Živé ploty pro naše klima

několik druhů keřů použitých k tvorbě živých plotů
Druhy živých plotů, foto med

Živé ploty mohou být opadavé (z listnatých keřů) a neopadavé (jehličnany, stálezelené), a také jednodruhový, anebo namíchaný z více druhů keřů). My takový plot můžeme buď nechat růst volně nebo ho pravidelně a pečlivě stříhat. Ne ale každý keř je vhodný pro naše klimatické podmínky. Oleandrové nebo ibiškové živé ploty, které obdivujeme například v Řecku, u nás prostě zimu nepřežijí. Nejlépe se bude dařit těm, které zde rostly odedávna.

Pokud se pro živý plot rozhodneme (o tom, jak ho vysadit jsme psali ZDE), musíme rozhodnout, zda chceme plot volně rostoucí nebo tvarovaný. Fakta jsou následující:

tavolník, Spirea niponica
Tavolník, foto med
  • o volně rostoucí živý plot se téměř nemusíme starat, zato však zabere dost místa, neboť roste poměrně do šířky;
  • tvarovaný živý plot zabere mnohem méně místa, zato nás stojí dost času a práce, neboť vyžaduje pravidelnou údržbu. O tom, jak plot stříhat, píšeme ZDE.

Požadavky na živý plot

volně rostoucí živý plot
Forzýtie, foto med

Od živého plotu po obvodu zahrady očekáváme především dostatečnou neprůhlednost a pokud možno i neprostupnost. Pokud plot posílíme drátěným pletivem s velkými oky, dřevina s ním po čase splyne. Použít můžeme dřeviny opadavé nebo neopadavé – stálezelené, což však neznamená, že třeba u volně rostoucího plotu musí nutně jít o jednolitou zelenou masu: existují přece kultivary zbarvené v různých tónech zelené, ale také purpurové či zlatožluté.

Listnaté opadavé a stálezelené ploty

Vynikající opadavé listnáče pro živé ploty u nás představují například habr a buk. Rostou rychle a jsou odolné, přičemž habrový živý plot je mezi listnáči unikátní: i v zimě zůstává neprůhledný díky zlatě zbarveným zaschlým starým listům, které opadají až s příchodem nových jarních listů.

Buk lesní

Buk lesní, foto med

Buk lesní (Fagus syvlatica L.) je dřevina, které vyhovuje každá normální zahradní půda kromě jílovité. Stanoviště má rád slunečné i polostinné. Vyskytuje se od nížin po hory až do výšky asi 1500 m. Buk lesní má některé nádherné kultivary, například červenolisté. Pro živý plot ho vysazujeme do sponu přibližně 50 cm. Plot z buku stříháme na výšku 2 – 3 metrů, poprvé v červnu až červenci, podruhé v březnu. Roční nárůst představuje asi 40 cm.

Habr obecný 

Habrový živý plot, foto med

Habr obecný (Carpinus betulus L.)  vysazujeme na slunečné až polostinné stanoviště do hlinité, na živiny bohaté půdy, ale snáší i půdy jílovité. Habr lze velmi dobře ořezávat, tvarovat, snese i velmi radikální řez. Nevymrzá. Udržujeme ho ve výšce 1 – 4 metrů a stříháme ho stejně jako buk. Roční nárůst je asi 30 cm. Na běžný metr se vysazují 3 rostliny ve dvou řadách do tzv. trojsponu. Zejména v prvních letech pečlivě tvarujeme řezem. Neřežeme však příliš hluboko, stačí 2-3 zásahy v průběhu roku a dotvarování na jaře. Podrobněji se u nás zřejmě nejoblíbenějšími tvarovanými ploty z habrů zabýváme ZDE.

Ptačí zob obecný 

Ptačí zob, foto med

V živých plotech dáváme tři až čtyři rostliny na metr. Ptačí zob (Ligustrum vulgare) velmi dobře snáší řez, rychle přirůstá a na stanoviště nemá zvláštní nároky. Odrůda Atrovirens má listy celou zimu, L. ovalifolium je na mráz citlivější – listy na něm zůstanou jedině během mírné zimy. Stříháme ho v březnu a pak v červnu až červenci a v září ještě dotvarujeme, roční nárůst je asi 30 – 40 cm.

Bobkovišeň lékařská

Bobkovišeň lékařská, foto med

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je vhodná do stálezelených plotů v nižších polohách. Listy této dřeviny mají vysoký lesk. Upřednostňuje polostinné až stinné místo. Pokud ji vysadíme na slunečné stanoviště, musíte ji vydatněji zalévat. Stříháme ji jedenkrát ročně, nikdy však v druhé polovině léta, protože bychom odstranili násady květů. Na běžný metr se vysazujeme dvě až tři rostliny. Více ZDE.

Jehličnaté ploty

K jehličnanům v živých plotech, kterým se u nás dobře daří, patří smrk, túje, tis a jiné.

Zerav, túje 

Živý plot z tújí, foto med

Zerav, túje (Thuja) je proti mrazu odolná jehličnatá dřevina. Vysazujeme je na slunná až polostinná místa do hlinité, na živiny bohaté a vlhké půdy. Roční nárůst zeravů činí asi 30 – 40 cm. Na běžný metr se vysazují podle odrůdy dvě rostliny, u volně rostoucích plotů se osvědčila mezi rostlinami vzdálenost 70 cm. Túje stříháme a tvarujeme koncem července až v srpnu.

Cypřišek Lawsonův

Cypřišek  Lawsonův, foto med

Cypřišek  Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) je jehličnan, kterému se daří  na slunečném až polostinném stanovišti, chráněném před nepřízní počasí. Roční nárůst je asi 30 cm. Na běžný metr se vysazujeme maximálně tři rostliny cypřišku, protože při velmi hustém zápoji hnědne. Stačí střih na konci června, abychom udrželi tvar dřeviny.

Tis červený

Tis červený, foto med

Tis červený (Taxus baccata) je jehličnan nenáročný na pěstování. S oblibou se používá pro zastíněné plochy, ale stejně dobře snáší slunce i polostín. Zpravidla ho neohrožují škůdci. Roste pomalu, přírůstek činí 15 – 25 cm za rok, a proto ho stačí stříhat jen jednou koncem června. Tis červený snáší dobře řez do starého dřeva, a také se bez problémů zmlazuje. Na běžný metr vysazujeme dvě až tři rostliny. Více ZDE.