Šípky léčí i chutnají

Plané růže vytvářejí nádherné jednoduché květy, ze kterých se na podzim vyvíjejí červené šípky. Bohatě kvetoucí keře dokáží i na zahradě vytvořit romantická voňavá zákoutí. Kytice se zralými šípky rozjasní náš byt. Šípky poskytují potravu ptákům a nám lidem potřebné vitamíny. Navíc si z nich můžeme připravit ovocné víno, báječnou marmeládu a z ní pak vařit vynikající šípkovou omáčku, z květů růží uděláme lahodný sirup.

Divoké šípkové, neboli plané růže (Rosa canina) jsou keře, dosahující dvou až tří metrů. Větve mají trnité, obloukovitě převislé, květy vonné, v barevné škále od bílé po tmavě růžovou. Jejich plody – červené šípky – bývají 2 – 3 cm dlouhé a obsahují množství chlupatých nažek, které při zpracování šípků nepříjemně píchají.

Druhy planých růží

Plané růže jsou vhodné i pro pěstování v zahradě. Patří sem druhy a odrůdy: Růže polní (Rosa arvensis); Růže šípková (R. canina); Růže sivá (R. glauca) je méně trnitá, kvete karmínově červeně; Růže páchnoucí (R. foetida); Růže galská (R. gallica) má vonné růžové a červené květy; růže Moyesova (R. moyesii) má sametově temně červené květy a nažloutlé trny; růže vinná (R. rubiginosa), Růže svraskalá (R. rugosa), Růže Hugova (R. hugonis) má světle žluté květy a nejčasněji rozkvétá. Většina těchto růží má šípky oranžové a červené, ale najdou se i růže, které mají šípky žluté, hnědé a nebo černofialové.

Sběr a sušení

Výhodou šípkových růží je, že ke sběru se hodí všechny druhy, a to i včetně Růže svraskalé (Rosy rugosy). Vyzrálé, jasně červené a tvrdé šípky sbíráme v září a v říjnu. Takové se hodí na sušení, a z těch si pak připravujeme čaj. Šípky, které přejdou prvními mrazíky, jsou zas ideální k výrobě marmelád a omáček, nebo jsou velmi sladké. Šípky sušíme v tenkých vrstvách na dobře větraném místě, případně je dosoušíme v sušičce nebo v troubě do 50 °C. Při vyšší teplotě mohou zčernat a ty je třeba vyřadit. Sušení urychlíme namáčknutím plodu. Dobře usušené plody mají červenou barvu a při zmáčknutí praskají.

Obsahové látky

Šípky obsahují vysoké množství vitaminu C (100 g šípkové dužniny ho obsahuje 500 až 1500 mg). Dále obsahují vitamíny A, K, beta karoten, PP, niacin, B1 a B2, třísloviny (taniny), pektin, sacharidy, sorbitol, kyseliny jablečnou a citronovou, éterické oleje, cukry. Také důležité minerální látky jako je draslík, vápník, sodík, hořčík, železo a fosfor.

Co pomáhá šípek léčit

Šípky zná lidové léčitelství již od raného středověku. Šípkový čaj pozitivně působí při jarních únavách či chřipce. Šípky jsou pro vysoký obsah vitaminu C, rutinu a vápníku nejlepším přírodním lékem proti paradentóze a onemocnění dásní. Kyselina nikotinová obsažená v šípku pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a zabraňuje tvorbě lipoproteidů, které cholesterol nesou. Ve velkých dávkách rozšiřuje niacin cévy, čímž snižuje vysoký krevní tlak. Sirup z korunních plátků růží pomáhá při horečkách a ledvinových chorobách.

Recepty se šípky

Nejznámější je patrně šípkový čaj. Jednoduše zalijeme čerstvé nebo sušené šípky vroucí vodou a necháme je vyluhovat. Sušené šípky je dobré trochu podrtit.

Šípkové víno

Ingredience: 1,5 l čerstvých šípků, 1,5 kg cukru, 3 l vody.

Postup: omyté zralé šípky zbavíme okvětí a stopek. Potom je na obou koncích nařízneme ostrým nožem. Svaříme vodu s cukrem. Šípky vložíme do velké skleněné lahve od okurek a zalijeme je vychladlým cukrovým nálevem. Láhev uzavřeme kvasnou zátkou s bublátorem a na teplém místě necháme kvasit, dokud všechny šípky nepadnou na dno. Tento proces trvá asi dva měsíce. Poté již jen stačí, abychom vzniklou kapalinu – tedy víno – stočili hadičkou do lahví s pevným uzávěrem, které nejlépe položené uložíme do chladna. Šípkové víno zraje ještě 4 – 6 měsíců.

Sirup z růžových květů

Ingredience: 1  l vonných růžových květů (z různých druhů růží), 2 l vody, 2,5 kg cukru, šťáva ze 4 citronů.

Postup: Čisté korunní plátky spaříme a přikryté necháme 12 hodin vyluhovat. Poté přecedíme, vymačkáme, zahříváme a přisypáváme cukr. Mícháme, dokud se všechen nerozpustí, ale nevaříme. Přilijeme scezenou citronovou šťávu a horký sirup nalijeme do vypařených lahví.

Šípková marmeláda

Asi nejobtížnější je odstranit z šípků semínka. Nejsnáze to jde, když šípky rozpůlíme a pod vodou, obrácenou stranou lžičky semínka vydloubeme.

Ingredience: Na každých 100 g šípkové kašoviny dáváme 50 g cukru, můžeme přidat hřebíček a citrónovou kůru.

Postup: Zralé, ale pevné šípky opláchneme, odřízneme stopku a bubáka, rozpůlíme je a odstraníme semínka. Co nejdříve je vhodíme do vařící vody, aby zbytečnou oxidací neztrácely vitamín C. Vody dáme jen tolik, aby šípky byly potopené. Přidáme hřebíček a kůru z citronu. Vaříme asi 10 minut. Když změknou, rozmixujeme je i s vodou, ve které se vařily, a poté je ještě prolisujeme jemným sítem. Anebo prolisujeme odšťavňovačem. Získáme kašovinu, kterou si zvážíme. Přidáme odpovídající množství cukru a povaříme dalších asi deset minut. Marmeládu nalijeme do čistých a vypařených skleniček (raději malých), zavíčkujeme a obrátíme vzhůru nohama. Necháme tak do vychladnutí. Případně je můžeme i sterilizovat, ale jen krátce, asi 10 minut. Domácí šípková marmeláda se používá především pro přípravu šípkové omáčky, ale lze s ní zacházet i s jako každou jinou marmeládou.

Šípková omáčka

Igredience: 70 g másla, 70 g hladké mouky, vývar nebo horká voda s masoxem, 3 hřebíčky, bobkový list, kůra a šťáva z 1 citronu, sůl, 150 g šípkové zavařeniny, 100 ml bílého vína.

Postup: Z másla a mouky usmažíme světlou jíšku. Podlijeme vývarem, přidáme koření, nastrouhanou citrónovou kůru, sůl a krátce povaříme. Přidáme šípkovou marmeládu, citrónovou šťávou, víno a ještě asi 10 minut povaříme. Plátky masa nebo kuřecí závitky vložíme do omáčky a necháme je prohřát. Šípkovou omáčku podáváme s bramborovými kroketami nebo houskovým knedlíkem.