Záhony jsou sklizené a před námi stojí otázka: Rýt či nerýt? Možná je to překvapivé, ale rytí nemusí nutně patřit k pravidelným podzimním nebo jarním pracím na zahradě. Jak se správně ryje? Máme-li dobrou půdu, nemusíme to dělat každý rok. Stačí, když ji jednou důkladně zryjeme, přidáme dostatek organického materiálu, rozumnou dávku hnojiva a doplníme chybějící vápník, a další dva až tři roky rytí nebude zapotřebí.
Při pěstování rostlin v zahradě je určité obdělávání půdy užitečné. Zkypřováním slehlé či zhutnělé půdy se zlepšuje jak provzdušnění, tak odvodnění, a současně můžeme zarývat, drtit a snadněji odstraňovat plevele. Současně můžeme do půdy zapravit dávku organického materiálu, hnojivo nebo vápno; taková aplikace probíhá mnohem rychleji, než zmohou déšť, žížaly nebo jiní přírodní činitelé. Živým organismům se daří lépe v nerušené než obdělávané půdě, a jelikož rytí vpouští vzduch, a organické látky se tak rychleji rozkládají, může to také poškodit půdní strukturu. Kombinace „nerytí“ s organickým mulčováním povede ke zlepšení půdy. Na druhé straně to ale znamená, že musíme pečlivěji plánovat uspořádání zahrady, aby se potřeba obracení půdy minimalizovala.
Z rytí bolí záda…
Rytí je pomalá a namáhavá práce, zejména v jílovité půdě, proto je lepší dělat ji postupně a po malých částech. Důležitý je i výběr správného nářadí – více o rýčích ZDE. Někdy je účinnější zkypřit zem rycími vidlemi nebo velkou motyčkou, než ji obracet, aby se promísila s hnojivem nebo vápnem. To je dobrá metoda pro mazlavou jílovitou půdu, kde vidle půdu rozbijí podle přirozeně vytvořených zlomových linií a vytvoří se spíše hroudy než odkrajované kusy, které dělá rýč. Vidle a motyky jsou také vhodnější při práci kolem zasazených rostlin a na rozrušení kořenů vytrvalých plevelů.
Vhodná doba k rytí
Jakmile jednou půdu zryjeme, stačí ji znovu rýt za dva až tři roky a úplně se tomu můžeme vyhnout, když budeme s půdou pracovat jen za suchého počasí. Jestliže se nám půda lepí na boty, když po ní chodíme, je příliš vlhká, než aby se s ní pracovalo. Ale neměli bychom rýt ani v létě, kdy je půda nejsušší. Ideální doba na rytí jílovité a hlinité půdy je podzim, zimní mrazy pomohou narušit hroudy na povrchu. Písčité půdy je nejlépe rýt a jaře. O typech půdy více ZDE.
Technika rytí
Za jednoduché rytí se považuje činnost, kdy obrátíme půdu na výšku rýče, půdu zkypříme, pohřbíme plevel nebo odpad, a smísíme ji s hnojem, hnojivem nebo vápnem. Vyryjeme brázdu přes záhon, vyrytou zem složíme vně na konci záhonu. Další brázdu vyryjeme hned za první a půdu z nové brázdy obracíme do brázdy přední. Opakujeme tento postup, dokud neobrátíme půdu na celém vybraném místě. Půdu z prvního řádku rytí použijeme k zaplnění poslední brázdy.
Pracovní postup
- Jak se správně ryje? Nejdříve vyryjeme půdu z prvního pruhu. V pruhu postupujeme směrem dozadu, aby se vytvořila brázda „na rýč“ hluboká a široká. Vybranou zem položíme na plochu na konci místa, kde pracujeme.
- Na dno příkopu přihodíme organický materiál, dobře rozleželý hnůj nebo zahradní kompost. Jak se dělá kompost. Potom vyryjeme stejnou brázdu, jako byla předchozí, a půdu z ní uložíme do první brázdy na organický materiál.
- Je-li třeba, přidáme organický materiál do druhé brázdy a vidlemi ho srovnáme, aby se dobře rozložil. Zaplníme tuto brázdu půdou vyrytou z první brázdy. Takto můžeme zrýt i větší plochu, když si ji rozdělíme do několika pruhů.
Jak si nepřidělávat práci
Vyhneme se zbytečnému šlapání po půdě záhonů, protože její zhutnění by zničilo všechnu naši předchozí práci. Záhony raději děláme užší nebo s pěšinkou uprostřed, anebo pracujeme z prkna. Také nášlapné kameny umístěné na záhonech a rabátkách nám umožní nešlapat na půdu, když například plejeme. Vyhneme se tak potřebě rytí. Práci značně usnadňují zvýšené záhony. Neměli bychom je dělat příliš široké, abychom je dobře obsáhli z cestičky, aniž bychom museli šlapat na půdu.