V posledních letech bývají v květnu horka jako uprostřed léta. Ale vše je zelené a v květu. Přesto bychom neměli výsadbu choulostivějších rostlin uspěchat a opravdu s ní počkat až na druhou polovinu května, tedy až po „Ledových mužích“, po kterých můžeme sít a sázet ven opravdu všechno. Zahrada v květnu zahrádkáře zaměstnává snad nejvíce z celého roku.
Na začátku jara – v květnu – bude třeba často odplevelovat záhony, chránit rostliny před škůdci, bude-li sucho, měli bychom sazenice zalévat. Také vysazujeme předpěstované nebo nakoupené sazenice, mulčujeme, připevňujeme rostliny k opěrám a vykonáváme spoustu další práce, při které si odpočineme od počítačů. Spoustu věcí si můžeme promyslet, a když to nebudeme přehánět, budou zahradnické práce příjemným relaxem.
Okrasná zahrada
V okrasné zahradě vyséváme rychle rostoucí a pozdně kvetoucí letničky. Semenáčky otužilých letniček protrháme a pravidelně zaléváme. Na zahradu vysadíme předpěstované sazenice květin ze skleníků, pařenišť, případně z pěstíren za okny. Je čas připravit všechny rostliny, které budeme pěstovat v nádobách, a to včetně balkónových truhlíků na okna, aby včas zakořenily. V polovině měsíce je pak můžeme umístit ven.
Výsadby a řez
Pokud chceme rozmnožit některé trvalky (například Vlčí bob a stračky), je správný čas na odebrání řízků. Zaštípneme velkokvěté chryzantémy, vyštípneme růstové vrcholy keříkových fuchsií a zastřihneme v zimě kvetoucí vřesovce. U velkých rostlin se postaráme o opěrné tyče a další opěrné konstrukce. Průběžně kontrolujeme rostliny, zda nejsou napadeny škůdci a ihned zasáhneme. Dokončíme střih tvarovaných jehličnanů, případně vysadíme nové. Je-li dostatek závlahy, můžeme ještě sázet okrasné stromky a keře a zakládat květinové záhony z trvalek. U nově vysázených rostlin vždy náležitě zkrátíme nadzemní část, aby byla v souladu s velikostí kořenů. Do jezírek můžeme vysadit lekníny a další okrasné vodní rostliny. Také můžeme vysadit pobřežní a bahenní rostliny kolem vodních prvků v zahradě.
Trávník
Zahrada v květnu znamená i péči o trávník. Pravidelně sečeme okrasné trávníky, a to nejdéle po čtrnácti dnech. Také je podle potřeby je zavlažujeme. Koncem měsíce posečeme také ty trávníky, v nichž rostou zplanělé jarní cibuloviny. Výši nožů sekačky nastavíme co nejvýš.
Zelenina
Začátkem měsíce sejeme do hnízd okurky, cukety a fazole. Měly by vzejít až po posledním ochlazení. Vysejeme také letní kultury mrkve, salátu, košťálovin, hrášek. Po „Zmrzlých“ zasadíme sazeničky rajčat, paprik, dýní, cuket, melounů, okurek, lilků, celeru, patisonů a dalších teplomilných zelenin. Pravidelně kontrolujeme zdravotní stav zeleniny, podle potřeby ji ošetřujeme proti náletům dřepčíků, mšic nebo bělásků. Jestliže na okraje zeleninových záhonů vysadíme afrikány, spousta škůdců se k nim ani nepřiblíží. Jednotíme zeleninu, kterou jsme vyseli brzy zjara, například mrkev, petržel, pastinák, mák, setou cibuli, ředkvičky, salát… Někde již sklízíme ředkvičky, kedlubny, salát, hrášek nebo třeba přezimující cibuli zelenačku. Uvolněné záhony ihned osázíme dalšími kulturami, abychom využili jarní vláhy.
Bylinky
Zahrada v květnu znamená i výsevy zeleného koření pro kuchyňskou potřebu: kopr, majoránka, koriandr a další. Polovině května sázíme sazenice bazalky, meduňky, máty, rozmarýnu, šalvěje a dalšího koření.
Ovocné stromy
V květnu jsou v plné činnosti půdní organismy a dochází k napadení ovocných stromů. Šíří se plísňové choroby. Někteří pěstitelé jsou přesvědčeni, že příroda si pomůže sama, ale většinou si nepomůže a jen přijdou o část přírody, nebo o celou. Rozlišujeme dvě skupiny napadení rostlin:
Choroby a škůdci
- plísňové choroby, padlí, monilie, strupovitost apod. : Proti těmto chorobám zasahujeme preventivně a stromy i keře ošetřujeme alespoň dvakrát, vždy po čtrnácti dnech. Proti strupovitosti stříkáme hned po odkvětu. Stejně ošetřujeme angrešty proti Americkému padlí přípravkem BioTon. Vzhledem k tomu, že ovoce budeme sklízet za delší čas, jsou vhodné systémové přípravky Baycor 25 WP, Punch 10 EV, Topas C 50 WP apod. s dlouhou ochrannou lhůtu. Proti infekci nazvané rez hrušňová je vhodný hlubší řez a postřik Topasem C 50 WP, který po deseti dnech opakujeme. Můžeme použít i přípravky proti strupovitosti Dithane M 45, nebo Saprol.
- škodlivý hmyz: Většina hmyzích druhů přezimuje v různých stadiích v zemi, pod kůrou stromů, v listí, v objektech apod. Hmyz je fyziologicky přizpůsoben snášet stav strnulosti bez příjmu potravy a tím přežije i silné mrazy. V době poklesu teploty pod 10 °C, přestává konzumovat potravu, poklesem obsahu vody se mění v jejich tělech koncentrace solí a nehrozí tak poškození jejich buněk uvnitř těla. Hmyz přezimuje v podobě oplodněných samiček, nakladených vajíček, v kuklách apod. Sad bez škůdců a nečervivé ovoce vyžaduje důsledné ošetření. Proti škodlivému hmyzu nestříkáme preventivně, ale až při napadení, a to pouze lokality s větším výskytem parazita. K signalizaci náletu využijeme feromonové lapače a lepové desky příslušné barvy na odchyt předpokládaného škůdce. Výjimkou je preventivní ošetření plodů jablek proti obaleči jablečnému (červivost). Je odpozorováno, že motýl, který přezimuje zakuklen v kůře stromu, vylétává, pokud následují po sobě tři noci s teplotami okolo 18 °C. Motýl klade vajíčka do květů a později na plůdky. Z vajíček se líhnou larvy. Jejich vývoj pokračuje v plodech, které opouští po pádu na zem. Pak šplhají po kmenu nahoru, kde se zakuklí. Z řezů můžeme regulovat zahušťující výhony broskvoní. Od druhé poloviny měsíce přihnojujeme plným hnojivem (např. Cereritem) ke stromům. Po přihnojení stromy zalijeme, aby se živiny dostaly ke kořenům.