Proč a jak stříhat živý plot? Živý plot ochrání náš pozemek před pohledy zvenčí, utlumí zvuky ze sousedství, zkrotí vítr a poskytne domov ptákům a dalším užitečným živočichům. Aby náš živý plot byl krásný, hustý a „jako když střelí“ záleží hodně na prořezávání během prvních dvou až tří let a na pravidelné péči, která zajistí požadovanou hustoty plotu od země až k vrcholu.
Pro soukromí na zahradě je jistě nejlepší plot vysoký a hustý, na druhou stranu bývají tyto ploty často předmětem sporů se sousedy. To proto, že rostliny v blízkosti vysokých plotů jsou zastíněné a plot z půdy odčerpává více vody a živin. Stěny živých plotů nemusí být vždy hladké, zajímavé jsou i ploty s nepravidelným povrchem, kdy sestřiháváme jen boční větve, které přesahují vymezenou šíři, ale nesnažíme se nutit dřeviny k větvení.
Výška živých plotů
Jak stříhat živý plot? Vybíráme druhy po dobrém rozmyšlení, kam jsou rostliny určeny a jakou mají splňovat funkci. Rozeznáváme čtyři velikosti:
- nízké od 0,4 do 1,0 m s významem okrasným a s šířkou 0,4 až 0,6 vysazované ve vzdálenosti 0,5 m od sebe
- středně vysoké od 1,0 do 2,0 m jsou nejčastější, šířka se pohybuje v rozmezí 1,0 až 1,5, vzdálenost od 0,5 do 0,8 m
- vysoké tvarované živé ploty s výškou od 2,0 do 4,0 m jsou vhodné na okraje pozemků k zakrytí vyvýšených míst.
- vysoké nesymetrické živé ploty s výškou od 2,0 do 4,0 m vyžadují méně pozornosti a snadněji se upravují než těsně vysázené, symetrické živé ploty.
Stříhání plotu
Pro stříhaný plot je nezbytné, aby měl ve spodní části velké množství výhonů. Proto se po výsadbě rostliny sestřihují na 2/3 původní výšky. V první růstové sezoně řez již neopakujeme. V druhém roce mezi květnem a srpnem třikrát až čtyřikrát výhony slabě zastřihneme. Abychom dosáhli jednolité a hladké stěny, zastřihujeme letorost s vrcholovým pupenem – poté vyrazí k intenzivnějšímu růstu pupeny boční a letorost se rozdvojí. Dalším odstřižením částí nových letorostů s vrcholovými pupeny se vše opakuje, a to tak dlouho, dokud plocha není zcela vyplněna listím či jehličím. Při prvním zastřihování boků budoucího plotu počítáme s určitou rezervou, protože plot se bude průběžně mírně rozšiřovat. Správný tvar řezu je kónus – vrchol je užší než spodek. Stříháme tak boční stěny živých plotů vyšších než 70 cm, pak budou i spodní větve dostatečně osvětlené a zůstanou olistěné až k zemi. Četnost střihu jinak závisí na dřevině: stálezelené stříháme od jara do podzimu, opadavé druhy v druhé polovině léta. Nemocné nebo poškozené výhony odstraňujeme ihned, jakmile je objevíme.
Doporučená doba stříhání
- Buk lesní – 1x koncem léta
- Cesmína – 1x koncem léta
- Cypřiš – 2–3x ve vegetačním období
- Cypřišek Lawsonův – 2x na jaře a v časném podzimu
- Dřišťál – 1x uprostřed léta
- Habr obecný – 1x uprostřed nebo koncem léta
- Hloh jednosemenný – 2x v létě a na podzim
- Levandule – 2x na jaře a po odkvětu
- Ptačí zob – 3-4x ve vegetačním období
- Tis červený – 1-2x ve vegetačním období
- Zimolez lesklý – 3-4x ve vegetačním období
- Zimostráz vždyzelený – 2-3x ve vegetačním období
Opravy živých plotů
Někdy přes veškerou snahu vznikne ve stěně díra. Vyspravíme ji vyvázáním sousedních větviček do požadovaného prostoru nebo hlubším sestřihem pro podporu větvení, při přihnojování můžeme postiženému keři mírně zvýšit dávky dusíku, což se projeví změnou barvy listů. Pro případnou pozdější výměnu odumřelých keřů se někdy na jiném místě vysazují náhradní rostliny, aby byly k dispozici náhrady stejné velikosti.
Nářadí
Ideálním pomocníkem při stříhání živých plotů a okrasných keřů jsou plotové nůžky neboli plotostřih. Na trhu je dnes kromě klasických ručních zahradních nůžek velký výběr celé řady typů plotových nůžek elektrických, akumulátorových a benzínových, které se dále dělí podle výkonu motoru a délky střižné lišty. Zatímco krátké lišty jsou vhodné pro dokonalé a přesné tvarování keřů, dlouhé se uplatní především při úpravě větších ploch. Plotové nůžky jsou lehké do ruky, snadno se ovládají, stříhají přesně a díky tomu také rostliny mnohem méně poškozují. Snadno se obsluhují a i méně zručný zahradník po pár pokusech dokáže zastřihnout keře podle svých představ. Nejběžnějším typem tzv. plotostřihů jsou lišty 50 až 60 cm dlouhé, těžké 2 až 4 kg. Trojúhelníkové nože kmitají (až tisíckrát) k vodící liště. Výběr rozteče kmitajících nožů závisí na tloušťce větví, které budeme stříhat.
Jak stříhat živý plot?
Lištu plotových nůžek odkláníme 15 stupňů od roviny stříhání a postupujeme vždy zeširoka ze strany na stranu ve směru zespodu nahoru. Rozhodně nestříháme s nůžkami zvednutými nad výší ramen. Pokud se obáváme, že se nám nepodaří udržet rovné linie a požadovaný tvar, vymezíme je nataženým provázkem nebo si vytvoříme šablonu, kterou po plotě posouváme. Jen pravidelným a rovnoměrným řezem si zajistíme vyrovnaný růst keřů do výšky i do šířky.