Exotický banánovník můžeme s úspěchem pěstovat ve skleníku, ale i v bytě, kde zastává i roli dekorační pokojové rostliny. Do bytu se hodí zakrslé odrůdy, které dorůstají nejvýše dvoumetrové výšky. Takto pěstovaný banánovník také plodí – ve vytápěném skleníku hned prvním rokem, v bytě po dvou až třech letech. Banány jsou nesmírně zdravé, zlepší nám náladu, pomůžou zhubnout a chrání nás před mnoha chorobami.
Banánovník (Musa) je bylina, která nevytváří žádný kmen, což znamená, že se nejedná o strom. Co se sklizně v domácích podmínkách týká, platí přímá úměra: kolik litrů obsahuje květináč, tolik asi rostlina bude mít plodů. Například v třicetilitrové nádobě bude mít rostlina výšku i šířku okolo 2 metrů a sklidíme z ní asi 30 plodů. Necháváme je dozrát na rostlině.
Stanoviště
Banánovník potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu od 20 – 25 °C, nejvhodnější je proto jeho pěstování ve vyhřívaném skleníku nebo i v bytě, kde se dobře daří zakrslým kultivarům. Rostlinu umístíme nejlépe u jižního okna, aby měla dostatek světla a tepla. Pěstováním u oken orientovaných na jiné světové strany oddálíme plodnost.
Pěstování banánovníku
Banánovník pěstujeme v lehké vzdušné půdě s dostatkem humusu, vhodná je směs rašeliny, kompostu a říčního písku. Dno nádoby opatříme dobrou drenáží. Pěstební nádobu volíme co největší (asi 50 litrů), i ona (kromě světla a tepla) ovlivňuje velikost plodů. Teplota skleníku nebo místnosti, kde banánovník pěstujeme, by neměla překročit 35 °C a klesnout pod 15 °C. V zimě stačí teplota 18 °C, tehdy omezíme zálivku i hnojení. Není-li rostlina přelitá, snese krátkodobě i nižší teploty (8–12 °C), ale zastaví růst. Banánovník je velmi citlivý na prochladnutí od kořenů. Nově vyšlechtěné druhy snášejí nižší teploty a údajně je možné pěstovat je i venku na zahradě. Stane-li se, že nadzemní část zmrzne, je možné, že oddenek znovu vyraší.
Zálivka a další péče
Zálivka je častá, zvláště v letních měsících, ale nesmíme rostlinu přemokřovat, jinak hrozí uhnití kořenů. Jsou-li na rostlině plody, zavlažujeme ji po celý rok stejně. Nemá-li plody, zálivku omezíme. Každý týden přihnojujeme tekutým hnojivem pro pokojové rostliny s vysokým obsahem dusíku a draslíku. Správně vyživovanou rostlinu poznáme podle toho, že každý další list je větší než předchozí. Rostlina si drží asi 10 listů, ty nejstarší postupně usychají. Po dvou až třech letech banánovník rozkvete – květenství podobně jako listy prorůstá středem pseudokmene, nepotřebuje opylovat a otevře se směrem k oknu. Že bude plodit, poznáme podle znatelné boule postupující po kmeni k vrcholu. Pak čekáme tři až čtyři měsíce, až dozrají banány. V době kvetení nesmíme s rostlinou otáčet. Odplozená část banánovníku odumírá, musíme ji uříznout. Rostlinu s jednou odnoží přesadíme do čerstvé zeminy. Přesazujeme také, když je květináč prokořeněný, což může být i dvakrát do roka, a to do nádoby větší o 5 až 10 cm.
Množení a řez
Banánovník se množí odnožemi, částmi oddenku s očky, meristémy a u některých druhů semeny. Musa ještě před kvetením vytvoří odnože, které vytvářejí vlastní kořeny. Ty můžeme, mají-li alespoň pět listů, od mateřské rostliny odříznout, a to nejlépe na jaře nebo začátkem léta. Řeznou ránu na odnoži i na mateřské rostlině zasypeme práškem z dřevěného uhlí. Odnož zasadíme do květináče o průměru 12 až 16 cm a ze začátku moc nezaléváme, jen rosíme. Oddenek je jedinou trvalou částí rostliny a tvoří z banánovníku vytrvalou rostlinu, kterou můžeme zmlazovat řadu let.
Proč je banán ohnutý
Protože tělo banánu je pokryté růstovými hormony auxiny, které se na světle rozpadají. Banán roste v trsu, což znamená, že část je ve stínu a část na sluníčku. Část na sluníčku hormony nemá, a tak už neroste, část ve stínu roste, a proto se ohýbá.
Co obsahují banány a jak ovlivňují naše zdraví
Banány obsahují vysoké množství vlákniny; zdroj energie – glukózu, sacharózu a fruktózu; vitaminy B1, B2, B6, C, E a kyselinu listovou; z minerálů je nejcennější draslík, hořčík a železo. Strava bohatá na draslík a chudá na sodík se doporučuje jako prevence hypertenze, chorob srdce včetně infarktu, mrtvice, a některých druhů rakoviny. Banány obsahují serotonin, který má antidepresivní účinky a rozšiřuje cévy. Také snižují hladinu lipidů a cholesterolu, a zklidňují střeva. Banány jsou dobré i na kocovinu, ranní nevolnosti v těhotenství, vylepšují nám regulací cukru v krvi náladu, snižují svalové napětí a pomáhají při redukci váhy. Množství pektinu v banánech odstraňuje toxiny a těžké kovy z těla.