Některé choroby a škůdci napadají různé ovocné stromy, ale jiné se koncentrují na jeden druh. Choroby a škůdci rybízu mohou napadnout i keře stromky v naší zahrádce. Proto je užitečné vědět, jakými chorobami a škůdci mohou trpět. To proto, abychom proti nim mohli účinně zakročit a sklízet jen bohatou úrodu zdravých plodů. Choroby a škůdci rybízu jsou například Mšice rybízová, Vlnovník rybízový, Štítenka zhoubná, Pilatka rybízová, Zvrat černého rybízu a Virová neplodnost.
Mšice rybízová
- Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) je škůdcem všech druhů rybízu. Poznáme je tak, že se brzy po rašení pupenů objevují na listech žluté až tmavě červené puchýřky. Listy rybízu na vrcholových částech výhonů se začnou kroutit a jsou silně zkadeřené. Důsledkem je zastavení růstu. Mšice přes léto žijí na různých plevelech, například na hluchavkách, a odtud začátkem podzimu vracejí na rybíz, kde kladou vajíčka. Vajíčka přezimují v pupenech nebo na kůře. Zelené mšice o velikosti 2 – 4 mm sají na rubové straně listů.
- Prevence a léčba: Základním ochranným opatřením je zimní postřik v období od konce ledna až do poloviny února. Po vyrašení výhonů lze mšici rybízovou zlikvidovat pyrethroidními přípravky, např. Pirimorem. Ekologická likvidace – více ZDE.
Zvrat rybízu
- Vážnou mykoplazmatickou chorobou je Zvrat černého rybízu. Kromě černého rybízu se může zvrat objevit i na některých odrůdách rybízu červeného a bílého (např. Houghton Castle) i na angreštu. Poznáme ho podle toho, že listy jsou menší, užší a mění tvar – namísto pěti mívají tři laloky a při silném projevu onemocnění jsou kopřivovité. Nemocné keře bývají přehuštěné a dávají nízké výnosy. Typicky je ostrý řapíkový úhel. Listy i pupeny jsou holé, květy mají často delší stopky a stopečky, korunní a kališní plátky jsou menší, čnělky delší a blizny vystouplé, silně postižené keře nekvetou vůbec. V důsledku těchto změn nedochází k opylení a květy zasychají nebo malé bobule opadávají. Onemocnění se přenáší Roztočem rybízovým (Cecydophiopsis ribis), a to larvami, nymfami i dospělci. Často k němu dochází při vegetativním množení řízkováním. Inkubační doba může trvat až dva roky. Velmi náchylné jsou např. černé rybízy Nigra a Otelo a červený rybíz Heinemannův pozdní.
- Prevence a léčba: Choroby a škůdci rybízu – prevence spočívá v nákupu zdravých stromků a postřikům proti roztoči rybízovému. Použijeme přípravky Omite 30 W nebo Omite 570 EW. Napadené větvičky s pupeny odstřihneme a spálíme, při větším napadení likvidujeme celou rostlinu.
Vlnovník rybízový
- Dalším vážným škůdcem rybízu je roztoč Vlnovník rybízový. Napadené keře v předjaří poznáme podle zvětšených pupenů, které mají zduřelý kulovitý tvar, neraší, nýbrž hnědnou, zasychají a opadávají. Vlnovník stejně jako roztoč rybízový způsobuje zvrat rybízový.
- Prevence a léčba: Silně napadené keře vykopeme a spálíme, při menším výskytu postačí obrat a spálit napadené pupeny. Preventivně postřikujeme za teplého slunečného počasí před rašením fungicidem Sulkou, před květem, a po odkvětu je vhodný Metation E 50, nebo Basudin 60 EC či Diazinon 60 EC. K vyhubení roztočů musíme postřiky několik let opakovat.
Virová neplodnost
- Červený rybíz napadený Virovou neplodností dává nižší výnosy bobulí, které jsou menší a před dozráváním předčasně opadávají. Neplodné keře se od zdravých rozeznají vyšším a vzpřímenějším vzrůstem. Předčasný srpnový opad listů rybízu je působen chorobou antraknózou. Vlhké počasí podporuje rozvoj choroby, která se v době sklizně rybízu projevuje zpočátku malými hnědými skvrnami na listech. Listy později žloutnou, jejich okraje zasýchají, kroutí se a opadávají.
- Prevence a léčba: Nemocné keře musíme vykopat a spálit. Spálit je nutné i spadlé listí nemocného keře. V zimě rybíz preventivně postřikujeme roztokem Nitrosanu 25 nebo před rašením roztokem Sulky.
Pilatka rybízová
- Housenice Pilatky rybízové ožírají spodní listy rybízu. Způsobují na nich červené, později žlutohnědé vzhůru vyduté puchýře.
- Prevence a léčba: Pilatce předcházíme zimním nebo předjarním postřikem Metation E 50, který ničí vajíčka mšic nakladená na výhony rybízu.
Štítenka zhoubná
- Štítenka zhoubná je velmi odolný škůdce, u kterého není snadné zasáhnout chemickými prostředky. Vyskytuje se především na okrasných a ovocných dřevinách, nejčastěji na rybízu a jabloních. Poškozuje je sáním šťáv, což vede k oslabování výhonů, jejich větší citlivosti k mrazům nebo suchu a také ke snižování výnosu plodů. Přezimují asi 2 mm veliké oválné šedočerné larvy štítkovitého tvaru. Škůdci jsou přisedlí na větvičkách a mohou snadno ujít pozornosti. Samičky kladou larvy, které se v závěru jara rozlézají nejen na větvičkách, ale i dalších částech stromů. Při silném napadení můžeme dokonce najít štítenky i na plodech.
- Prevence a léčba: v předjaří za bezmrazých snů postřikujeme přípravky Oleoekol nebo Uragan.