Stojíme před velkým úkolem vytvořit zahradu z planiny, a to buď kolem již dostavěného domu, nebo u chalupy či chaty. Máme určitou představu, jak by měla naše zelená oáza klidu vypadat, a máme i prostředky na nákup rostlin, nebo dobré sousedy, od kterých získáme sazeničky, řízky a semínka… Jak to ale udělat, odkud začít a na co pamatovat při plánování zahrady hned na samém začátku.
Plánování bychom měli začít důkladným rozmyšlením, jakou funkci by vlastně naše zahrada měla plnit nejen v blízké budoucnosti, ale i v té vzdálenější. Bezesporu přitom musíme přihlédnout i k tomu, kolik peněz a také kolik volného času jsme schopni a ochotni do tvorby zahrady investovat. Záleží i na poloze, složení půdy a na dalších aspektech.
Otázky, které nám pomohou s plánováním
- Čemu bude zahrada sloužit, zda pro okrasu a pro posezení při grilování, nebo k samozásobení ovocem a zeleninou, pro sportování, pro hry dětí, pro zvířata, anebo od všeho trochu;
- kdo všechno bude zahradu užívat, zda jen my, běžná či rozvětvená rodina nebo ještě větší společnost;
- na kolik opticky oddělených částí zahradu rozdělíme, aby spolu jednotlivé celky ladily;
- jak bude zahrada spojená s domem, bazénem, altánem, letní kuchyní a případně dalšími prostorami;
- jak velký prostor osázíme.
Vycházíme z velikosti pozemku
Na velké ploše experimentujeme velkoryseji než na malé zahrádce, kde musíme přemýšlet o její funkci. Na pozemek u domu o velikosti 200-300 m2 vměstnáme tak sotva malé sezení pod pergolou, přenosný gril a maximálně dětské pískoviště nebo bazének. To vše mezi květinami, několika kvetoucími keři. Okrasné jezírko, bazén, trávník na sportovní hry nebo užitkovou zahradu sem s největší pravděpodobností nedostaneme. Zato na velké ploše můžeme realizovat nejrůznějších přání a snáze zde také později vykompenzujeme případné omyly. Čím je plocha menší, tím více prvků vypusíme a soustředíme se na to, co je pro nás opravdu důležité. Jsme-li vášnivými zahrádkáři, neobejdeme se bez záhonků. Prostor osázíme květinami. Nevytváříme tu ani plochu pro sportovní hry, stačí lavička na čtení a děti pošleme raději na hřiště. Uvažujeme v delším čase: jak stárneme, mění se i naše požadavky na zahradu. Nezměníme ze dne na den, a pokud ji nezaložíme dlouhodobě, plýtváme časem i penězi.
Zahrada s duší
Dříve zahrada sloužila především pro pěstování ovoce, zeleniny, brambor. Na části zahradě bývaly i slepice, králíci, husy a další drobné domácí zvířectvo. Současná zahrada vypadá jinak – slouží především pro pobyt venku. Pak na ploše převažuje trávník. Zahrada by měla sloužit především našemu odpočinku, proto před tím, aby byla perfektní, dáme přednost tomu, abychom se na ní cítili příjemně. Pokud účelně propojíme obytnou část a venkovní plochu, exteriér se stane prodloužením našeho příbytku. Duše zahrady vyjadřuje náš vztah k sobě, k ostatním lidem i k přírodě.
Soulad s okolím
Přestože je zahrada ukrytá za plotem, není nikdy zcela izolovaná od okolí. Proto je důležité, aby byla v estetickém souladu nejen s domem, ale i s širším okolím. Zahrada má být dominantním, ale nikoliv rušivým prvkem na daném místě. Jinak vypadá zahrada městská, jinak venkovská, jinak obytný dvorek. Zahrady v hustě obydlených místech jsou většinou různorodé, mísí se zde více stylů, v těsném sousedství s volnou krajinou musíme být tvůrci citliví a obezřetní. Zahrada na rozdíl od staveb nemá nikdy konečnou podobu, biologické prvky jsou stále proměnlivé a mění se i naše potřeby a síly. Vytvořme si zkrátka zahradu, kterou potřebujeme a současně i zapadne do okolního prostředí.
Co nás zahrada bude stát
Měli bychom si určit, kolik času můžeme a chceme průběžně zahradě věnovat. Při velkém zaneprázdnění, nevkládáme do zahrady prvky, na něž fyzicky či finančně nestačíme. Zahrada má být místem odpočinku, ne plantáží s otroky. Pokud na to máme, rozhodneme, co chceme dělat sami a které práce svěříme zahradnické firmě. Že trávník pokosí dospívající potomek, na to nelze spoléhat (případně nás to přijde draho). Udržovaná zahrada je samozřejmostí, a dobře založená zahrada s trvalými prvky (okrasné stromy, keře, trvalky a trávník) vyžaduje údržbu jen velmi malou. Zato skalka či jezírko již vyžadují pozornosti víc. Větší vstupní investice u netvarovaných stromů a keřů se později minimalizují. Trávník potřebuje stálou péči, pravidelné kosení, závlahu, hnojení, ošetření herbicidy. Při plánování zahrady zohledníme i polohu a místní klimatické poměry, podle nichž vybíráme rostliny. Jinou skladbu vyžaduje výsušná nížina, jinou podhůří. Dalším důležitým aspektem pro kalkulaci nákladů je dopravní dostupnost a cena zálivkové vody.
Plánek zahrady
Poté, co si ujasníme svá přání a skutečný účel, přistoupíme k jejímu bližšímu rozčlenění a přesnému plánování zahrady. Nabízí se nám dvě základní možnosti: můžeme být autory návrhu, nebo touto prací zahradního architekta. Schůdné řešení je v propojení obou možností, kdy základ vymyslíme sami a svou představu pak probereme s odborníkem, nebo ho přímo pověříme sestavením plánku. Kvalitně založená zahrada nevznikne za noc ani po přečtení tematické knížky. Hlavně nesmíme náš projekt tvořit chaoticky a míchat v něm různé styly a postupy. Základní kostra plánu a kosterní výsadby by měly po dlouhou dobu zůstat neměnné. Nespěcháme, díváme se lidem přes ploty, hledáme inspiraci a utvoříme si přesnou představu toho, co chceme.