Habrový živý plot

Habr ze všech listnatých dřevin nejvíce odpovídá představám o ideální rostlině vhodné pro živé tvarované ploty. Pochází z našich krajů, je tedy velmi odolný a nenáročný. Snáší sucho i zasolení a poradí si do určité míry i s kontaminací zeminy, která může nastat během stavby či rekonstrukce domu. Habrový živý plot je i jinak mezi listnáči unikátní – je i v zimě díky starým listům, opadajícím až s příchodem nových jarních, neprůhledný.

Habr obecný (Carpinus betulus L.) je mimořádně vhodný na ploty od jednoho do několika metrů. Silné, hustě zkřížené větve habrových plotů poskytují intimitu a také dokonalou ochranu ptákům, které v nich často hnízdí. Habry jsou také ideálními stromy pro zpevňování svahů, a protože se dobře vyrovnávají s návětrnými polohami, mohou plnit i funkci větrolamů. Odrůda Fastigiata, vypěstována již v roce 1883, se v mládí vyznačuje úzkým pravidelným pyramidálním růstem, v dospělosti se do stran rozšiřuje a proto se hodí na vyšší živé stěny.

Stanoviště

Habr má rád slunné až polostinné stanoviště s hlinitou půdou. Je to strom, který však nezklame ani v pestrém spektru půdních podmínek – od písčito-kamenitých až po jílové, od alkalické až po kyselé prostředí. Nevymrzá. Nevadí mu těžké půdy, dokonce i zaplevelení agresivním úporným pýrem, který zdárný růst většiny živých plotů velmi negativně ovlivňuje.

Pěstování

Vhodná doba výsadby habrů bývá od druhé poloviny října do konce listopadu – záleží vždy na aktuálním vývoji počasí. Jsou-li v polovině října listy rostlin ještě zelené počkáme, až se začnou barvit a stahovat zeleň do zásobních orgánů – kořenů a tvrdších pletiv. Podzimní výsadba habrů má tu výhodu, že rostliny jsou usazeny v půdě a na jaře mohou plynuleji zakořeňovat, neboť má půda dostatek vláhy z tajícího sněhu. Pokud nestihneme habrový živý plot na podzim vysadit, nebo nemáme připravenou půdu, rostliny založíme na stinném místě a na jaře je vysadíme hned, jakmile to přírodní podmínky dovolí. Jestliže jsou kořeny uloženy v zemi, nemůže jim žádný mráz uškodit.

Množení

Sazenice habrů si můžeme vypěstovat i sami. Na podzim bývají koruny obaleny plody – oříšky s křidélkem. Ty však musíme sklidit včas, ještě před jejich dozráním a samovolným opadem – to znamená, dokud jsou ještě zelené, protože jinak by nevyklíčily následné jaro, nýbrž až napřesrok. Po sběru musíme provést stratifikaci osiva (posklizňové dozrávání), které spočívá v jeho uložení mezi vrstvy písku v temných a chladných prostorách při specifické vlhkosti a teplotách okolo 5 °C. Kulturní odrůdy pro zahradnické výsadby se velmi často množí vegetativním způsobem.

Habr v plotě

Větévky habru se ve stěně plotu velmi hezky proplétají a vytvářejí úhledné plochy. Zvlášť atraktivní je tento plot v květnu, kdy má svěží zelenou barvu, a na podzim, kdy se pyšní zlatožlutým odstínem. Stříháme ho zpravidla na výšku 1 – 4 metrů. Roční nárůst mívá asi 30 cm. Na běžný metr vysazujeme tři sazenice velikosti 35 – 100 cm ve dvou řadách do tzv. trojsponu nebo v jedné řadě čtyři vedle sebe. V prvních letech habr pečlivě tvarujeme řezem. Neřežeme však příliš hluboko, stačí dva zásahy v průběhu roku a dotvarování na jaře.

Postup výsadby plotu

1. Při přepravě a přípravě k výsadbě nesmíme kořeny habrů nechat vyschnout.
2. Pro plot si připravíme výsadbovou rýhu odpovídající délky, která bude široká asi 50 cm.
3. Abychom rostliny po výsadbě dostatečně zásobili živinami, zapravíme do půdy v rýze hojně kompostu.
4. Rostliny rozmístíme podél připravené rýhy, kterou jsme prolili vodou a zkropíme i kořeny rostlin.
5. Vysadíme první dřevinu, zasypeme ji zeminou a půdu kolem kořenů přišlápneme.
6. Další rostliny vysazujeme v pravidelných vzdálenostech 20–25 cm.
7. Postupně zasypáváme rýhu, sešlápneme půdu kolem kořenů a rostliny srovnáme.
8. Nakonec všechny rostliny v živém plotě důkladně zavlažíme a v případě sucha průběžně zaléváme.

Řez habru

Habr lze velmi dobře ořezávat, tvarovat, snese i radikální řez. I když ho seřežeme až na pařez, spolehlivě, hustě a metlovitě obrazí. Po výsadbě rostliny zkrátíme až o polovinu délky větviček, abychom podpořili tvorbu mladých a zdravých výhonků. Teprve po dobrém zakořenění – zhruba po dvou letech – můžeme začít s vlastním řezem do požadovaného tvaru. Ploty se musí řezat mírně kónicky – ve spodní části je plot na obou stranách o 10 až 20 cm širší než v koruně. Význam správného řezu narůstá s výškou plotu. Řezem bočních stěn se zlepšuje celkové oslunění, které má vliv na hustotu přízemního obrostu. Jednou z nejčastějších chyb je sestřihování stěn živých plotů kolmo k zemi – starší ploty jsou pak zespodu holé a nevzhledné. Živé ploty z habru jsou při správné péči dlouhověké.