. Na něj pak rovnoměrně nasypeme zbylou půlku suché směsi. Poklademe tenkými plátky másla/Hery a posypeme skořicovým cukrem. Pečeme na 180 °C asi 30 minut.

Rosol z ostružin

400 ml šťávy z ostružin vaříme za stálého míchání se 100 g cukru asi 10 minut. Pak vmícháme 30 g práškové želatiny a mícháme do rozpuštění. Horké nalijeme na plech, necháme ztuhnout, ozdobně nakrájíme a obalíme v krystalovém cukru. Anebo rosol nalijeme do misek s ovocem a dozdobíme třeba šlehačku.