Černucha je zajímavě kvetoucí letnička, jejích dekorativní nafouklé tobolky se dobře hodí i do suché vazby. Velkým přínosem jsou její černá semínka, které se využívají v kuchyni i v léčitelství. Je to nenáročná rostlina, kterou na jaře nebo i na podzim vyséváme přímo na záhon, a často se napřesrok objeví na zahradě ze samovýsevu. Patří k suchomilným medonosným rostlinám, kvete v několika barvách.
Černucha (Nigella) pochází ze Středozemí a z Asie, v zahradách se pěstuje od 16. století, a to nejčastěji Č. damašská, Č. španělská a Č. východní. Je jednoletá bylina z čeledi pryskyřníkovitých, dorůstá mezi dvaceti až padesáti centimetry, má kůlový kořen, kvete podle odrůdy bíle, žlutě, růžově a modře.
Odrůdy a kultivary
- Černucha setá (N. sativa) se lidově nazývá černý kmín, neboť její semena se používají jako koření. V zemi původu (jihozápadní Asie a Středomoří) se pěstovala jako přírodní diuretikum.
- Černuchu rolní (N. arvensis) roste v teplejších částech Evropy, lze ji najít i u nás v teplejších oblastech. V některých zemích se přidává jako zelenina do polévek a omáček.
- Černucha damašská (N. damascena) je u nás nejčastěji pěstovaná. Kultivary Persian Jewels tvoří směs barev, Miss Jekyll a Oxford Blue mají květy modré, Mulberry Rose a Persian Rose růžové, Miss Jekyll White bílé.
- Černucha španělská (N. hispanica) má jednoduché květy v modrofialových odstínech. Pěstuje se pro zvláštní tvar tobolek, které nejsou kulaté, jako č. damašské, nýbrž mají kalichovitý tvar s ostnitým rýhováním. Kultivar Curiosity patří k vyšším rostlinám, Exotic k nižším.
- Černucha východní (N. orientalis) kvete žlutě, její tobolky mají štíhlý, protáhlý tvar a po dozrání praskají do podoby hvězdice.
Stanoviště, pěstování a množení
- Černucha je xerotermní (suchomilná) rostlina, to znamená, že upřednostňuje slunečné a sušší stanoviště. Zamokřená půda ani déšť jí nesvědčí. Dařit se jí bude také na suchých zídkách nebo do štěrkového záhonu.
- Černuchu vyséváme přímo na záhon v březnu, dubnu pro letní kvetení, nebo v září, kdy rostliny pokvetou napřesrok už od června. Při postupném osévání, bude kvést a plodit po celou sezónu. Není vhodná k předpěstování. Hustý výsev vyjednotíme na asi 7 cm, a tím naše péče v podstatě končí.
- Černucha se množí kromě plánovaného pěstování také samovýsevem a na jednom stanovišti vydrží několik let.
Černuchy v léčitelství
Po staletí Černucha byla součástí tradiční lidové medicíny. Její tobolky se sbírají v červnu. Používají se z nich semínka hnědočerné barvy, a to ve formě odvaru nebo lisovaného oleje, který obsahuje mnoho vitamínů a dalších prospěšných látek. Významný je obsah vitamínů A, řady B1, B2, B3, B6, Kyselina listová, D, E a F, důležité jsou i minerály a stopové prvky vápník, hořčík, měď, železo, zinek, fosfor, draslík, dále mastné nenasycené kyseliny Omega 3 a 6. Léčivé látky upravují zvýšenou hladinu špatného cholesterolu a cukru v krvi, zlepšují metabolismus, tlumí nejrůznější bolesti a mnoho dalších. Používáme denně 1 čajovou lžičku oleje, olej můžeme přidat do inhalační lázně, nebo jím potírat hrudník při kašli či masírovat bolestivá místa.
Černucha v kuchyni
Lehce ostrá semena černuch – černý kmín – se používají zejména v Indii, Turecku, Řecku aj. jako náhražka pepře, jsou součástí kari koření, a koření se jimi pečivo, chléb, luštěniny i zelenina. Vůně semínek je podobná vůni muškátového oříšku.
Použití a přínos
Černucha vypadá dobře na záhonu s ostatními letničkami, květy se hodí k řezu do vázy (i bez vody), ale zejména k tvorbě suchých aranžmá. Tobolky seřezáváme po vybarvení, ale ještě před tím, než zcela dozrají semínka. Sušíme v temné místnosti, a to celé odlistěné rostliny, nebo jen stonky s tobolkami. O sušení bylin více ZDE.