Kapradin je celá řada, jsou druhy exotické a choulostivé i odolné exempláře zvyklé na naše drsnější podnebí. K mrazuvzdorným kapradinám vhodným pro naše podmínky patří Pérovník pštrosí. Má sice přídomek pštrosí, ale vypadá jako páv a parádu nadělá i bez květů. Vysadíme-li ho na nejvyšším stupni terasové zahrady, bude vévodit celému okolí a my si budeme připadat jako v zámecké zahradě.
Pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris) je vzrůstná kapradina až 50 cm vysoká, která na vlhkých stinných stanovištích vytváří souvislé porosty. Tlustý šupinatý oddenek má dlouhé postranní kořeny, díky kterým se rostlina rychle rozrůstá. Pérovník má jednoduše zpeřené listy dvojího typu, menší sporofyly a nápadné trofofyly, které tvoří nálevkovitou růžici a nepřezimují. Výtrusnicové kupky umístěny po stranách žilky lístků. Čepele jsou v obrysu podlouhle kopinaté, na horním konci zúžené do špičky, dole přecházejí v krátký řapík. Neplodné světle zelené listy vyrůstají na jaře. Plodné listy vyrůstají později a jsou zcela odlišné tvarem i barvou. Jsou kratší, vyrůstají ze středu nálevky neplodných listů a jsou jednoduše zpeřené. Lístky plodného listu jsou stočené a na okrajích kožovité, zpočátku olivově zelené, hnědnoucí.
Stanoviště
Pérovníku pštrosímu se nejlépe daří na stinných a polostinných stanovištích. Hodí se do stinných partií zahrady a můžeme je vysadit i pod stromy.
Pěstování
Tyto trvalky potřebují velkou péči zpočátku, ale pak se jen můžeme těšit z jejich krásy. Nejsnadnější způsob výsadby je použití kontejnerových sazenic, které koupíme ve větším zahradnictví nebo zahradnických oddělení hobby marketů. Potřebují dobře zrytou zahradní zeminu s přísadou humusu. Jakmile se ujmou, budou velmi odolné, bujně porostou a podstatě jsou bezúdržbové. Dalším možným způsobem pěstování je odebrání setřesením nebo seškrabáním výtrusy z mateřské rostliny. Musíme si dát pozor, aby to nebyly výtrusy nedozrálé nebo přezrálé. Zralé výtrusy poznáme snadno: jsou nabobtnalé a jsou výrazně zabarvené (podle druhu kapradiny) tmavě hnědě, šedomodře nebo oranžově. Nedospělé výtrusnice jsou ploché, přezrálé rozpukané.
Množení
Kapradiny se nerozmnožují semeny, ale drobnými, téměř práškovými výtrusy, které jsou umístěny na spodní straně listů v podobě výtrusnic. Odebrané výtrusy vložíme do výsevnému vlhkého substrátu v malém květináčku. Substrát ovšem musíme nejprve sterilizovat proléváním vařící vodou. Vyseté výtrusy přikryjeme přilnavou fólií a jednou denně je rosíme, dokud se povrch nepokryje mechovitými výrůstky – prokly. Vyséváme je do substrátu, kde vytvoří takzvané prokly. Každý z nich má samčí i samičí orgány. Z jejich spojení vznikne zygota, zárodek drobných kapradin. Jakmile se objeví první vějířovité listy, okamžitě hrnkujeme. Za pár týdnů už je můžeme sázet přímo na zahradu.
Použití a přínos
Pérovník pštrosí lze použít jako okrasnou rostlinu. Jsou to efektní solitéry v stinných a polostinných partií malebných kompozic, ale hodí se i do skupin, například s rododendrony. Sporofyly (plodné listy) pérovníku bývají po usušení užívány ve vazačství. Kapradiny jsou krásné na začátku léta, v době vrcholícího vegetačního období. Dodávají zahradě neopakovatelnou atmosféru. Jsou-li dostatečně vzrostlé, poskytují tolik potřebný stín v parném létě.